Zvětšit obrázek

Počítačový model TrES-3 a mateřské hvězdy. Kredit: Jeffrey Hall/Lowell Observatory

Nová exoplaneta byla identifikována při "tranzitu" - průchodu přes disk své mateřské hvězdy GSC 03089-00929. Astronomové k hledání exoplanet používají sítě malých automatických dalekohledů v Arizoně, Kalifornii a na Kanárských ostrovech. TrES-3 byla objevena v souhvězdí Herkula asi 10° západně od Vegy – nejjasnější hvězdy letní oblohy.

Zvětšit obrázek

Tranzit TrES-2 (souhvězdí Draka). Kredit: Jeffrey Hall/Lowell Observatory

„TrES-3 je pozoruhodná planeta, protože svou mateřskou hvězdu oběhne za pouhých 31 hodin!,“ řekl astronom Georgi Mandushev (Lowell Observatory). „Znamená to, že na této planetě 1 rok trvá méně než 1 a 1/3 dne. Navíc je velmi hmotnou planetou – 2krát hmotnější největší planeta Sluneční soustavy Jupiter – a současně je planetou s dosud  nejkratší známou periodou.“

Nová planeta TrES-3 poprvé zaznamenali Edward Dunham a Georgi Mandushev na Lowellově observatoři dalekohledem PSST (Planet Search Survey Telescope). Objev potvrdili i David Charbonneau (CfA) a Francis O"Donovan (Caltech), kteří na Palomarské observatoři (Caltech"s Palomar Observatory) také pozorovali tranzity TrES-3. Exoplaneta  TrES-3 leží ve vzdálenosti asi 800 sv.l..
Protože se nově objevená exoplaneta nachází tak blízko u mateřské hvězdy, je velmi horká (1 500 K, tj. asi 1 230°C). Nejteplejší planetou ve Sluneční soustavě je Venuše, na které je, díky husté atmosféře s oblačností a vysokému obsahu skleníkových plynů, trvale teplota asi 725 k (450°C). Na Merkuru teplota kolísá mezi 90 K (-180°C) na odvrácené straně a 700 K (420°C) na přivrácené straně ke Slunci. Mateřská hvězda GSC 03089-00929 je hvězdou podobnou Slunci s povrchovou teplotou asi 5 720 K (Slunce 5 780 K) a hmotností 0,9 Sluncí.

Zvětšit obrázek

Na základě naměřených dat umělecké zpracování tzv. zákrytu – mateřská hvězda zakrývá exoplanetu. Infračervený snímek. Kredit: NASA/JPL

„Studovat TrES-3 do hloubky bude velmi zajímavé,“ řekl Edward Dunham (Lowell Observatory). „Například těsná oběžná dráha způsobí, že přivrácená strana bude osvětlována velmi silně. Výsledkem by mohlo být měřitelné střídání odráženého světla - vznik fází. Ale to bude záležet na odrazivosti atmosféry.“
Planety a měsíce nesvítí vlastním světlem, ale odraženým od mateřské hvězdy. Světlo hvězdy osvětluje sice polovinu planety (měsíce), ale pozorovatel ji vždy celou nevidí. Tento jev známe jako fáze Měsíce, popř. Venuše (nov, první čtvrť, úplněk, poslední čtvrť). Pokud by nově objevená exoplaneta TrES-3 odrážela dostatek světla, pak bychom u ní tyto fáze mohli pozorovat také.

Zvětšit obrázek

Totéž ve viditelnéoblasti.

Jak se exoplanety pomocí tranzitů hledají?

 Planeta prochází před diskem mateřské hvězdy, tedy mezi Zemí a hvězdou. To způsobí mírný, ale měřitelný pokles intenzity světla hvězdy – je to podobné jako zatmění Slunce, kdy „exoplanetou“ je náš Měsíc. Pro hledání těchto přechodů (tranzitů) slouží sítě malých automatických dalekohledů, které sledují vytypované hvězdy za účelem zaznamenat pokles jasnosti hvězdy, který by mohl znamenat tranzit planety. Nově objevené exoplanety v tomto programu mají označení TrES (Trans-atlantic Exoplanet Survey) a pak následuje pořadové číslo objevu.

„TrES-3 zablokuje asi 2,5 % světla hvězdy, když před ní prochází,“ řekl Mandushev. „Našimi dalekohledy můžeme změřit tento malinký pokles světla hvězdy a usoudit na přítomnost planety.“

Zvětšit obrázek

Souhvězdí Herkula a Lyry. Johannes Hevelius: Uranographia (1690).

Potvrdit objev exoplanet pomáhají i velké dalekohledy, např. Keck (Mauna Kea, Havaj), Lowell Observatory (Kalifornie),  Fred L. Whipple Observatory (Arizona) a Las Cumbres Observatory Global Telescope (Havaj), které navíc mohou následnými pozorováními odhalit další vlastnosti exoplanety TrES-3. Pozorovatelé v programu Trans-atlantic Exoplanet Survey pouze zjistí přítomnost objektu, který způsobuje pokles světla hvězdy. Další charakteristiky  (jako je hmotnost, průměr, hustota, složení exoplanety i její atmosféry) včetně definitivního potvrzení musí provést velké dalekohledy se spektrometry nebo interferometry.

Zdroj:  Spaceflightnow