Japonec Shinya Yamanaka z Kyoto University se stal pionýrem v technice získávání embryonálních kmenových buněk z buněk kůže.

Embryonální kmenové buňky si vydobyly pověst „kamene mudrců“ medicíny. Množí se bez jakéhokoli omezení a dovedou se proměnit v jakýkoli typ buněk dospělého lidského těla. Jsou velkou nadějí pro léčbu chorob, s nimiž se současná medicína marně potýká. Diabetici by se mohli dočkat nových buněk slinivky produkujících inzulín. Pacientům s Parkinsonovou chorobou by přinesly úlevu nově vypěstované nervové buňky. Rejstřík chorob, které lze v principu touto „univerzální buněčnou surovinou“ léčit, je opravdu široký.

Zvětšit obrázek

Američan Rudolf Jaenisch z Whitehead Institute for Biomedical Research z Cambridge, Japonce s odstupem krátké doby následoval.

Donedávna uměli vědci připravit embryonální kmenové buňky jen z lidského zárodku starého několik málo dní. Usilovně se pracuje na tvorbě těchto buněk „šitých na míru“ konkrétnímu pacientovi. Ty by bylo možné vypěstovat z embryí vzniklých spojením  pacientovy tělní buňky s vajíčkem zbaveným vlastní dědičné informace. Oba postupy však narážejí na silný odpor, protože jsou při nich zničena lidská vajíčka nebo embrya.

„Teď už nejsou embrya ani vajíčka potřeba,“ řekl v rozhovoru pro vědecký týdeník Nature japonský biolog Shinya Yamanaka z university v Kjótu.
Yamanakův tým publikoval už vloni v prestižním vědeckém časopise Cell revoluční studii, v které stimulací čtveřice vybraných genů dosáhl proměny kožních buněk myší na buňky nápadně připomínající „univerzální buněčnou surovinu“. Objev odborníky zaskočil a ti nešetřili skepsí. Zvláště když Yamanakovy buňky neprokázaly schopnost proměny na všechny typy buněk.

Zvětšit obrázek

Schema postupu získání embryonálních kmenových buněk "bez embrya" (Kredit: Nature)

Kjótský tým se nedal naštěstí odradit a pokračoval ve výzkumu. Vědci zdokonalili metodu, kterou vybírali „převychované“  buňky. Byli s to vytipovat skutečné premianty buněčného rekvalifikačního kurzu. Ti obstáli ve všech zkouškách na výbornou. S jedním malým „mínusem“  - v pětině případů tyto buňky jeví snahu k tvorbě rakovinných nádorů.

Zvětšit obrázek

Američanka Kathrin Plath z University of California, Los Angeles je členkou třetího týmu, který krátce po jmenovaných získal v kultivace embryonálních kmenových buněk obdobné výsledky.

„To je hodně nebezpečné. Takové buňky bychom nikdy nemohli transplantovat pacientům,“ říká americký biolog Rudolf Jaenisch z Whitehead Institute for Biomedical Research.
Jaenischův tým zvládl „převýchovu“ buněk myší kůže na embryonální kmenové buňky nezávisle na Japoncích. Úspěšné trio doplňuje tým vedený harvardským biologem Konradem Hochedlingerem a Kathrin Plathovou z University of California v Los Angeles.
Ani jednomu týmu se ale zatím nepodařilo proměnit na embryonální kmenové buňky lidskou kůži.
„Děláme na tom do úmoru - ve dne v noci,“ říká Yamanaka. „Ale zatím marně. Lidským buňkám budeme muset zřejmě zapnout ještě nějaký další gen.“
Přesto nešetří optimismem.
„Nevím, jestli to budeme my, Rudolf Jaenisch  nebo někdo jiný, ale já čekám, že nejdéle příští rok s lidskými buňkami někdo uspěje.“
Je jisté, že se na tuto oblast výzkumu zaměří špičkové laboratoře z celého světa. Ve hře je skutečně hodně. Možnost vypěstovat každému nemocnému z kůže „náhradní“ buňky a těmi pak léčit například srdce poničené infarktem, následky popálenin nebo těžkých úrazů.

Pramen: Nature 447, 649-650 (7 June 2007),   doi:10.1038/447649a; Published online 6 June 2007