Zvětšit obrázek

S drápatkou (Xenopus laevis), která se používala k těhotenským testům, se pravděpodobně roznesla i nebezpečná plíseň.

 Příčin vymírání obojživelníků je celá řada. Od znečištění životního prostředí až po infekce. K nejzávažnějším chorobám postihujícím hlavně žáby a mloky patří onemocnění vyvolávané plísní Batrachochytrium dendrobatidis. Původně jím zřejmě trpěly jen africké žáby. Po druhé světové válce se rozšířilo po světě s drápatkou Xenopus laevis, která se začala hojně používat v humánní medicíně k těhotenským testům.

Zvětšit obrázek

Plíseň Batrachochytrium dendrobatidis dnes hubí mloky a žáby po celém světě.

Z laboratorních chovů těchto afrických žab pronikla smrtící plíseň do volné přírody. Dnes ničí Batrachochytrium dendrobatidis obojživelníky po celém světě a některé jihoamerické nebo australské žáby už zřejmě sprovodila ze světa.

Obojživelníci jsou k plísni různě citliví. Reid Harris z James Madison University v americkém Harrisonburgu došel k závěru, že vnímavost obojživelníků k chorobě souvisí s bakteriemi, které živočich hostí na pokožce. Harris izoloval z povrchu těla mloka různé bakterie a ty pak dále kultivoval. Nakonec mikroby nasadil na laboratorně pěstovanou plíseň Batrachochytrium dendrobatidis. Některé z testovaných bakterií dokázaly plíseň zabít. Harrise zajímalo, jestli by tyto bakterie uchránily vnímavé obojživelníky před chorobou.

Zvětšit obrázek

Na mločíkovi se prokázalo, že určité baktérie dokáží obojživelníky před plísní chránit. (Credit: Jeff Beane)

Pro testy si vybral amerického mločíka Plethodon cinereus. Zvířata nejprve dvě hodiny koupal v roztoku bakterií a následně je vystavil infekci. Jak uvedl na nedávném kongresu konaném v newyorském  American Museum of Natural History, zvýšila lázeň s bakteriemi Pedobacter  cryoconitis šanci mločíků na přežití plísňového onemocnění o plnou třetinu.

Harris je přesvědčený, že bakterie vyrábí antibiotikum, jež plísni nedovolí, aby se v kůži rozrostla. Zdaleka ne všechny bakterie z mločí kůže ale měly příznivý efekt. Naopak. Koupel v kultuře bakterií Pseudomonas reactans citlivost mločíků k plísňové chorobě zvyšovala. Tyto bakterie zřejmě pomáhají plísni tím, že z kůže obojživelníků vytlačí mikroorganismy produkující ochranná antibiotika.

Zvětšit obrázek

Profesor biologie Reid Harris chce bakterie (Pedobacter cryoconitis) množit a přidávat je do jezer v nichž žijí ohrožené druhy žijí.

Podle amerického vědce se obojživelníkům mění spektrum kožních bakterií v důsledku stresu. Obojživelníci postižení znečištěním životního prostředí vytvářejí v kůži méně slizovitých látek, z nichž jsou kožní bakterie živy. V těle stresovaných zvířat se také mění koncentrace některých hormonů. Ty mohou pronikat do sekretů kůže a ovlivňovat život kožních bakterií. Harris chce množit ochranné bakterie a přidávat je do jezer, rybníků nebo vodních toků, v nichž žijí ohrožené druhy obojživelníků. Snad se tak podaří zastavit jejich vymírání.

Zvětšit obrázek

Rana muscosa, je druh amerického skokana, který je před vymřením. Toho hodlá Haris zachraňovat jako prvního.

„Nemáme moc jiných možností, jak obojživelníky chránit,“ řekl Harris v rozhovoru pro vědecký týdeník Nature. „Tohle je jedno z mála opatření, jež nabízí aspoň jiskřičku naděje.“
Nikdo netuší, jak dlouho ochranný efekt trvá a jak budou bakterie ve volné přírodě přežívat. Je vysoce pravděpodobné, že je bude nutné vysazovat opakovaně. Nejprve by chtěl Harris vyzkoušet ochranné bakterie na americkém skokanovi Rana muscosa, který je k plísni  Batrachochytrium dendrobatidis vysoce vnímavý a čelí bezprostřední hrozbě vymření.

Pramen: Nature