Geneticky modifikované plodiny šetří hmyz  
Velmi důkladná metaanalýza prokázala, že tzv. Bt-kukuřice a Bt-bavlník jsou šetrnější k polnímu hmyzu.

 

 

 

Zvětšit obrázek
Housenka zavíječe kukuřičného na klasu kukuřice

Toxin produkovaný půdní bakterií Bacillus thuringiensis je znám už sto let. Už při jeho objevu bylo jasné, že hubí hmyz. Byl odhalen jako příčina vymírání housenek bource morušového v japonských chovech. Po desetiletí  se používá jako ekologický pesticid.

 

 

Zvětšit obrázek
Housenka zavíječe v nitru kukuřičného stébla. Tam už za ní postřiky nemohou.

 

 

U nás třeba proti komárům, v Kanadě třeba proti housenkám ničícím balzámové jedle. Poprašky tzv. Bt-toxinu jsou směsí různých molekul a působí na různé, často i tzv. necílové skupiny hmyzu. 

 

 

 

Jednoduše řečeno, ekologický postřik může postihnout vedle škůdce i tzv. užitečný hmyz. Genové inženýrství umožnilo vnést bakteriální gen do dědičné informace rostlin a vybavit je jedním určitým toxinem, který chrání rostlinu proti dané skupině škůdců, třeba jen proti housenkám motýlů ale ne proti larvám brouků.

 

 

 

 

Zvětšit obrázek
Zavíječ kukuřičný (Ostrinia nubilais) - taťka a mamka

Tyto tzv. Bt-plodiny se mezi pěstiteli ujaly. I u nás se pěstuje Bt-kukuřice MON810, která odolává zavíječi kukuřičnému. Letos jí mohlo být oseto asi 4000 ha. Vloni to bylo asi 1200 ha. Poprvé se u nás směla pěstovat v roce 2005, kdy byla zaseta asi na dvou stovkách hektarů. Obliba Bt-kukuřice roste s tím, jak se šíří zavíječ kukuřičný. A ten už je dneska třeba i na Šumavě. Kde jsou ty časy, kdy trápil pěstitele kukuřice jen na jižní Moravě nebo na Litoměřicku.

 

 

 


 

Zvětšit obrázek
Na napadených palicích rostou plísně rodu Fusarium, které mohou produkovat rakovinotvorné mykotoxiny. Když takovou plesnivou kukuřicí nakrmíme skot, dostaneme mykotoxiny zpět v mase a mléce.

S Bt-plodinami se pojí obavy o ostatní hmyz polí. Slavnou se stala studie, podle které Bt-kukuřice ohrožuje amerického motýla monarcha stěhovavého, protože toxický pyl popráší klejichu, na které se pasou monarchovy housenky a ty pak chcípnou. Tento pokus byl proveden v laboratoři. Byla použita kukuřice, která se nikdy nepěstovala na polích a měla vysoký obsah toxinu v pylu. Klejicha byla mocně poprášena a housenky nic jiného k žrádlu nedostaly.

 

 

 

 

Zvětšit obrázek
Srovnání sklizně Bt-kukuřice (vpravo) a konvenční kukuřice (vlevo). Na konvenční kukuřici je patrné poškození housenkami zavíječe a napadení plísněmi rodu Fusarium.

V přírodě k takové situaci nedochází. Pylu je na okolních plevelech jen málo, není pro necílové organismy jedovatý. Navíc  se třeba housenky monarchy listům ušpiněným pylem vyhnou. Mají radši listy čisté. V českých podmínkách prokázal neškodnost Bt-kukuřice pro hmyz žijící na kukuřičném poli tým pana profesora Sehnala z Entomologického ústavu AV ČR v Českých Budějovicích a tým pana docenta Kocourka z Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Ruzyni.

 

 


Skutečně důkladnou analýzu mnoha podobných sledování provedl americký tým vedený Peterem Kareivou ze Santa Clara University. Budeme citovat ze závěrů  studie: „Necíloví bezobratlí živočichové jsou všeobecně mnohem hojnější na polích s Bt-kukuřicí a Bt-bavlnou než na polích, kde se pěstují nemodifikované plodiny a jsou používány insekticidy.“
Nejde jen o hmyz ale i o půdní hlísty a další organismy.

 

Pramen: Science

Datum: 08.06.2007 08:49
Tisk článku

Související články:

Jednoduché opatření zvyšuje biodiverzitu na polích s GM plodinami     Autor: Jaroslav Petr (10.05.2007)



Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce







Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz