Dne 3. června 2007 došlo v kamčatské rezervaci Kronotský k masivnímu sesuvu půdy. Do pohybu se dostalo odhadem asi 4,5 milionu krychlových metrů kamení, štěrku, ledu a sněhu. Sesunutá hornina zasáhla proslavené Údolí gejzírů a napáchal v něm obrovské škody. Jejich rozsah není jasný. Značná část gejzírů ale zmizela pod mohutnou vrstvou bahna a kamení.
Podle prvních zpráv přehradila kamenná lavina koryto řeky a vytvořila jezero o ploše třiceti fotbalových hřišť. Přírodní hráz nevydržela nápor vody a protrhla se. Záplavová vlna odnesla část kamenné laviny a některé z gejzírů se proto obnovily. Zřejmě se ale nevrátí do původního stavu. Do obnovených gejzírů se dostaly ze sesuvu nové minerály a organická hmota, což zřejmě změní mikroflóru obývající vroucí vodu přírodních zřídel.
Botanici a entomologové se obávají o osud endemických druhů rostlin a hmyzu, jež byly zřejmě smeteny sesuvem a následnou povodňovou vlnou. Jediná malá lokalita, kde se vyskytovala místní botanická rarita, se nachází pod několikametrovou vrstvou bahna.
Lépe dopadla velká zvířata, která před sesuvem a povodní včas utekla do bezpečnější části rezervace. To se týká především místních medvědů.
Ani ti však nemají vyhráno, protože je ohrožen jejich hlavní zdroj potravy – lososi z místních řek. Malí lososi jsou existenčně závislí na bezobratlých živočiších a jejich populace byly sesuvem těžce zdevastovány.
Nejasný je i další vývoj v postižené oblasti. Geologové se obávají, že příkrov z bahna nepropustí vodu a páru ze zavalených gejzírů a to vyvolá nárůst tlaku. Výsledkem mohou být silné, nečekané exploze. Je jasné, že turisté ztratí o kamčatské Údolí gejzírů zájem, což vážně postihne místní ekonomiku. Dopady budou i ekologické, protože vzroste zatížení návštěvníky na jiných chráněných lokalitách Kamčatky.
Kamčatka je součástí „ohnivého kruhu“ - seismicky a vulkanicky aktivní zóny obklopující celý Pacifik. Přesto jsou sesuvy podobného rozsahu v této části světa velmi vzácné. O příčinách sesuvu se spekuluje. Snad se na něm podepsalo nezvykle teplé počasí provázené rozsáhlým táním sněhu a ledu. Voda pak uvedla do pohybu nestabilní svahy. Svou roli mohlo sehrát i slabší zemětřesení, jež postihlo celou oblast v noci před sesuvem. Výzkum z nedávné doby ale naznačuje, že v období před 10 000 až 30 000 roky docházelo v údolí k sesuvům opakovaně. Některé byly celkem malé, ale jiné měly katastrofické rozměry.
Místní úřady intenzivně jednají o obnově údolí. Otázka nestojí jen „jak?“ ale také „zda vůbec?“. Podle některých ekologů je nejlepším řešením ponechat obnovu na přírodě. Zásahy člověka, např. odstraňování nánosů bahna těžkou mechanizací a trhavinami, můžou napáchat více škody než užitku.
Prameny:
Nature
Shpilenok
Izrael proměnil pagery a vysílačky Hizballáhu v explodující trojské koně
Autor: Stanislav Mihulka (20.09.2024)
Extrémní energetika: Stěna proti tsunami může vyrábět spoustu elektřiny
Autor: Stanislav Mihulka (25.01.2024)
Exploze v Bejrútu: Jak mohlo „hnojivo“ nadělat tak obrovské škody?
Autor: Stanislav Mihulka (06.08.2020)
Superpočítačová umělá inteligence zničila jedno masové vymírání
Autor: Stanislav Mihulka (18.01.2020)
Trpaslík a komety: chmurná budoucnost planety
Autor: Vladimír Pecha (02.01.2015)
Diskuze:
Aktualne obrazky z udolia gejzirov
TH,2007-06-20 09:59:15
Na uvedenej stranke www.shpilenok.com su aj obrazky aktualneho stavu s komentarom. Miesto riecky je naspodu udolia jazero. Gejziry, ktore boli vyssie na svahu su stale funkcne.
http://www.shpilenok.com/new/pages/KR_L_W_098.htm - sipkami klikajte na dalsie stranky.
Skuteční přírodovědci!?!
Trurl,2007-06-17 14:22:17
Všimněte si formulace "a napáchal v něm obrovské škody", to musel psát opravdový milovník přírody! Jak může přírodní jev napáchat v přírodě "obrovské škody", jedná se právě jen o působení přirozených sil, bey yásahu člověka. Pokud nám skutečně jde o přírodu a ne o turistický byznys, pak můžeme s úžasem a pokorou sledovat návrat rostlin a živočichů do nově vytvořené krajiny.
Lítost nad tím, že se "nevrátí do původního stavu" mohou mít jen místní podnikatelé v turistice, z ekologického hlediska je to úplná pitomost, protože není jasné co to je původní stav - je to včera, před 100 lety, před 1000 lety, .... Celé krásné údolí možná před 1000 lety vůbec neexistovalo a bylo vytvořeno podobnou "katastrofou", která napáchala "obrovské škody". Ještě, že to tenkrát nezačali "obnovovat"!
Nechápu jak se může autor nebo snad dokonce Nature vyjadřovat tak hloupě, to by OSEL ani neměl otiskovat.
Hmm
Honza,2007-06-17 17:59:30
Oslovi i jiným oslům stačí "renomé" časopisu. Jestli píšou blbosti nebo ne je už celkem nepodstatné.
To Honzík
Jana Kruntorádová,2007-06-17 19:58:54
Abychom simohli udelat srovnání, Honzíku, dej sem odkaz na něco co jsi kde napsal ty. Nebo jsi zase jeden z anonymnich nýmandů jako zephir?
:)
Vlasakova M,2007-06-17 22:33:30
Trule, jestli to nebude tím, že v Nature a Oslovi jsou samí hlupáci.
Slovíčkaření
Martin Kočí,2007-06-18 00:01:45
Ale no tak, jsou to jen slova. Osel přece není server pro špičkové odborníky, ale pro znalé laiky (alespoň já to tak chápu). Co je to obrovská škoda si snad představí každý. Nebo zde chceme číst články typu "Disturbance endemitní populace k-stratégů Trurl Germanica, model vývoje populace následuje: ..."?
Pro Janičku
Honza,2007-06-18 16:17:52
Léčíte si mindrák osobními invektivami? No prosím, jsem Vám k dispozici. Jen tak mimochodem, vaše jméno je stejně anonymní, jako to moje, zkuste si o tom někdy popřemýšlet.
No
Colombo,2007-06-18 19:47:08
ta disturbance endemitů bo jak to bylo, máte odkaz? Možná by to byl zajímavý článek.
poškodenie...
Martin,2007-06-18 21:50:09
Z Trurlovej kritiky mi vychádza jedno - v prípade prirodzených procesov sa podľa neho nedá hovoriť o škodách, takže keď sa vyskytne napríklad taký prirodzený proces ako je napadnutie Trurla vysoko patogénnym prirodzene sa vyskytujúcim mikróbom a zničenie jeho životne dôležitých orgánov, tiež to nebudeme nazývať "poškodenie", veď to je príroda...
Za par let
Jirka,2007-06-17 11:15:50
tam bude jeste neco uzasnejsiho. Kdyz se tedy do toho nebudou montovat lidi.
obnova?
Martin,2007-06-17 08:46:28
Dovolím si tvrdiť, že tie gejzíry sa znova pretlačia na povrch. Z okolia sa tam dostanú semená rastlín, či už vetrom alebo v črevách vtákov a o pár rokov sa bude na zosuv len spomínať. Aj keď tých endemitov je škoda.
Akýmkoľvek zásahom by sa vedci pripravili o možnosť sledovať prirodzenú obnovu a sukcesiu "v priamom prenose". Veď aj po všetkých predchádzajúcich zosuvoch sa príroda spamätala aj bez umelých zásahov.
Na porovnanie - podľa toho, čo som čítal o Šumave, tak turisti vraj najviac chodia do miest ponechaných na samovývoj, aby na vlastné oči videli, ako sa príroda obnovuje a neprídu tam len raz, ale opakovane sa vracajú.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce