Stát se vědcem vás nevynese k pohádkovému bohatství, ani v Americe. Inteligentní lidé se vlastní vinou dostávají do stejných finančních problémů, jako osoby s nízkým IQ. „Lidé se nestávají bohatí tím, že jsou chytří“, říká Jay Zagorsky z centra pro výzkum lidských zdrojů na Ohio State University, který tímto směrem zaměřený výzkum prováděl. Podle něj nemá naše IQ s naším bohatstvím žádnou souvislost.

Jay Zagorsky (Foto: Jo McCulty)

Něco jiného je výše platu. Příjmy těch s vyšším IQ jsou sice vyšší, ale v žádném případě se neprokázalo, že být chytrý vás ochrání od finančních průšvihů. Záležitost vyšších příjmů v souvislosti s vyšším IQ není nic nového. V tom je tato studie jen potvrzením výsledků jiných autorů. Tentokrát šel výzkum ale o něco dál a kladl si za cíl sledovat IQ, výši bohatství a finanční problémy. Finanční úspěch totiž není jen výše měsíčního příjmu. Znamená to také být zajištěn pro případ, kdy se nedaří, včetně rezerv pro stáří. Finanční úspěch by měl člověku zajistit, aby se nemusel obávat o to, že jeho finanční zdroje vyschnou a stále hlídat svůj měsíční finanční napnutý limit, do kterého je potřeba se „vejít“.

Závěry studie o kterých zde referujeme, vyplynuly z údajů od 7 403 Američanů. Výzkum byl dlouhodobý a byl v USA financován ze státních zdrojů organizací odpovídajících našemu Úřadu práce. Pokus běží od roku 1979 a sledované osoby jsou dnes ve středním věku a je jim okolo čtyřiceti let. 

Kvalifikační předpoklady a hodnocení sledovaných osob probíhalo na podkladě „AFQT“ testu (Armed Forces Qualification Test). Jde o metodiku, kterou používá k prověření inteligence osob americké Ministerstvo národní obrany. Osoby byly vybrány náhodně z celého spektra Američanů, kteří na počátku sledování dali ke zjišťování svých údajů souhlas.  U osob se sledovaly jejich příjmy, a majetkové poměry, včetně rozboru jejich finančních problémů, které jsou evidovány na debetních úvěrových kartách,… . Průzkum byl tak pečlivý, že se pokusným osobám šťourali i v tak osobních věcech, jako například zda v posledních pěti letech nebyli účastníky bankrotu, jestli spláceli úvěry a nezpožďovali platby za dodané zboží či služby.

Ukázalo se, že osoby s IQ 100 (průměr populace) mají ve srovnání s těmi, co mají IQ 130 zhruba trojnásobný rozdíl v příjmech. Rozdíl průměrného ročního příjmu se u těchto dvou skupin rozcházel následovně: 6 000 proti 18 500 USD.

Když se ale vzalo v potaz bohatství jednotlivce jako celek, včetně jeho finančních závazků, tak si lidé s průměrným IQ a podprůměrným IQ, vzhledem proti skupině těch extra nadaných (IQ 130, jichž jsou v populaci jen 3%), vedli doslova skvěle. Jinak řečeno, tato studie prokázala, že IQ s bohatstvím nesouvisí. A ještě jinak řečeno, k bohatství cesta přes IQ nevede.

Nejlépe jsou na tom ti s mírně nadprůměrným IQ

Jak je možné, že si lidi s trojnásobnými příjmy svoje bohatství neudrží, tak na to, podle Zagorskyho, tato studie odpověď nezná. Nebylo to v jejím zaměření. Nicméně se mu podle dostupných údajů zdá, že ti extra chytří svůj majetek jednoduše „rozfrcají“. Nemyslí na zadní kolečka a nedělají si rezervy pro čas nepohody. Zagorsky se nechal slyšet, že další jeho výzkum už začal a je právě tímto směrem zaměřen.

Další zajímavost, kterou studie přinesla je, že takzvaně „nad poměry“, kdy k udržení svého standardu využívají přečerpávání svých finančních limitů, mají tendenci hned dvě skupiny osob. Ti, jejichž IQ je okolo 90 bodů a ti, jejichž IQ je nad 115. Těch, kteří často „jedou na úvěr“, bylo ve skupině osob s IQ 75 jen 7,7%. Procento těchto osob rostlo k maximu (12,1%), které bylo charakteristické pro osoby s IQ 90. Pak počet riskujících prudce klesá a drží se nízko až do IQ okolo 115. Na této hladině IQ znovu nabírá na síle a míří k výšinám. 
Stejnou dvouvrcholovou křivku pro IQ kopírují i další hlediska, jako jsou počet bankrotů, neproplácení účtů,…

Z pohledu zajištěnosti a skutečného reálného hmotného bohatství, jsou na tom nejlépe ti se slabě nadprůměrným IQ.  Být chytrý tedy podle této studie vůbec neznamená být takzvaně „za vodou“ a bez problémů.  Svědčí o tom i fakt, že u těch s IQ nad 125 je až 6 procent, kteří se dostávají do finanční nouze a je mezi nimi 11% chronických neplatičů.

Závěr

Inteligence nemá nic co do činění s bohatstvím. My, jež podle testů vycházíme, že jsme spíš rozumu mdlého, bychom byli bláhoví, pokud bychom nabyli dojmu, že jsme k úspěšnosti nějak hendikepováni. A pokud si „chytrolíni“ myslí, že jim jejich inteligence dává nějaké záruky úspěchu, jsou taky na omylu.

Pramen: Ohio State University

Komentář osla:

"S upřímnou internacionální závistí, jim to přeju."