Vedoucí výzkumné studie Amanda Kalaydjianová z National Institute of Mental Health v americké Bethesdě sledovala pokles intelektu u starších lidí s představou, že náchylnost k migrénám musí zhoršovat duševní výkonnost. Zkrátka a jednoduše – celý život člověku třeští hlava a pak ještě na stará kolena rychleji hloupne. Jenže se ukázalo, že všechno je jinak. Náchylnost k migréně se ukazuje jako celkem spolehlivý ukazatel odolnosti k stařecké demenci.
Vysvětlení se hledá těžko. Už proto, že není dost dobře známá ani příčina migrén. Podle jedněch jde o nedostatečnou funkci mozku, podle jiných o nerovnováhu v koncentraci některých látek a podle jiných jsou na vině příliš citlivě reagující cévy zásobující mozek krví. Najdou se fiškusové, kteří vidí příčinu migrén v kombinaci více faktorů. Rozházejí si to u méně kolegů a pokud by se některá teorie potvrdila, mohli by tvrdit, že oni to přece dávno říkali.
Některé studie skončily zjištěním, že lidé trpící na migrény mají horší paměť a horší vyjadřovací schopnosti. Většina ale zahrnovala jen málo početné skupiny pacientů hospitalizovaných na neurologických klinikách, což mohlo závěry silně zkreslit.
Studie Amandy Kalaydjianové byla provedena na 1448 zdravých dobrovolnících a na 204 dobrovolnících trpících na migrény. Ukázalo se, že lidé náchylní k migrénám mají skutečně horší paměť. Zároveň se však ukázalo, že s věkem se lidem trpícím na migrény zhoršuje paměť mnohem pomaleji než lidem, kteří byli migrén ušetřeni. Zvláště odolní jsou ke zhoršování paměti pacienti, kteří vidí při migrénách „auru“ – iluzi záblesků světla, jež vznikají v důsledku zrakových poruch provázející některé migrénové záchvaty.
Kalaydjanová se domnívá, že ochranný vliv migrény je nepřímý. Lidé trpící migrénou vedou poněkud jiný život. Užívají léky na mírnění bolestí, např. ibuprofen, u nichž některé studie prokazují ochranný efekt proti poklesu duševní výkonnosti ve vyšším věku. Pacienti náchylní k migrénám také obvykle vyznávají poněkud zdravější životní styl. Sportují, hlídají si jídelníček, dostatečně spí. To vše jim může napomoci k tomu, aby lépe vzdorovali přirozenému poklesu duševní výkonnosti ve stáří.
Analýzy vlivu těchto faktorů (tedy sportování, diety, spánku apod.) ale ukázaly, že samy o sobě k ochraně před poklesem duševní výkonnosti nestačí. U lidí náchylných k migrénám tedy působí ještě jakési záhadné „cosi“, o jehož povaze můžeme jen spekulovat. Je možné, že záchvaty migrény jsou pro člověka a jeho mozek tvrdým tréninkem, který mozek zocelí natolik, že je pak ke stáru odolnější. Kdo ví?
No nerozbolela by vás z toho hlava?
Pramen: Neurology- doi: 10.1212/01.wnl.0000268250.10171.b3
Diskuze:
