Zvětšit obrázek

Smithsonian National Air and Space Museum

James Webb Space Telescope (JWST) bude nástupcem již 17letého dosluhujícího Hubble Space Telescope (HST). Teleskop je pojmenován podle J. E. Webba (7.10. 1906 - 27. 3. 1992), který byl ředitelem NASA v době přípravy pilotovaných letů Apollo na Měsíc (1961 až 1968).

Zvětšit obrázek

Model JWST před Národním muzeem letectví a kosmonautiky. Kredit: AP

Rozměry nového dalekohledu JWST jsou 24 x 12 m a jeho segmentované zrcadlo má průměr 6,5 m, což je téměř 3krát více než má Hubble (2,4 m). Nový dalekohled bude vyslán na vyšší oběžnou dráhu – 1,5 miliónu km (Hubble 614 km).  Zakotví  v Lagrangeově bodě L2 soustavy Země - Slunce, kde jsou gravitační a odstředivá síla vyrovnány. 
Cena projektu je 4,5 miliardy dolarů (94 miliard Kč).

Dalekohled JWST by měla do kosmu vynést v roce 2013 evropská raketa Ariane. Jeho životnost je naplánována na 10 let, ale astronomové doufají, že vydrží déle, nejméně tak dlouho jako HST. Hubble by měl sloužit ještě šest let. Aby to vydržel, NASA k němu plánuje v roce 2008 servisní misi raketoplánu.

Zvětšit obrázek

JWST bude objekty pozorovat primárně v infračerveném vlnovém spektru.

Astronomové věří, že nový kosmický dalekohled James Webb získá ještě více informací o vesmíru, především o vzniku a formování mladých hvězd a že dohlédne až k samému počátku vesmíru – Velkému třesku.

Zvětšit obrázek

James Webb Space Telescope. Se štíty chránícími čidla před "produkty" Slunce.  Kredit: NASA

„Nepochybně potřebujeme mnoho větších dalekohledů. Časem se náklady vrátí, protože uvidíme zrození vesmíru,“ řekl Eduard Weiler, ředitel Goddardova centra pro kosmické lety (Goddard Space Flight Centre).

Zdroj:
href="http://news.bbc.co.uk/2/hi/americas/6645179.stm">http://news.bbc.co.uk/2/hi/americas/6645179.stm

Segmentované hlavní zrcadlo JWST. Kredit: NASA

Umístění Hubble a JWST

Existuje pět bodů v meziplanetárním prostoru, které by pro umístění telekopu byly příhodné a kde malé objekty (jako jsou satelity) mohou být v relativně stacionární pozici k velkým objektům (Zemi a Slunci).  Proč zrovna v Lagrangeově bodě L2? Protože zde nebude docházet k přehřívání teleskopu.  To je důležité zejména pro jeho infračervené kamery.  V bodě L2 mu Země a Měsíc budou dělat dokonalý ochranný kryt proti slunečnímu záření.

Joseph Louis Lagrange (1736–1813)

Pětici bodů, v nichž na těleso "nepůsobí" žádná síla, objevil  V roce 1772 italský matematik Joseph Louis Lagrange.  Přišel na ně při řešení problému tří těles objevil, že v soustavě, kde hmotnost jednoho tělesa je oproti zbývajícím hmotnostem těles zanedbatelná. Výslednice přitažlivé a odstředivé síly je v těchto bodech rovna nule a těleso se v nich může zdržovat delší dobu, případně trvale.

 James E. Webb, ředitel NASA (14.2.1961 – 7.10.1968)