Chovatelé malých anglických chrtů whippetů se potýkají s dědičnou chorobou, která postihuje psy ochrnutím svalů pletence předních a zadních končetin. Genetické analýzy ukázaly, že chrti platí daň za hon svých majitelů po co nejvýkonnějších šampiónech závodních drah.
Whippeti byli vyšlechtění v 19. století v severní Anglii pro lov králíků křížením teriéra, klasického chrta a italského chrtíka. Vznikl tak poměrně malý, ale zatraceně rychlý pes, kterého dnes můžeme vídat na závodních drahách.
Psi patří jako druh ke geneticky i fenotypově nejpestřejším zvířatům vůbec. Jednotlivá plemena jsou ale geneticky velmi uniformní. Intenzivní šlechtění k tomu přispívalo a přispívá velkou měrou.
Jak prokázal britsko-americký tým genetiků vedených Elaine Ostranderovou z National Human Geonome Research Institute v marylandské Bethesdě, u whippetů se dostávají do výhody nositelé zvláštní mutace genu pro myostatin. Z genu vypadla dvě písmena genetického kódu a vznikl tak stop kodon, který nedovolí syntézu celého bílkovinného řetězce myostatinu. Bílkovina má místo 375 aminokyslein jen 313 a v těle psa nefunguje.
Myostatin reguluje růst svalu a brání jeho přerůstání. Psi, kteří nesou jednu kopii mutovaného genu mají průkazně lepší osvalení a podávají na dráze lepší výkony. Chovatelé se k nim upnuli i bez toho, že by znali molekulárně genetické pozadí této vlastnosti.
Mutace se v populaci psů rozšířila a zákonitě začalo docházet ke křížení šampiónů. Každý rodič nesl jednu mutovanou kopii a u jejich potomků se s četností 1 : 3 rodila štěňata nesoucí oba mutované geny. Takoví psi jsou extrémně osvalení. Bohužel, zároveň jsou silně náchylní k ochrnutí nejrozvinutějších svalových skupin.
V Británii jsou silně osvalená štěňata označovaná jako „bully“ často rovnou utracena, protože neodpovídají standardu plemene.
Mutace genu pro myostatin stála u zrodu některých extrémně osvalených plemen skotu, např. belgického modrého, kterému vypadlo z genu pro myostatin hned 17 písmen genetického kódu. Plemeno platí za velký růst svalů rizikovými porody, které se často musí provádět císařským řezem.
Genetickou modifikací by bylo možné získat další druhy hospodářských zvířat s obdobným typem osvalení. Schůdnost tohoto postupu již byla potvrzena na myších.
Bylo by dokonce možné posunout vyblokování myostatinu až do období po narození, což by omezilo riziko těžkých porodů. Zatím ale nejsou zprávy o tom, že by se o to někdo pokoušel. To je celkem logické. Určitě by narazil na tuhý odpor ochránců zvířat a kritiků genetických modifikací. Je zajímavé, že proti chovu whippetů nikdo neprotestuje.
Pokud bychom prohlásili všechny nositele mutací genu pro myostatin za zrůdy, dostali bychom se do vážných problémů. I v lidské populaci se lidé s narušeným genem vyskytují a zřejmě těží z této dispozice v různých sportovních odvětvích.
Například mezi sprintery se vykytují nositelé mutované kopie genu a v Německu byl popsán případ, kdy se dvěma bývalým špičkovým atletům narodil hoch, který má defektní obě kopie genu pro myostatin. U hocha se zatím neprojevily mutace nepříznivě. Je jen extrémně osvalený a extrémně silný. Zřejmě je předurčen k zářné sportovní kariéře.
Z případu německého hocha čerpají naději zastánci genového dopingu, protože by mohli blokovat myostatin například pomocí RNA interference a nabudit tak u sportovců soutěžících v silových disciplinách enormní růst svalové hmoty.
Pramen: PLoS Genetics
Diskuze:
