Listopad 2002
V jihočínské provincii Guangdong v městě Foshan umírá zřejmě první oběť nové virové infekce plic. Čína mlčí. Svět nic netuší.
„Rodiště“ nemoci SARS – čínká provincie Guangdong
11. února 2003
Čínské ministerstvo zdravotnictví informuje Světovou zdravotnickou organizaci o výskytu nezvyklé formy zápalu plic v provincii Guangdong. „Zapomíná“ uvést, že se s infekcí pere už od listopadu. Čína je líhní nových variant viru chřipky. Přišla odtud i slavná „španělská chřipka“, která se po první světové válce přehnala světem a zahubila 40 milionů lidí – mnohonásobně více než kolik jich padlo na frontách při předchozím čtyřletém světovém válečném konfliktu. Svět zůstává v klidu.
Jen „bločky“ s preparáty tkání a zápisy o úmrtích dnes vydávají svědectví o „španělské chřipce“ z roku 1918.
15. března
V polovině března se světové zdravotnictví probouzí do drsné reality. Světová zdravotnická organizace obdržela avízo, že se vysoce nakažlivý zápal plic šíří zeměmi východní Asie. Po Číně byly postiženy i Hongkong a Vietnam. Záhy se ukázalo, že se choroba žene postiženými zeměmi jako požár vyschlou pampou. V hanojské nemocnici se od jediného pacienta nakazilo 23 členů zdravotnického personálu. Muž přicestoval do Hanoje z Šanghaje přes Hongkong. Už na letišti se mu udělalo zle a byl převezen do nemocnice s vážnými dechovými obtížemi. Nic netušící ošetřující personál záhy pocítil, co tato choroba dovede. Nakažení lidé trpěli zpočátku vysokými horečkami, bolestmi hlavy, svalů a bolením v krku. Pak nastoupil těžký zápal plic. Řada nemocných skončila pod respirátory.
Jsou hlášena první úmrtí. V polovině února oznamuje Čína smrt 5 pacientů (z listopadu minulého roku). Zkratka SARS odvozená z anglického termínu „severe acute respiratory syndrome“ čili „vážný akutní respirační syndrom“ vstoupila do našeho života.
17. března
Ukazuje se, že SARS není jen východoasijskou záležitostí, ale že se řídí přesně podle zákonitostí globalizovaného světa. Nezná hranic. Lékaři hlásí osm případů z Kanady (z toho dva smrtelné) a dva nemocné má i Německo. Letecká doprava dokázala během několika dní rozesít SARS po celé planetě.
Počet případů SARS, jež Čína hlásí Světové zdravotnické organizaci, vzrostl na 300, skoro dvě stovky hlásí Hanoj a Hongkong. V té chvíli nikdo netuší, co smrtící zápal plic vyvolává. Zjištění hongkongských lékařů, že některým pacientům se trochu uleví po podání antivirových léků je příslibem naplnění nejhorší varianty – SARS patří k virovým onemocněním, proti nimž je náš farmakologický arzenál celkem bezbranný.
„SARS představuje celosvětovou hrozbu,“ prohlašuje generální sekretář Světové zdravotnické organizace Gro Harlem Brundtland. „Svět musí spojit své síly k tomu, aby našel příčinu, vyléčil nemocné a zastavil další šíření choroby.“
První pátrání po původci choroby se zaměřilo na chřipkové viry, protože v Hongkongu a v Číně znovu propukla tzv. ptačí chřipka vyvolávaná viry, kteří jsou přenášení přímo z drůbeže na člověka. To je celkem unikátní a donedávna prakticky neznámá cesta nákazy, protože ptačí chřipkové viry potřebují obvykle k nakažení lidí projít prasetem jako jakousi „přestupní stanicí“. K tomu nacházejí ideální podmínky právě v jihovýchodní Asii a především v Číně, kde žijí všichni tři aktéři této „virové burzy“ často na jednom dvorku. Čínský rolník přebývá v otřesných hygienických podmínkách spolu se svou vodní drůbeží i prasaty.
Jenže záhy přichází zpráva z australského Sydney, kde pracuje v Prince of Wales Hospital tým virologů pod vedením Billa Rawlinsona, jenž je i šéfem referenční laboratoře pro chřipkové viry v Melbourne: „Je skoro jisté, že chřipka to není!“
Odborníci se báli tzv. ptačí chřipky, která poprvé vypukla v roce 1997 v Hongkongu. Tehdy bylo zlikvidováno 1,4 milionu kusů drůbeže v naději, že zhoubný virus zmizí. Nestalo se. Ptačí chřipka se vrátila. Zatím ale není zdaleka takovou hrozbou jako SARS.
19. března
Stále ještě žije naděje, že původcem SARS je jen pozměněný původce známého lidského onemocnění, s nímž už má medicína nějaké zkušenosti. Ta uhasíná 19. března, když celosvětové úsilí ztotožnit původce SARS s některým z tradičních virů definitivně selhává. Pátrání se soustředí na čínskou provincii Guangdong, kde se objevily první případy SARS. Do ohniska zájmu virologů se dostává možnost „přeskoku“ viru ze zvířat na člověka. Ty se čas od času dějí a mívají drastické dopady.
Příkladem z nedávné doby je „Four Corner fever“ čili horečka „čtyř rohů“. Ta dostala své jméno podle oblasti na jihozápadě USA, kde se protínají rovné linie hranic čtyř států – Utahu, Colorada, Arizony a Nového Mexika. Neobvyklé klimatické podmínky tam vyvolaly přemnožení hlodavců, od kterých se někteří lidé nakazili smrtícími hantaviry. Mezi malajskými chovateli prasat řádil před několika lety smrtící virus „nipah“, kterým se nakazili především ošetřovatelé zvířat. Prasata získala tento virus od kaloňů migrujících do Malajsie z australského kontinentu. Virus patří zřejmě k blízkým příbuzným záhadného zabijáka, kterým se nakazili i někteří australští dostihoví koně. Tento virus byl rovněž schopen „přeskoku“ na člověka a zabil několik lidí s personálu dostihových stájí. Ostatně viry jako HIV nebo ebola mají rovněž zvířecí původ.
Likvidace prasat utracených v Malajsii při boji s virem nipah.
20. března
Objevila se první stopa v pátrání po původci SARS. Hned několik laboratoří ohlásilo nález paramyxovirů ve vzorcích hlenu odebraných lidem postiženým touto chorobou. Paramyxoviry našly laboratoře z Německa, Austrálie, Hongkongu, Singapuru a Číny. Znovu se tak dostala na přetřes australská „koňská aféra“ z roku 1994, protože virus nesoucí dnes označení „hedra“ patří rovněž mezi paramyxoviry. Na rozdíl od původce SARS se ale nešířil plicní infekcí. Nakazili se jím jen lidé, kteří přišli do přímého kontaktu s tělními tekutinami nakažených koní (např. plodovou vodou při porodu klisen).
Počty obětí SARSu narůstají. Další mrtvé hlásí Kanada, Čína, Vietnam a Hongkong. Choroba je hlášena i z Velké Británie, Irska, Rumunska, Slovinska, Izraele, Bruneje, Thajska, Tajwanu a Japonska. Hon na záhadný virus pokračuje. Národní mikrobiologická laboratoř ve Winnipegu ohlásila, že podezřelý paramyxovirus je zřejmě blízkým příbuzným lidského metapneumonoviru (hMPV) popsaného poprvé v roce 2001. Tento vir ale vyvolával jen lehká onemocnění dýchacích cest. SARS je úplně jiný „kalibr“. Pátrání po ohnisku šíření choroby do světa se soustřeďuje na hotel Metropole v Hongkongu. V jeho devátém patře bydlelo ve stejnou dobu hned šest obětí SARS – tři Singapurci, dva Kanaďané a jeden nemocný z Hongkongu. Sedmým nemocným z tohoto hotelu byl Číňan, který prodělal jakousi plicní chorobu týden před návštěvou Hongkongu. Lékaři předpokládají, že se tito lidé mohli sejít například ve výtahu. Stačilo, aby jeden z nich kýchl…
25. března
Hon na virus se notně zkomplikoval poté, co tým hongkongských virologů vedených Malikem Peirisem oznámil nález dalšího viru v těle obětí SARS. Peiris zařadil virus do příbuzenstva koronavirů, které mají na svědomí asi třetinu případů rýmy. Vědci se seriozně zabývají myšlenkou, že oba podezřelé viry „pracují v tandemu“. Taková spolupráce mezi viry není až tak neobvyklá. Například při hepatitidě delta, která je naštěstí velmi vzácná, je pacient nakažen viry hepatitidy B a D. Skupina tzv. adenoasociovaných virů nedokáže nakazit člověka, pokud jim v tom nepomohou běžní původci viróz dýchacích cest ze skupiny adenovirů.
Snímek koronaviru OC43, pravděpodobného původce SARS, pořízený elektronovým mikroskopem.
26. března
Rozsah epidemie v Číně zůstává nejasný. Vláda dlouho přiznávala asi 300 nemocných a pět obětí, ale 26. března přiznává bezmála 800 nakažených a přes třicet mrtvých. Ke stejnému dni hlásí „zbytek světa“ 18 obětí na životech a více než 500 nakažených.V Hongkongu hovoří oficiální zdravotnické autority otevřeně o katastrofě.
„Je to nejhorší zdravotnická katastrofa, jakou jsem zažil,“ říká Sydney Chung Sheung-chee, děkan lékařské fakulty Hongkongské university. „Je to válka s neznámým nepřítelem.“
Hongkong zavírá 50 škol, protože počet obětí se tu vyšplhal na deset. Stejně zavírá školní zařízení i Singapur, kde SARSu podlehl první pacient. Nemoc se objevila v čínské metropoli Pekingu.
28. března
Tajwanská vláda veřejně obvinila Čínu z toho, že napomohla rozšíření choroby utajováním prvních případů z listopadu roku 2002. Sehrála v tom svou roli jistě nevraživost mezi oběma zeměmi, ale Čína rozhodně nemá čisté svědomí a její představitelé pod tlakem Světové zdravotnické organizace souhlasí s tím, že už nebudou „zatloukat“. Je těžké brát toto prohlášení vážně, když čínští vládní úředníci jedním dechem prohlašují, že se není čeho bát, protože SARS je pod „účinnou kontrolou“.
Zástupce Světové zdravotnické organizace Meirion Evansová na to reagovala slovy: “Když se řekne ´je pod kontrolou´, tak to znamená, že už nikde nebudou nové případy. V současnosti je příliš brzy na to, aby kdokoli na světě řekl, že má SARS pod kontrolou.“
Zároveň se vynořily pochybnosti o tom, zda je SARS v Číně skutečně omezen jen na provincie Guangdong, Shanxi a Peking. „Podle mého názoru zuří tato choroba na mnoha místech Číny,“ prohlásil pro agenturu AFP nejmenovaný zahraniční zdravotnický expert působící v Pekingu. „V téhle zemi jsou informace o některých nakažlivých chorobách považovány za státní tajemství. Oficiální představitelé je tají z obavy, že zveřejnění úplných informací zhorší image Číny v zahraničí a na domácí scéně vyvolá sociální nepokoje.“
Samotní čínští zdravotníci jsou z této situace nešťastní, protože tam, kde SARS oficiálně „není“, nemohou provádět preventivní opatření.
Světová zdravotnická organizace se snaží omezit šíření SARS alespoň za hranicemi Číny. Vyzývá naléhavě letecké společnosti, aby kontrolovaly pasažéry z nejvíce postižených oblastí, tedy z čínsko provincie Guangdong, z Hongkongu, Hanoje, Tajwanu, Singapuru a Kanady.
Nad identifikací původce SARS stále vládnou rozpaky. Ve vzorcích odebraných pacientům se stabilně nalézá koronavirus, ale příznaky choroby se mnohem více podobají onemocnění vyvolanému paramyxovirem.
Čínský ministr zdravotnictví se obával říci světu i Číně pravdu.
31. března
Přichází šok. V Hongkongu onemocnělo v jednom obytném bloku Amoy Gardens ve čtvrti Kowloon 185 lidí. Dům je okamžitě pod karanténou a za pokus o její narušení hrozí každému hříšníkovi vysoká pokuta nebo vězení. Zdravotníci se netají obavami, že by se záhadný virus mohl šířit podstatně snáze, než se ještě nedávno domnívali. Panuje strach, že se choroba šíří volně vzduchem nebo dokonce i vodou. Rychlost, s jakou se SARS v obytném bloku rozšířil, bere dech. Zdravotníci prověřují, nakolik se mohl virus šířit netěsným vodovodním odpadem.
Z Centra pro kontrolu infekčních chorob v americké Atlantě přichází další špatná zpráva. Koronavirus podezřelý z podílu na vzniku SARS vydrží v prostředí déle než tři hodiny.
„Ritiko šíření nákazy je veliké, opravdu hodně velké,“ zdůrazňuje řiditelka atlantského Centra Julie Gerberdingová.
Virolog John Oxford z Londýnské university ale považuje obavy Američanů za přehnané. „Tyhle viry mohou zůstat hodinu ve vzduchu, ale šance, že by se jimi někdo nakazil je malá. Není se čeho bát. Kdybych dostal možnost letět do Hongkongu, tak neváhám ani vteřinu.“
Bilance SARS na konci března mnoho důvodů k optimismu neskýtá. V 15 zemích onemocnělo 1700 lidí a 62 na nemoc zemřelo.
3. dubna
Z Číny přichází zpráva, podle které je třeba hledat původce SARS mezi ptačími viry. Pátrání na „místě činu“ tedy v provincii Guangdong odhalilo, že první pacienti z této provincie měli těsný kontakt s ptactvem. Někteří pracovali v drůbežářských závodech, kde přicházeli do styku s kuřaty a kachnami. Další chovali doma holuby nebo sovy.
Domácí drůbež je jedním z kandidátů na zdroj původce SARS
Australané na tuto zprávu reagují prohlášením, že v tom případě je původcem koronavirus, který vyvolává onemocnění dýchacích cest i u drůbeže. Číňané kontrují zprávou, podle které třicítka pacientů z Guangdongu nemá v těle ani stopy po koronavirech. I ve vědeckých kruzích kolují jen zmatené zprávy. Kanadští vědci oznámili, že izolovali z těl nemocných koronaviry, které se u všech pacientů dokonale shodují. Vzápětí se v internetovém vydání prestižního časopisu New England Journal of Medicíně objevuje publikace, podle které se dědičná informace viru izolovaného z těl lidí postižených SERSem nepodobá žádnému ze známých koronavirů. Kalifornský genetik Joseph DeRisi nechává internetem kolovat data, která dokládají příbuznost původce SARS s virem drůbeží infekční bronchitidy. Podle jiných analýz se původce SARS podobá koronavirům skotu, které sice způsobují střevní infekce, ale po mutacích mohou pronikat i do plic. Infekce lidí střevní formou tohoto koronaviru už byla popsána.
Bilance SARS je k tomuto datu alarmují i smutná zároveň. Nemocných je 2 300 a jsou rozeseti ve 23 zemích. Nemoci podlehlo 80 lidí. Čísla je nutno brát s rezervou, protože za údaje z „domoviny“ SARS, tedy z Číny, zřejmě nelze dát ruku do ohně.
7. dubna - První testy na SARS.
„Původcem SARS je na 97% úplně nový typ koronaviru,“ ohlásila Julie Hallová ze Světové zdravotnické organizace.
Dědičná informace původce SARS se prý shoduje se stávajícími typ koronavirů sice jen ze 40 až 50%, ale to není podle předního německého virologa Stephana Günthera z Institutu tropické medicíny v Hamburku nijak překvapivé. Koronaviry patří k největším virům uchovávajícím svou dědičnou informaci ve formě RNA a navíc si části dědičné informace často vzájemně vyměňují. Günther odmítl spekulovat o původu viru, protože ten se nepodobá žádnému ze známých koronavirů.
„Ještě nám zbývá dodělat jednu nebo dvě věci, než si budeme jistí na sto procent,“ prohlásila Julie Hallová. „Rádi bychom si ověřili, že tento virus dokáže vyvolat onemocnění i u pokusných zvířat. Musíme také prověřit, jak u pacientů stoupají hladiny protilátek proti tomuto viru během onemocnění SARS. Máme dost vzorků krve pacientů, abychom takové testy provedli.“
James Hughes, ředitel amerického Centra pro kontrolu chorob, oznámil, že Centrum vyvinulo test, kterým lze stanovit přítomnost protilátek proti koronaviru v těle nakažených osob. Protilátky jsou prokazovány metodou ELISA. Němečtí virologové vedení Güntherem jsou na dobré cestě získat mnohem přesnější a spolehlivější testy založené na průkazu přítomnosti dědičné informace viru. Testy prokazující přítomnost protilátek proti viru mohou odhalit virus až deset dní po nástupu prvních příznaků choroby. Genetické testy odhalí virus v těle mnohem dříve.
Jak to že dostaneme omikron, když nám v krvi kolují protilátky?
Autor: Josef Pazdera (12.03.2022)
Proč se nové varianty covidu objevují tak rychle? Virus šlape na plyn mutací
Autor: Stanislav Mihulka (28.02.2022)
Jaká je imunitní paměť po těžkém průběhu nemoci covid-19?
Autor: Josef Pazdera (25.12.2021)
COVID-19 – tři novinky, jedna dobrá
Autor: Josef Pazdera (06.12.2021)
V Laosu objevili koronaviry nejblíže příbuzné pandemickému SARS-CoV-2
Autor: Stanislav Mihulka (29.09.2021)
Diskuze: