Vědci o tom spekulují celá staletí. V dávných dobách měla mořské proudy a vlnobití na starosti mořská božstva. Moderní věda sází například na přitažlivé síly Měsíce řídící příliv a odliv. Zanedbatelný není ani pohyb vody vyvolaný životními aktivitami bezpočtu miniaturních korýšů označovaných jako krill. Podle některých propočtů dodává krill až polovinou veškeré energie potřebné pro pohyb vod v oceánech. Nejnovější měření ale prokázala, že většinu energie z pohybu těchto mořských korýšů pohltí tření. Na míchání vody v oceánech nestačí. Jako nedostatečná se ukazuje i síla pravidelných pasátových větrů vanoucích v pásu mezi obratníky Raka a Kozoroha.
Podle amerického klimatologa Matthewa Hubera z Pardue University vystupují v roli obřích lžic míchajících oceány velké tropické tlakové níže, které v nejsilnější formě označujeme jako hurikány, tajfuny nebo cyklóny. Huber není první, kdo hurikánům tuto roli připisuje. Už v roce 2001 došli ke stejnému závěru odborníci na hurikány z Massachusetts Institute of Technology. Odhadli, že k celkovému množství dvou petawattů energie potřebných k míchání vod oceánů mohou hurikány přispívat lvím podílem - 1,4 petawattů. Huber došel ve svých modelech k nižším číslům. Podle něj dodávají větry velkých bouří oceánům energii 0,26 petawattů. I to však řadí hurikány mezi hlavní faktory v energetické bilanci oceánů.
Studie Huberova týmu zveřejněná v prestižním vědeckém týdeníku Nature obrací naruby náš dosavadní náhled na vztah hurikánů a pozemského klimatu. Donedávna jsme se zabývali především otázkou, zda může globální oteplení zvýšit četnost hurikánů a dodat jim na síle. Teď je podle Hubera na čase se zamyslet nad otázkou, nakolik promlouvají hurikány a tropické tlakové níže do procesu globálního oteplení. Zdá se, že v tropech působí jako významný korekční faktor. Satelitní záběry dokazují, že za hurikánem zůstává studená stopa – rozsáhlá oblast ochlazené mořské hladiny.
Poučení o roli hurikánů bychom mohli hledat v dobách dávno minulých. Míchání tropických vod hurikány by vysvětlilo jednu z velkých klimatologických záhad. Před 50 miliony roků byl celý svět mnohem teplejší, než je dnes. V oblasti severního pólu panovalo bezmála středomořské klima s letními teplotami kolem 24°C. Podle stávajících klimatologických modelů, jež vliv hurikánů a tlakových níží neberou v potaz, by vody tropů musely bezmála vřít. Jenže tak tomu nebylo. Tropy nebyly o nic teplejší než dnes. Co je ochlazovalo? Pokud má Matthew Huber pravdu, pak to byly mocné tropické bouře. Nabíraly energii z ohřátých povrchových vod a rozháněly je směrem k pólům. Huber v rozhovoru pro vědecký časopis Nature ale připustil, že pro takové elegantní vysvětlení zatím nejsou k dispozici hmatatelné důkazy. Vědci si nejsou dokonce jisti ani tím, zda se v teplejším klimatu rodí více tlakových níží a tropických bouří.
Indonéské pobřeží pustošily jihoafrické vlny
Dvanáctého května letošního roku zasáhlo ostrov Réunion v Indickém oceánu silné vlnobití. Přístav Saint Pierre zpustošily vlny vysoké až 11 metrů. Jen o šest dní později udeřily sedmimetrové vlny na Indonésii. Zasáhly široký pás od Sumatry až po Bali, zabily nejméně jednoho člověka a o přístřeší připravily 1 200 lidí. Místní obyvatele vyděsily vzpomínkami na ničivé tsunami.
U zrodu vlnobití tentokrát nestály podmořské otřesy. Místo vzniku vln musíme hledat tisíce kilometrů daleko u břehu Jižní Afriky. Počátkem května tam bouře zvedla dvě masivní vlnobití. Vzedmuté vody urazily Indickým oceánem během devíti dní 10 tisíc kilometrů a cestou na východ bušily nejprve do ostrovů Réunion a Mauritius a později i do indonéského a australského pobřeží. Satelity toto dmutí včas zaznamenaly a meteorologové vydali s předstihem varování. Velikost vln však podcenili bezmála o třetinu. Vědci pracují na zpřesnění celého systému kontroly mořských vln v naději, že v budoucnu budou jejich předpovědi spolehlivější.
Hurikány, tajfuny, cyklóny - větry velkých bouří přenáší do vod oceánů energii 0,26 petawattů. Jsou to „obrovské lžíce, které míchají oceánskými vodami“. Patří k hlavním faktorům v energetické bilanci oceánů.
Slunce nemá vliv na oteplování
Autor: Pavel Koten (12.07.2007)
Diskuze:
Mořské proudy
Ccecil,2007-06-12 16:54:06
Mořské proudy jsou také vytvářeny rozdílnou hustotou slané vody. Při větším odparu v rovníkových oblastech dochází k zahušťování a ke klesání této slanější vody do hloubky. To samozřejmě způsobuje přitékání jiné vody a zároveň další proudy. Bouře je jen další alternativa.
..clanek nezodpovedel
jara cimrman,2007-06-11 19:22:54
...clanek nezodpovedel otazku z nadpisu a uvodniho odstavce........snad se da (jednoduse) rici ze puvodne je vsechna ta enrgie dodavana Sluncem ne?....Vas Jara Cimrman
nemyslim
dusko,2007-06-12 11:03:25
rozhodne nie. velka cast energie pochadza nepochybne zo zemskeho jadra.
petawatt
josef pazdera,2007-06-11 15:23:02
Petawatt (neboli PW) je správně. Představuje deset na patnáctou wattů.
Ing. jednotky
-rh-,2007-06-11 19:01:25
Áááh :-)) Niekomu nič nevravia tzv. „inžinierske jednotky“ (nie tie, posielané do Iraku ;-) )…
pozri: prefixy / predpony jednotiek SI: http://sk.wikipedia.org/wiki/SI
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce