Hub je spousta nejrůznějších druhů a v podstatě všechny se živí tak, že nějakým způsobem rozkládají organické látky. Najdou se i výjimky, některé houby například s chutí loví hlístice a podobnou půdní žoužel, ale to se docela dá představit, stačí se podívat na rostliny, z nichž pár také propadlo lovecké vášni.
Badatelé z Yeshiva University v newyorském Bronxu, v jejichž čele stojí Arturo Casadevall, učinili pozoruhodný objev, když přistihli houby, jak využívají radioaktivní záření jako zdroj energie pro provoz buněk.
Inspirací pro ně byla již delší dobu známá věc, že houby docela oblibují radioaktivní prostředí a když rostou pod vlivem radioaktivity, tak bývají tmavší, protože obsahují velké množství melaninu. Ruští mikrobiologové začátkem 90-tých let nalezli na svítících stěnách černobylského reaktoru bujné porosty hub, tvořené celkem více než 200 druhy. Většina z nich opět obsahovala melanin, o němž se ví, že absorbuje radioaktivní záření.
Badatelé v rámci svého výzkumu pozorovali tři různé houby, buď s melaninem nebo bez melaninu a v prostředí s a bez nedostatku živin. První z nich, Cryptococcus neoformans je stopkovýtrusná kvasinkoidní houba, která dovede vyžrat mozky lidem s porouchanou imunitou. Melanin si dovede vyrobit, když je pěstována na substrátu s L dopa, což je prekurzor pro syntézu melaninu. Wangiella dermatitidis patří k nepěkným patogenům lidské pokožky a melanin většinou už obsahuje. Cladosporium sphaerospermum je zase vláknitá vřeckovýtrusná plíseň, která s oblibou porůstá všechno možné vně i uvnitř lidských obydlí. Cladosporium je běžně plné melaninu.
Badatelé nejprve izolovali melanin z kryptokoka a během následujících experimentů zjistili, že při ozařování izotopovým zářičem 188Re/188W ozářený melanin oproti neozářenému melaninu čtyřnásobně lépe provádí redukci NADH, klíčovou reakci dýchacího metabolismu. Melanin po ozáření změní signál viditelný na elektronové spinové rezonanci (ESR), což znamená, že mu radioaktivní záření mění strukturu elektronů. Když byly kolonie kryptokoka vystaveny 500 násobku běžné úrovně radioaktivity, tak rostly třikrát rychleji. Wangiella i Cladosporium dopadly velmi podobně.
Jak se zdá, houby melanin cíleně využívají jako zdroj energie, zejména v extrémních podmínkách, kdy je málo živin, ale zároveň hodně radioaktivity. Autoři přicházejí i se zajímavou futuristickou vizí kosmických cest. Pokud v nejbližší době nevynalezneme principiálně odlišný způsob cestování, budeme se muset trapně ploužit v klasických kosmických lodích našeho věku. V takovém případě by mohly přijít k chuti houby. Melanin obsahuje i řada jedlých druhů hub, které by mohly být pěstovány v lázni paprsků kosmického záření. Toho je zadarmo plný vesmír. Je možné, že by obdobně šlo pěstovat i geneticky upravené zelené rostliny s melaninem. Nadšení by ale měla mírnit skutečnost, že jak houby, tak i rostliny pochopitelně nemohou růst z čiré radioaktivity, ale naopak i nadále budou potřebovat další živiny
Studie je v odborných kruzích vnímána jako převratná, vysvětluje totiž nejen náklonnost hub k radioaktivnímu substrátu, ale zároveň odhaluje nový zdroj energie, která může vstupovat do biosféry.
Pramen: PloS One 2(5): e457.
Diskuze:
