Série tuctu otisků je jedním z nejpřesvědčivějších důkazů o plaveckých schopnostech dravých dinosaurů. Ve španělské lokalitě La Virgen del Campo byla odhalena celá řada stop po druhohorních ještěrech.
V roce 2004 odhalili vědci v místních druhohorních usazeninách šest dvojic stop, z nichž každá je tvořená dvěma až třemi „škrábanci“. Ty jsou dlouhé asi půl metru a široké asi 15 cm. Vzdálenost mezi dvojicemi stop je zhruba dva a půl metru.
Podle španělských a francouzských paleontologů jde o stopy dravého dinosaura ze skupiny teropodů. Důležité je, že usazeniny tvořily dno jezera. Jak dinosaurus plaval napříč jezerem, sem tam si přitom hrábl do bahna na dně a zanechal tak po sobě stopy, které přetrvaly do dneška. Vědci se dohadují, že autorem stop mohl být Neovenator dlouhý sedm až osm metrů.
Pramen: Geology
Roztomilý ediakarský „vysavač“ Quaestio odkrývá počátky evoluce živočichů
Autor: Stanislav Mihulka (15.10.2024)
Příbuzný ze zlého snu: Karbonský přízrak tullimonstrum je nejspíš obratlovec
Autor: Stanislav Mihulka (11.05.2020)
Didelphodon, savec z doby tyranosaurů
Autor: Vladimír Socha (22.06.2017)
Keratin z drápu zloděje vajec překonal tyrannosauří kolagen o 7 milionů let
Autor: Josef Pazdera (10.11.2016)
Poprask kolem čtyřnohého hada
Autor: Stanislav Mihulka (25.07.2015)
Diskuze:
jezero se silným proudem?
CC,2007-05-26 11:34:52
a jak silný proud asi tak bývá při kraji jezera?
známa to vec
Martin,2007-05-25 18:26:15
Plávajúci dinosaurus bol predsa už v seriáli BBC "Prechádzky s dinosaurami", a to naozaj plával, nebrnkal pazúrmi o dno :)))
Zase asi trosku blabol
Karel Chabera,2007-05-25 08:55:53
Asi trosku blabol.Zopakuji:Dinosaurus si v prudkem proudu hrabnul obcas na dne do bahna,a ty stopy po nem zustaly.To bahno muselo byt ale tehdy z titanu ,aby ty stopy vydrzely v prudkem proudu vody a po vyschnuti jezera se nam predvedly.Archeologie je jako astronomie.Zeru to tak na max.50 %.
Přesně to mě napadlo
Pavel,2007-05-25 09:36:02
Na druhou stranu, pokud to dno bylo z jílu, tak to asi možné je.
asi trošku blábol
jarda petr,2007-05-25 09:44:21
Tohle miluju. Někdo badá tři roky a pak to publikuje v časopise s oponentním řízením, kde mu to před přijetím "zkontrolují" minimálně dva další experti. Pak o tom někdo napíše popularizační článek. Ten si někdo přečte a napíše, že je to celé "asi trošku blábol". Prostě jen tak, z voleje, od stolu. Přečetl jste si aspoň originální studii? Pokud o ni máte zájem, je možné si ji vyžádat u autorů
Loic Costeur, Laboratoire de Planétologie et Géodynamique de Nantes, Université de Nantes, 44322 Nantes Cedex 3
nebo
Felix Pérez-Lorente Fundación Patrimonio Paleontológico de La Rioja, 26586 Enciso, La Rioja, Spain
Proč tak příkrý odsudek
Pavel,2007-05-25 10:03:48
Pane Petře, proč tak příkrý odsudek lidí, kteří při čtení i přemýšlí. Zachování stop v blátě v prudkém proudu je zřejmý paradox a bohužel ve článku není vysvětlen. Je mnoho způsobů, jak k tomu mohlo dojít (jílovité dno s písečnou vrstvou, tůň, kde u dna nebyl velký proud, nebo hned poté došlo k zemětřesení a řeka zmenila koryto, co já vím) a asi to chtělo trošku okomentovat.
A že někdo tři roky bádá, neznamená, že nemůže zplodit nesmysl, který odhalí i laik po prvním přečtení. Stalo se jednomu fyzikovi asi před sto lety, že si přečetl, že konstanta jemné struktury je 1/137, všimnul si, že 137 je prvočíslo, a několik let věnoval budování teorie vycházející z předpokladu, že všechny vazebné konstanty jsou převrácené hodnoty prvočísel. Při už když začal bádat bylo jasné, že těch 1/137 je jen přibližný údaj a píše se tak, protože se to lépe pamatuje.
Tak prosím dovolte nám laikům se pozastavit nad zřejmým, nebo jen zdánlivým paradoxem či nesmyslem a okomentovat ho.
Pochybnosti
Tomáš Sládek,2007-05-25 12:13:31
Jak potápěč si dovolím trvdit, že dokážu odhadnout chování usazenin na dně. Že by se tam mohla udržet tak jemná struktura, jako škrábanec, to považuji za velmi nepravděpodobné. Rozhraní bahno-voda vůbec není ostré, mnohdy se stane, že potápěč nechtěně zajede rukou do bahna (jen mu "zmizí" světlo, co měl na ruce). Žádné stopy nezůstávají. Kde je proud, tak tam není bahno žádné. I v Praze ve Vltavě je bahno jen v místech, kde se voda prakticky nehýbe. V proudu je písek a kamení. To, co je v Praze ve Vltavě, přitom nepovažuji za silný proud.
Docela možné by ale bylo, aby náhle rozvodněná řeka spláchla jemné sedimenty a odhalila starý tvrdý jíl na dně. Kdyby pak příval vody ustal, mohla by vzniknout tůň. Do toho jílu by pak šlo vyrýt rýhy, tůň by vzápětí vyschla na slunci, pak by jíl ztvrdnul.
Už jen kdyby tahle spekulace mohla být jednou z možných variant, vylučovalo by to učinit závěr o schopnosti překonávat proud. Proud v tom místě mohl být, ale pár hodin předtím, než tam byly vyryty stopy.
Paralela je, když speleopotápěči kopají jíl v zatopené jeskyni s minimálním proudem (za účelem rozšíření prostor). Když tam za čas přijdou, stopy po nástrojích jsou jasně vidět (dokud se potápěč opět jílu nedotkne - pak klesá viditelnost okamžitě na nulu).
Další stín pochybností ve mne vyvolává uspořádání stop. Podívejte se na jakékoli zvíře, jak překonává silný proud. Představte si, jaké stopy by zanechaly jeho nohy. Byly by to stopy "v lajně" a v pravidelných intervalech? Určitě ne, byly by v podstatě ve směru toku, jen lehce skloněné. Při překonávání proudu je totiž třeba plavat šikmo proti proudu, tím šikměji čím je proud silnější. Kolmé překonání je pak výsledkem vektorového součtu směru plavání se směrem proudu. Kdyby dinosaurus "brnkal" o dno, tak při plavání v proudu by stopy byly velmi husté. Jestli jsou v pravidelných a poměrně dlouhých intervalech, tak to svědčí spíš o plavání v klidné vodě. Plave se proti vodě, ne proti dnu!
Nerozumím ani zbla paleontologii, ale umím se pohybovat ve vodě. A to mi stačí k tomu, abych měl pochybnosti. Netvrdím že nutně oprávněné, ale odpovědi na naznačené otázky by měl článek obsahovat, pokud obsahuje kategorické tvrzení, že draví dinosauři byli zdatní plavci, schopní plavat napříč proudem přímou dráhou. Já si z toho udělal závěr, že mohli být zdatnými plavci, ale také nemuseli.
Mate?
Alternativu,2007-05-25 12:46:30
Ale panove, jak byste nejlepe vysvetlili, ze tech skrabancu jsou haldy, ze jsou ve vrstve, ktera casove odpovida a ze rozchod tech skrabancu odpovida rozchodu které odpovidaji drapy prodlouzenym prstum na koncetinach...
1 z 10000000000
Colombo,2007-05-25 14:15:20
a těch zbylých 9999999blabla se nedochovalo. Ale o něčem to svědčí, ne?
no
DRK,2007-05-28 09:44:36
Jak bychom to vysvetlili? V te vode nejspis plaval nejaky dravy tvor z te doby, to se jevi jako velmi pravdepodobne. Ovsem o velikosti proudu to nic nevypovida (to bahno naopak mluvi presne opacne..) Ten tvor tam mohl napriklad pronasledovat nejakou korist, v takovem pripade se da predpokladat intenzivni plavani i ve stojate vode a pokud ho ta korist brzdila i pripadne male vzdalenosti... (taky mohl byt tou koristi on sam)
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
