Co míchá oceány?  
Vodní masa oceánů je v neustálém pohybu. Dá se odhadnout, že na její míchání plyne každým okamžikem dvěstěkrát více energie, než kolik ji v té chvíli produkuje celé lidstvo v domácích ohništích, motorech automobilů či turbínách elektráren. Odkud ji moře čerpá?

 

Zvětšit obrázek
Hurikány, tajfuny, cyklóny - větry velkých bouří přenáší do vod oceánů energii 0,26 petawattů. Jsou to „obrovské lžíce, které míchají oceánskými vodami“. Patří k hlavním faktorům v energetické bilanci oceánů.

Vědci o tom spekulují celá staletí. V dávných dobách měla mořské proudy a vlnobití na starosti mořská božstva. Moderní věda sází například na přitažlivé síly Měsíce řídící příliv a odliv. Zanedbatelný není ani pohyb vody vyvolaný životními aktivitami bezpočtu miniaturních korýšů označovaných jako krill. Podle některých propočtů dodává krill až polovinou veškeré energie potřebné pro pohyb vod v oceánech. Nejnovější měření ale prokázala, že většinu energie z pohybu těchto mořských korýšů pohltí tření. Na míchání vody v oceánech nestačí. Jako nedostatečná se ukazuje i síla pravidelných pasátových větrů vanoucích v pásu mezi obratníky Raka a Kozoroha.

 


 

Zvětšit obrázek
Zatím co na pevnině pustoší,

Podle amerického klimatologa Matthewa Hubera z Pardue University vystupují v roli obřích  lžic míchajících oceány velké tropické tlakové níže, které v nejsilnější formě označujeme jako hurikány, tajfuny nebo cyklóny. Huber není první, kdo hurikánům tuto roli připisuje. Už v roce 2001 došli ke stejnému závěru odborníci na hurikány z Massachusetts Institute of Technology. Odhadli, že k celkovému množství dvou petawattů energie potřebných k míchání vod oceánů mohou hurikány přispívat  lvím podílem - 1,4 petawattů. Huber došel ve svých modelech k nižším číslům. Podle něj dodávají větry velkých bouří oceánům energii 0,26 petawattů. I to však řadí hurikány mezi hlavní faktory v energetické bilanci oceánů.
Studie Huberova týmu zveřejněná v prestižním vědeckém týdeníku Nature obrací naruby náš dosavadní náhled na vztah hurikánů a pozemského klimatu. Donedávna jsme se zabývali především otázkou, zda může globální oteplení zvýšit četnost hurikánů a dodat jim na síle. Teď je podle Hubera na čase se zamyslet nad otázkou, nakolik promlouvají  hurikány  a tropické tlakové níže do procesu globálního oteplení. Zdá se, že v tropech působí jako významný korekční faktor. Satelitní záběry dokazují, že za hurikánem zůstává studená stopa – rozsáhlá oblast ochlazené mořské hladiny.

 


Poučení o roli hurikánů bychom mohli hledat v dobách dávno minulých. Míchání tropických vod hurikány by vysvětlilo jednu z velkých klimatologických záhad. Před 50 miliony roků byl celý svět mnohem teplejší, než je dnes. V oblasti severního pólu panovalo bezmála středomořské klima s letními teplotami kolem 24°C. Podle stávajících klimatologických modelů, jež vliv hurikánů a tlakových níží neberou v potaz, by vody tropů musely bezmála vřít. Jenže tak tomu nebylo. Tropy nebyly o nic teplejší než dnes. Co je ochlazovalo? Pokud má Matthew Huber pravdu, pak to byly mocné tropické bouře. Nabíraly energii z ohřátých povrchových vod a rozháněly je směrem k pólům. Huber v rozhovoru pro vědecký časopis Nature ale připustil, že pro takové elegantní vysvětlení zatím  nejsou k dispozici hmatatelné důkazy. Vědci si nejsou dokonce jisti ani tím, zda se v teplejším klimatu rodí více tlakových níží a tropických bouří. 

 

Zvětšit obrázek
na moři zamíchají vodami a vrchní vrstvu zanechají chladnou.

Indonéské pobřeží pustošily jihoafrické vlny
Dvanáctého května letošního roku zasáhlo ostrov Réunion v Indickém oceánu silné vlnobití. Přístav Saint Pierre zpustošily vlny vysoké až 11 metrů. Jen o šest dní později udeřily sedmimetrové vlny na Indonésii. Zasáhly široký pás od Sumatry až po Bali, zabily nejméně jednoho člověka a o přístřeší připravily 1 200 lidí. Místní obyvatele vyděsily vzpomínkami na ničivé tsunami.

 

Matthew Huber


U zrodu vlnobití tentokrát nestály podmořské otřesy. Místo vzniku vln musíme hledat tisíce kilometrů daleko u břehu Jižní Afriky. Počátkem května tam bouře zvedla dvě masivní vlnobití. Vzedmuté vody urazily Indickým oceánem během devíti dní 10 tisíc kilometrů a cestou na východ bušily nejprve do ostrovů Réunion a Mauritius a později i do indonéského a australského pobřeží. Satelity toto dmutí včas zaznamenaly a meteorologové vydali s předstihem varování. Velikost vln však podcenili bezmála o třetinu. Vědci pracují na zpřesnění celého systému kontroly mořských vln v naději, že v budoucnu budou jejich předpovědi spolehlivější.


Hurikány, tajfuny, cyklóny - větry velkých bouří přenáší do vod oceánů energii 0,26 petawattů. Jsou to „obrovské lžíce, které míchají oceánskými vodami“. Patří k hlavním faktorům v energetické bilanci oceánů.

 

 

 

 

Datum: 11.06.2007 15:01
Tisk článku

Související články:

Slunce nemá vliv na oteplování     Autor: Pavel Koten (12.07.2007)



Diskuze:

Mořské proudy

Ccecil,2007-06-12 16:54:06

Mořské proudy jsou také vytvářeny rozdílnou hustotou slané vody. Při větším odparu v rovníkových oblastech dochází k zahušťování a ke klesání této slanější vody do hloubky. To samozřejmě způsobuje přitékání jiné vody a zároveň další proudy. Bouře je jen další alternativa.

Odpovědět

THC

Martin,2007-06-11 19:30:29

A čo termohalinný cyklus? Aký je jeho podiel?

Odpovědět

..clanek nezodpovedel

jara cimrman,2007-06-11 19:22:54

...clanek nezodpovedel otazku z nadpisu a uvodniho odstavce........snad se da (jednoduse) rici ze puvodne je vsechna ta enrgie dodavana Sluncem ne?....Vas Jara Cimrman

Odpovědět


nemyslim

dusko,2007-06-12 11:03:25

rozhodne nie. velka cast energie pochadza nepochybne zo zemskeho jadra.

Odpovědět


energie ze slunce

Kyio,2007-06-18 20:40:44

ale nás vždycky učili, že veškerá energie pro pochody na Zemi pochází ze Slunce... ; a hlavně energie pro všechny záležitosti kolem počasí a tak...

Odpovědět

petawat ??

nonsense,2007-06-11 15:10:15

petawat, nebo pentawat, co je správně ??

Odpovědět


petawatt

josef pazdera,2007-06-11 15:23:02

Petawatt (neboli PW) je správně. Představuje deset na patnáctou wattů.

Odpovědět


Ing. jednotky

-rh-,2007-06-11 19:01:25

Áááh :-)) Niekomu nič nevravia tzv. „inžinierske jednotky“ (nie tie, posielané do Iraku ;-) )…

pozri: prefixy / predpony jednotiek SI: http://sk.wikipedia.org/wiki/SI

Odpovědět


počet T

repulsive,2007-06-11 22:24:00

nebude to spíš petawatt ?

Odpovědět


to -rh- : Znalost predpon

dzidzir,2007-06-12 10:13:32

Ale no tak, jak často se člověk setká s předponamí tera a výš? Možná terabajt nebo terahertz, ten terawatt málo. Stejně tak extrémě malé jednotky, třeba femtometr, taky nejsou časté.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce







Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz