Následující text navazuje na článek, který na Oslu vyšel 11.6.2007 pod názvem „I mistr tesař se někdy utne“. 

Nature ze 7. června 2007 přinesl na straně 650 toto schéma přípravy klonů a embryonálních kmenových buněk bez použití vajíčka. Místo něj se používá zygota vzniklá polyspermiím oplozením, při kterém vniká do vajíčka víc než jedna spermie. Na schématu je chyba. Kde?

Chyba je hned v prvním obrázku (na schématu vlevo nahoře), kde jsou ponechány bičíky spermií mimo oplozené vajíčko. Traduje se omyl, podle kterého savčí spermie odvrhne bičík při průniku do vajíčka. Píše se to v učebnicích, v knihách vědeckých i populárně vědeckých (do jedné to napsal i můj „oblíbenec“ Bryan Sykes, profesor genetiky z Oxfordu a autor paskvilu „Sedm dcer Eviných“), učí se to na některých  středních a bohužel i na některých vysokých školách.

Dokonce se tak zdůvodňuje i fakt, že mitochondriální DNA dědíme jen po matce. Zastánci teorie o tom, že se sluší „nechat bič venku“ tvrdí, že kdyby do vajíčka pronikl bičík, přinesl by s sebou na krčku otcovy mitochondrie a malou porci mitochondriální DNA bychom dědili i po otci.

Jedním z propagátorů omylu o osudu bičíku při oplození je i věhlasný Bryan Sykes.

To je ale zásadní omyl. Spermie leze do vajíčka celá i s kompletním bičíkem. Ten je tam pak ještě dlouho vidět v cytoplasmě. A jak je to s mitochondriemi z krčku spermie? Ty jsou do jedné zničeny proteasomem. Jsou k tomu odsouzeny už při průchodu nadvarletem, kde se na ně váže ubikvitin. Je zajímavé, že tento mechanismus nefunguje při mezidruhovém oplození. Např. ve vajíčku krávy přežijí mitochondrie ze spermie gaura.

Důvodů pro likvidaci otcových mitochondrií je zřejmě hned několik. Spermie vynakládá velké množství energie na pohyb, v jejích mitochondriích se produkuje hodně energie a také hodně volných radikálů, které mohou mitochondriální DNA spermie narušit. Potomek by dědil „genetický šrot“ a to by mohl být problém.

Přítomnost dvojích mitochondrií by také mohl vyvolat konflikt zájmu u těchto organel. Mitochondrie se dělí rychleji než buňky, v kterých se nacházejí, a mohou tedy soutěžit, které mitochondrie (matčiny či otcovy) v buňkách převládnou. Takové soupeření není ku prospěchu ani buňce, ani tkáni, ani orgánu, ani živočichovi. A tak příroda zařídila mateřským mitochondriím monopol. Ze stejných důvodů zřejmě nejsou chloroplasty v pylovém zrnu.  Mimochodem, právě to je zřejmě jeden z důvodů, proč máme jen dvě pohlaví. U tří a více pohlaví by se monopol jedněch organel zajišťoval dosti složitě.

Při klonování přenosem jader ale někdy dochází k vzniku živočicha, který má dvoje mitochondrie. U klonu makaka  vytvořeného z buňky raného embrya byly zjištěny dokonce troje mitochondrie. Ale to jsou příslovečné výjimky potvrzující pravidlo.

Důkaz pro nevěřící Tomáše. Cytoplasma oplozeného vajíčka se spermií. Hlavička spermie (modré šipky) už bobtná, ale baze bičíku (červená šipka) je stále ještě jasně patrná is mitochondriemi z krčku spermie (zelené šipky).

Aby to nebylo líto těm, co se  nestrefili, ukazujeme obrázek z učebnice vydané v roce 1995 nakladatelstvím Blackwell Scientific v Oxfordu. Ta bota je tam taky.

Doufáme, že čtenáři Osla už si tenhle oblíbený a tradovaný omyl nakukat nenechají. Přenos otcovské mitochondriální DNA byl prokázán u člověka jen v jednom případě, kdy chlapec zdědil po otci defekt mitochondrií. Zřejmě právě tento defekt narušil mechanismu, který má na starosti eliminaci otcovských mitochondrií.