Harvardská bioinformatička Michele Clampová prošla tři různé databáze, v nichž jsou uloženy výsledky čtení lidské DNA. Autoři jedné z databází udávají, že obsahuje 23 tisíc genů, další dvě databáze údajně obsahují 19 respektive 18 tisíc genů. Podle Clampové je v lidské dědičné informaci celkem 20 488 genů. Bioinformatička britského původu připouští, že se toto číslo ještě může mírně opravit – zvýší se prý nejvýše o stovku genů, které zatím neznáme.
Takový výsledek sčítání genů se líbí i mnoha předním odborníkům.
„Pozorně jsem si ta data prošel a myslím, že je to velmi solidní závěr,“ prohlásil v komentáři pro vědecký týdeník Science současný ředitel Národního ústavu pro výzkum lidského genomu Francis Collins.
Zmatky do počítání genů vnesla složitost samotné dědičné informace. Klasická definice považuje za gen takový úsek DNA, podle kterého se v buňce vyrábí bílkovina. K tomu musí být podle instrukce genu nejprve vytvořen „pracovní výkres“ proteinu uložený v jednoduché šroubovici ribonukleové kyseliny (RNA). Genetici uměli najít v DNA místa, která jsou přepisována do RNA.
Ukázalo se, že zdaleka ne všechny molekuly RNA slouží jako podklad pro výrobu bílkoviny. Mnohé jsou konečným produktem. Slouží v buňce k řízení životně důležitých procesů ale bílkovina podle nich nevzniká. Nejsou to tedy geny v klasickém slova smyslu. A do genetického arzenálu člověka se nepočítají.
Clampová porovnala dědičnou informaci člověka uloženou v databázi Ensembl s databázemi s dědičnou informací myši a psa. Došla k závěru, že v Ensemblu se nachází 19 209 nezpochybnitelných genů. Více než tři tisíce genů se do databází zatoulalo omylem a nad bezmála dvanáct sty se vznášel otazník. Když si Clampová „nerozhodné“ geny důkladně „proklepla“, obstálo jich deset. Podobným způsobem zkontrolovala harvardská bioinformatička i zbývající dvě databáze s lidským genomem.
Výsledek je 20 488 plus nějaké ty drobné. Mínus (ani hodně malé) by už nemělo přijít ke slovu v žádném případě. Ale kdo ví.
Pramen: Science
Vědci zkřížili člověka se želvuškou
Autor: Stanislav Mihulka (01.04.2024)
Drobní červi si v Černobylu z vysoké radiace dělají šoufky
Autor: Josef Pazdera (11.03.2024)
Z pekla štěstí: Před necelým milionem let lidská linie málem vyhynula
Autor: Stanislav Mihulka (05.09.2023)
Evoluční ironie: Lidmi nás možná dělá to, co jsme z genomu ztratili
Autor: Stanislav Mihulka (09.05.2023)
Okolní planetární systémy by mohly prozkoumat pikogramové sondy
Autor: Stanislav Mihulka (14.12.2022)
Diskuze:
Král Kojot
Pepa z depa,2007-06-01 21:23:52
Jaksi jsem nepochopil,co víte o vzniku vesmíru,života, o genech(na ty bychom se měli zaměřit už kvůli článku),jejich fungování,proč jsou právě takové-jaké jsou a ne lepší nebo horší. Proč vlastně geny vznikly? Nikde neexistuje biochemická predestinace sloučenin-které v globálu znamenají mnohotvárný fungující život. Na jiné než uhlíkové bázi není možný život-mimo sci-fi. Ve škole nás kdysi učili: Moudrá příroda vytvořila to a to. Když jsem se zeptal, co mimo člověka je schopno přemýšlet,vyhodnocovat situaci a volit nejlepší varianty-nedostal jsem odpověď a měl jsem neviditelný škraloup za hloupé otázky a nedostal jsem nikdy jedničku i přes sebelepší odpovědi.
...
Král Kojot,2007-06-01 22:03:44
Totalita nepřeje myslícím jedincům. To je normální. A školství (základní a střední) není konec konců nic než totalita.
A abych nebyl off topic: ke vzniku složitých struktur netřeba myšlenek! Stačí několik málo jednoduchých fyzikálních a matematických pravidel. Chtělo by to prostudovat něco o teorii chaosu, systémové dynamice a podobně. Absolvoval jsem na toto téma pár přednášek ale je to dost mimo můj obor a nerozumím tomu natolik abych tady o tom něco vykládal.
...
Král Kojot,2007-06-01 22:41:05
A proč jsou geny, nebo obecně příroda taková jaká je, ne lepší, nebo horší? To je dost vágně položená otázka. Co by bylo měřítkem takové dobré či horší přírody? V tomhle vesmíru to momentálně funguje takto. V nějakém jiném vesmíru třeba jiní Kojoti a Pepové, fungující na úplně jiné chemické bázi se dohadují, proč v nich není ani atom uhlíku :-)
Nevím co myslíte pojmem predestinace sloučenin? Jakože neexistují žádní předchůdci dnešních organických molekul? Ale to není tak docela pravda! Třeba aminokyseliny vznikají v přírodě zcela samovolně. Dokonce se poměrně hojně vyskytují v některých typech meteoritů. Ani jejich řetězení v peptidy neprobíhá jenom v organismech ale i ve volném prostředí za příznivých podmínek.
To že zrovna v našich tělech probíhají určité procesy určitým způsobem, neznamená, že u jiných organismů nemůžou probíhat jinak. Vizte třeba genetický kód. Ačkoli se běžně ve středoškolských učebnicích dočtete, že je univerzální, není to pravda. Jednou takovou výjimkou, konkrétně to bylo u členovců, se zabýval před časem osel. A jsou i další. U nás funguje jako startkodon triplet AUG. Ale třeba u prokaryot to můžou být i jiné triplety. Vůbec proteosyntetický aparát u prokaryot se od eukaryotického v mnoha bodech liší...
No abych zobecnil co to tady plácám: Prostě v živé přírodě existuje ze skoro každého pravidla nějaká výjimka. Pokud to fyzikální zákony dovolují, tak se to může rozrůzňuvat skoro jakkoli. Takže nemá smysl se dohadovat, proč jsou geny zrovna geny a ne něco jiného. V době kdy vznikly nukleové kyseliny asi přinášely svým majitelům větší výhody než jiné konkurenční systémy a tudíž převážily. Zatímco jiné beze zbytku vymizely. Dneska taky v obchodě vedle em pé trojek a cédéček nenajdete fonograf.
mno
Ccecil,2007-06-06 21:47:30
Zcela zaručeně tohle nebylo otázkou prvotního příspěvku. A teorie chaosu nic z pozorovaných jevů neobjasňuje. Predestinace je míněna v jiném kontextu, pravděpodobně ve vztahu k vyváženosti vesmírných konstant a třebas vůbec C-N-O cyklu a nadbytku C díky prapodivnéanomálii, o H2O ani nemluvě....
Král Kojot
Pepa z depa,2007-06-23 15:56:23
Vědci zkoumali i možnost, zda existuje nějaká přitažlivost,která způsobuje, že se aminokyseliny spojují ve správném pořadí,aby vytvořily bílkovinné molekuly, z nichž jsou sestaveny živé buňky.Tedy-jestli kvůli těmto preferencím v chemickém slučování mohlo být objevení se života skutečně "biochemicky předurčeno". Studovali Atlas of Protein Sequence and Structure, aby mohli rozhodnout, zda se určité aminokyseliny přednostně umísťují vedle nějakého konkrétního souseda. Napřed se zdálo, že jo. Ale v roce 1986 tým vědců vytvořil program, s jehož pomocí analyzoval dvě stě padesát bílkovin v Atlase. Výsledky jednoznačně dokázaly,že řazení aminokyselin nemá nic společného s chemickými preferencemi.(KOK Randall A.,BRADLEY Walter L.,TAYLOR John A:A Statiscical Examination of Self-Ordering of Amino Acids in Proteins. Origins of Life and Evolution of the Biosphere.1988, č.18.
Král Kojot
Pepa z depa,2007-06-01 09:35:49
Naturalističtí vědci neznají, co bylo před Velkým třeskem, když neexistoval čas.Mohou mít jen krkolomné,nic nevysvětlující úvahy a teorie.Odkud se třeba vzalo kvantové vakuum?Co bylo před ním? Cyklický pulsující vesmír není reálný,není možný nekonečný sled událostí už kvůli entropii. Energie,hmota,prostor a čas nejsou definovatelné.Mysl a vědomí se nikomu nepodařilo vědecky vysvětlit. Entia non sunt multiplicanda praeter necessitatem (jsoucna se nemají zmnožovat, pokud to není nevyhnutelné- Occamova břitva).Proto je také zbytečné se ptát, kdo stvořil Boha a následně tohoto stvořitele atd atd. Mnoho vědců trápí skutečnost,že počátek vesmíru si nutně žádá Stvořitele. Vesmír měl počátek za podmínek, při nichž neplatí žádní fyzikální zákony a že je produktem sil nebo okolností, které ateističtí vědci nedokáží objevit.
...
Král Kojot,2007-06-01 18:09:59
Nicméně názor, že vesmír stvořil nějaký stvořitel je taky "krkolomná, nic nevysvětlující úvaha". Occamovou břitvou se tím pádem neodstraňuje nejen "stvořitel stvořitele" ale i sám "stvořitel". Prostě proto, že ho tam nepotřebujeme a i když ho tam dosadíme tak vlastně furt nic nevíme :-)
Samozřejmě to neznamená, že bůh neexistuje. Prostě jenom neexistuje důkaz boží (ne)existence a pravděpodobně nikdy existovat nebude. Ačkoli se o něj teisté i ateisté pokoušejí už pár tisíc let. Věda (nikoli "věda") se tudíž bohem nezabývá.
Geny
Jirka,2007-05-31 13:30:11
Leta se operovalo s poctem genu jako ukazatalem jakesi vysky vyvoje organismu. Dnes uz vime, ze tomu tak neni.
Da se za podobne kriterium povazovat pocet tech kousku RNA, ktere se pouzivaji na regulaci?
Bikkhu
Pepa z depa,2007-05-29 23:52:17
Vím,i mojí vinou jsme hodně odbočili od genů. Ve formulaci al-Ghazzáliho kosmologického argumentu kalám má tento argument tři kroky: 1.Cokoli začíná existovat,má příčinu. 2.Vesmír začal existovat. 3.Vesmír má proto příčinu. Před velkým třeskem se vesmír nalézal ve stavu singularity.Čas neexistoval. Velký třesk nebyl chaotickou a neuspořádanou událostí. Místo toho se zdá, že byl přesně vyladěn pro umožnění existence inteligentního života, a to s takovou složitostí a přesností, že se to doslova vzpírá lidskému chápání. Vesmír, který vidíme dnes -a samotná naše existence-závisí na souboru velice specifických počátečních podmínek. Tento jev je silným důkazem pro to, že velký třesk nebyl náhoda, ale že byl naplánován.Vesmír měl počátek za podmínek, při nichž neplatí známé fyzikální zákony.Velký třesk odstartovala nějaká příčina- nadpřirozená. Tato nadpřirozená příčina musí být nezapříčiněným, neměnným, bezčasovým a nehmotným bytím. Musí být nezapříčiněná,protože nemůže existovat nekonečný zpětný sled příčin. Musí být bezčasová a tudíž m neměnná, protože byla stvořitelem času.Kromě toho, jelikož také vytvořila prostor,musí přesahovat prostor a tudíž být ve své podstatě nehmotná.
Bikkhu
Pepa z depa,2007-05-31 21:15:09
Co umí "pitomá,naprosto primitivní buňka" se můžete dozvědět v diskuzi pod článkem Petra Sobotky : Hvězda u exoplanety... ze dne 2.5.2007. Diskuzní příspěvek se jmenuje : Možnost života?
no jo
Král Kojot,2007-05-31 21:19:08
ale když tvrdíte že stvořitel byl nezapříčiněný, pak tím zároveň popíráte bod 1.Cokoli začíná existovat,má příčinu. Takže jsme zase tam kde jsme byli. Nevíme, kde se vzal stvořitel.
Osobně bych to pojmenoval jinak.
Ccecil,2007-05-28 14:42:25
Já bych spíše napsal, že genetická informace, tak jak si ji někteří vědci představují, je tvořena podle nich pouze cca 20500 geny. Gen je ale jen jeden gruh nositele informace, ne sice nezajímavý a rozhodně né nepodstatný, ale zaručeně ne jediný.
Geny
ludvik,2007-05-28 18:53:01
Ale to jste formuloval stejne jako to je v clanku. Geny nejsou jedinym nositelem dedicne informace a tenhle clanek se zabyva tim kolik z cast dedicne informace tvori geny. Dalsimi nositeli dedicne informace jsou ostatni casti DNA. Podle soucasnych poznatku geny tvori asi tak 2% DNA, zbytek jsou useky ktere se kopiruji pouze na RNA, ale bilkoviny z nich uz nevznikaji, pak jsou v DNA i casti, ktere aktivitu genu zapinaji nebo vypinaji a pak jsou v DNA prevdepodobne take useky, ktere proste nedelaji vubec nic.
Pavelm
Pepa z depa,2007-05-27 21:38:26
V dřívějších dobách, při ostrých půtkách mezi zastánci makroevoluce(a nahodilém,zákonitém vzniku života z neživé hmoty) a zastánci vzniku života stvořením, se občas toto slovíčko vyskytlo coby přezdívka kreacionistů. Své názory(jak si můžete zpětným studiem článků Osla) jsme si vyměnili v dostatečné míře a rádi se k tomuto serveru vracíme-ale ne kvůli dalším sporům.
Pavelm
Pepa z depa,2007-05-27 17:25:43
O "kre-" jsem si to taky myslel. Diskuze většinou rozpoutají vášně a ty končívají výsměchem(když dojdou argumenty) vůči "kreáčům". Bývá to na škodu věci, protože se rád nechám rozumně poučit. Článek se mi líbil proto, že nebyl plný výsměchu a průhledných narážek.
Starý
Pepa z depa,2007-05-27 10:20:32
zavilý závistivý kre-acionista svým stálým oponentům s politováním sděluje(že nebudou mít na co s obvyklým opovržením a přezíravým nadhledem vůči mým názorům reagovat), protože se mi článek velmi líbí a že mu dávám za " 1 ". Vím,že mé názory jsou mnohým vždycky "proti srsti", ale je to reciproční,proto občas reaguji možná štiplavě, ale bez vulgarismů. Velmi rád čtu všechny články na Oslu. Nemohu se ale někdy zbavit dojmu, že články mají podtext-podnítit čtenáře k diskuzi.
Jak souvisí
ZEPHIR,2007-05-27 11:08:41
pronikavý snížení odhadů celkovýho počtu genů s dohadama o tzv. junk-DNA. Existuje to ještě vůbec, nebo se na to tiše zapomělo? Je ta junk DNA zahrnutá do výše uvedenejch cifer nebo ne?
pepo
pavelm,2007-05-27 12:23:49
já sem si jistej že kamil chtěl napsat kre-tén.
jinak souhlas s tím vyvoláním diskuze, sice jsem si vysloužil nadávky, ale jakou reakci můžete čekat na článek, z kterýho plyne že někdo prohnal počítačem pár databází a má z toho publikaci v Science?
...
Král Kojot,2007-05-27 23:01:55
Problém je lidská závist. Paní Clampová udělala něco co před ní nikoho nenapadlo, zjistila určitou novou informaci a následně ji (zaslouženě) publikovala v prestižním časopise. Kdokoli mohl udělat totéž. Neudělal.
A pak příjde někdo, kdo výše zmíněné autorce nesahá ani po podrážky laboratorních přezůvek a marginalizuje její přínos na "hraní si se slovy a čísly".
Přátelé kre-áči, když máte tolik rozumu, zkuste si taky někdy něco publikovat. Třeba jenom v té naší domácí živě.
zephirovi
jarda petr,2007-05-28 06:04:44
Tzv. junk DNA i nadále v našem genomu zůstává. Je to to, co se nachází mezi strukturními geny, o kterých se v článku píše. "Junk" je tedy asi 98,5% veškeré DNA, ale to "junk" se už moc nepoužívá. Když se podíváte na starší články na Oslu, najdete tam zmínku třeba o konzervativních nekódujících sekvencích, které jsou sice v "junk" DNA, ale zcela jistě nejsou "junk" čili "zbytečné". Mají významnou regulační úlohu. Ale strukturní geny to nejsou a nebudou. Rozsah regulačních sekvencí je zřejmě mnohonásobně větší než samotné sekvence strukturních genů. Ostatně počtem a sekvencemi strukturních genů se moc nelišíme ani od vačice, která byla přečtená zcela nedávno jako člověku evolučně nejvzdálenější savec.
Bych se kreacionisty rád zeptal
Bikkhu,2007-05-28 08:47:10
Kdo stvořil Boha?
Dobrá, uznávám že samovolné stvoření života (jedné pitomé, naprosto primitivní buňky která neumí nic jiného než reprodukci) je hodně nepravděpodobné.
Jaká je podle Vás pravděpodobnost samovolného stvoření naprosto dokonalého všemocného a vševědoucího Boha, aby poté mohl stvořit náš vesmír?
csdsdav
pavelm,2007-05-28 11:03:25
Sice nejsem kreacionista, ale podle mě úplně stejná, jako když najednou zničeho nic vznikne vesmír sám...
Hm,
Bikkhu,2007-05-28 15:01:28
A vesmír je podle Vás vševědoucí, dokonalý, vědomý si sám sebe, všechno řídící svou inteligencí... atd? Podle mě je vznik dokonalého Boha o "něco" méně praděpodobný než vznik vesmíru. Asi tak nekonečně méně pravděpodobný. Už proto, že Bůh musí být dokonalý, alespoň tak aby byl schopen stvořit vesmír (hm, drobnost, to se mi taky stane když se zapomenu :-), což vesmír nemusí. Je docela možné že každá černá díra zevnitř obsahuje svůj vlastní vesmír v jiných rozměrech a čase než jsou naše, a kdo je teda tvoří?
...
Král Kojot,2007-05-26 21:50:25
Ale nejdřív by to chtělo, aby nějaký schopný programátor upravil zdejší diskusní fórum. Třeba tak aby se email zobrazoval jen administrátorům, pokud uživatel nesvolí jinak.
hezký
pavelm,2007-05-26 19:53:51
jak se dá budovat kariéra na hraní si se slovy a čísly...
hezký
Král Kojot,2007-05-26 21:15:56
Já bych to viděl na tu povinnou registraci na oslovi pod vlastním jménem a případně zavést tvrdou cenzuru příspěvků netýkajících se tématu.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
