Zvětšit obrázek

Pole s cukrovkou může hostit pestřejší spektrum organismů. Stačí, aby byla řepa geneticky modifikovaná pro rezistenci k herbicidu a 2% plochy zůstala tímto herbicidem neošetřena.

GM plodinám – především těm, které jsou rezistentní k herbicidům - se vytýká snížení biodiverzity polních ekosystémů. Neplatí to vždycky. Třeba GM kukuřice je s ohledem na biodiverzitu pole mnohem šetrnější než tradiční kukuřice.

Zvětšit obrázek

Takto pěstovaná GM řepa má vyšší výnos, protože není tolik zaplevelená a její pěstování je výhodné i ekonomicky.

Popravdě řečeno, žádná dosud zkoušená GM plodina rezistentní k herbicidům není k biodiverzitě víc macešská než tradičně pěstovaná kukuřice. Klíčovým faktem je, že biodiverzitu neovlivňuje sama genetická modifikace plodiny, ale to, co se na poli dělá. Tedy tzv. agrotechnika. A tu lze i u GM plodin uzpůsobit tak, aby s ohledem na biodiverzitu pole vzkvétalo.

Stačí málo.

Jak prokázal tým britských vědců vedených Johnem Pidgeonem z Broom´s Barn Research Station v Bury St. Edmunds, stačí, když nejsou herbicidem ošetřeny 2% (slovy „dvě procenta“) plochy. Dvě procenta jsou kompromis. Dovolují růst plevelů, zvyšují výskyt hmyzu a ptactva na poli, ale nesnižují razantně výnos výrazným zaplevelením.

Farmář stále ještě vydělává na nezaplevelené plodině a dosahuje lepší sklizně než při pěstování tradiční plodiny. Zároveň se ale dramaticky zvyšuje biodiverzita pole. V případě cukrové řepy je to celkem jasné. Pokud farmář vynechá postřik na 2% plochy s GM řepou, má vyšší výnosy než při pěstování klasické řepy.

Zvětšit obrázek

Genetický aktivista ničící porost geneticky modifikované řepy zřejmě bude muset přehodnotit svůj postup a s rýčem vyrazit na lány konvenční nemodifikované řepy, protože ta dává přírodě na frak mnohem více než geneticky modifikovaná řepa. Cestou to může vzít přes lány s konvenční kukuřicí. Ty jsou z hlediska biodiverzity bezkonkurenčně nejhorší. Nic na tom nezměnil zákaz používání herbicidu atrazinu, kterým se plochy pro pěstování tradiční kukuřice stříkaly. Ani s ostatními herbicidy se lán konvenční kukuřice nemění v oázu biodiverzity.

Zároveň má pole s GM řepou vyšší biodiverzitu než pole s klasickou řepou. GM řepa vítězí ekonomicky i ekologicky. Pidgeon se sám podivuje, že ho tenhle jednoduchý trik nenapadl dříve.

A pak že nemůže jít ekonomika s ekologií ruku v ruce. Viz např. bujarou diskusi na Leonardu "Ekologie versus ekonomie"

Pramen:
Nature, Pidgeon J.D. et al. Proc. R. Soc. B, doi: 10.1098/ČSOB.2007.0401

Komentář  Osla: Neměli bychom požadovat zákaz pěstování tradičních plodin, když je teď vědecky prokázané, že snižují biodiverzitu polí více než geneticky modifikované plodiny? Doufáme, že takovou pitomost nikdo navrhovat nebude. Už tak je těch pitomostí v českém i evropském zemědělství  habaděj.