Konvence o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy známá také jako CITES (Convention on International Trade in Endangered Species) byla uvedena v akci v roce 1975 se zjevně bohulibým záměrem chránit organismy ohrožené vyhubením. Nyní se ukazuje, že má „nežádoucí vedlejší účinky“.
Nový druh nelze zařadit na seznam „včera“. Jako všechny procedury, to chce svůj čas. A právě období od vyhlášení ochrany do chvíle, kdy tato ochrana skutečně vejde v platnost, je pro nově chráněný druh kritické. Obchodníci a lovci chtějí dohonit, co zmeškali a užívají si „nechráněného“ statutu organismu do poslední chvíle. Výsledkem je to, že lov a obchod s ohroženým druhem těsně před vstupem jeho ochrany v platnost dramaticky stoupá.
Pár příkladů za všechny. Želv egyptských žilo už asi jen 5 500 kusů, když byly zařazeny podle CITES mezi ohrožené druhy. Než stačil tento bohulibý čin vstoupit v platnost,. Bylo legálně zabito 2800 těchto želv. Půlka populace byla rázem v nenávratnu. Vstup mezi chráněné živočichy byl tragický i pro kočku slaništní. Těsně před nástupem platnosti její ochrany se jich oficiálně zabilo 5 500. To je desetina populace.
Pokud máme nějaký lék s nepříznivými vedlejšími účinky, tak jej zakážeme, i když třeba většině pacientů pomáhal. Příkladem může být vakcína RotaShield vyvinutá v 90. letech z defektního opičího rotaviru. Prakticky všechny děti se nakazí rotaviry ještě před dovršením věku pěti let.
U většiny proběhne infekce bez vážnějších následků. Pokud se dostaví komplikace, jde do tuhého. Podle statistik Světové zdravotnické organizace jsou rotaviry zodpovědné až za 70% všech průjmových onemocnění, jež skončí hospitalizací nemocného dítěte. Vážný problém představují rotaviry především v třetím světě. Ale ani děti v ekonomicky vyspělých zemích nejsou rotavirové hrozby ušetřeny. Ve Spojených státech skončí ročně s rotavirovou infekcí v nemocnici asi 55 000 dětí. Počty obětí na životech se v USA počítají na desítky.
Celosvětově dosahuje počet obětí rotavirů každoročně děsivého čísla kolem 500 000. Když byla v roce 1998 schválena očkovací látka RotaShield a zdálo se, že se situace obrací k lepšímu. Bohužel, už po devíti měsících výrobce vakcínu stáhl z oběhu, protože se zdálo , že u očkovaných dětí mírně zvyšuje riziko vzácného „zauzlení“ střev.
Svět zůstal bez vakcíny a rotaviry opět zabíjely. Teprve koncem roku 2005 byly úspěšně otestovány dvě nové očkovací látky, u kterých se komplikace RotaShieldu nevyskytly. Tak zásadoví jsme, když jde o ochranu lidských životů. Než bychom riskovali možnou smrt desítek dětí, tak raději zakážeme vakcínu, která by jich za tu samou dobu zachránila až tři miliony. Budeme stejně důslední i v ochraně zvířat? Asi těžko. CITES zůstane v akci i se svými „nežádoucími vedlejšími účinky“. Zjevně si vybereme menší zlo. A tak se nabízí otázka. Měli by se poučit ochránci přírody od zdravotníků a nebo zdravotníci od ochránců zvířat?
Pramen: Nature, NEjM, WHO
Diskuze:
