Mladší sourozenci to mají v přírodě těžké. Často tu platí „komu pánbů, tomu všichni svatí“. Ptačí druhy, u kterých se mláďata klubou z vajec postupně, jsou toho názorným příkladem. Nejstarší mláďata jsou ve srovnání s mladšími sourozenci silnější, vymohou si více potravy a o to jsou pak opět silnější.
Vzniká začarovaný kruh, znehož prvorozenci těží a mladší mláďata na něj doplácejí. Rodiče dávají v mnoha případech přednost právě silným prvorozencům, protože ti skýtají lepší záruky předání rodičovských genů příští generaci. Tohle protěžování začíná už při snůšce vajec, kdy samice některých druhů ukládá do prvního sneseného vejce mnohem více steroidních hormonů a mládě tak hormonálně dopuje.
Mladší sourozenci jsou často biti nejen od sourozenců ale i od rodičů a výjimkou není ani infanticida či siblicida – česky zabití mláděte rodiči nebo sourozenci.
Španělští ornitologové José Aguirre z Universidad Complutense de Madrid a Pablo Vergara z madridského Museo Nacional de Ciencias Naturales sledovali osudy mláďat čápů bílých a zjistili v čapích rodinách poměry, které tyto teorie obracejí naruby.
V letech 1999 až 2006 sledovali hnízda čápů a v nich 330 mláďat. Potvrdili, že prvorozenci jsou nejsilnější a druhé případně třetí mládě je o poznání slabší.
Při vyklubání z vejce jsou všechna mláďata stejná, ale během prvních týdnů života se vytvoří jasně patrné rozdíly v tělesné hmotnosti a celkové zdatnosti.
Španělští zoologové tím ale neskončili. Sledovali další životní osudy mláďat a zjistili, že v dalších letech už si vedou zdatněji druhorozenci. Vracejí do domoviny z afrických zimovišť podstatně dříve, jsou úspěšnější v získávání životních partnerů a odchovávají více mláďat. Zatím není jasné, zda prvorozenci nedoženou tento handicap dlouhověkostí, takže by se po troškách nakonec dopracovali přeci jen většího reprodukčního úspěchu než jejich mladší a slabší sourozenci.
Podle Aguirreho a Vergary mohou druhorození čápi částečně kompenzovat svůj handicap pozdějším odletem do zimovišť. Zřejmě se necítí dost silní na dlouhý tah k jihu a zůstávají na jihu Španělska, kde se na rýžovištích dokrmují hlavně raky.
Po tomto „lázeňském pobytu“ pak mohou vyrazit do zimoviště s menším rizikem fatálních potíží.
Pramen:
Evolutionary Ecology Research 9, 355-364, 2007
Diskuze: