Zrození hvězdy v mlhovině Carina  
HST pozoroval narození extrémně velké hvězdy v mlhovině Carina (Carina Nebula). Jedná se současně o jeden z největších celkových snímků, které byly Hubblovými kamerami pořízeny. NASA ho uvolnila k 17. výroční vypuštění HST (24. dubna 1990). Snímek zachycuje oblast o velikosti 50 sv.l. s bouřlivou centrální částí mlhoviny, kde se rodí a umírají hvězdy.

 

 

Zvětšit obrázek
Mlhovina Carina (HST). Kredit: NASA, ESA, N. Smith (University of California, Berkeley), and The Hubble Heritage Team (STScI/AURA)

Hubblův pohled na mlhovinu Carina ukazuje proces narození hvězdy s novou úrovní detailů. Bizarní „krajina“ mlhoviny je zbrázděna proudy větrů a horkým ultrafialovým zářením z monstrózní hvězdy, která v tomto pekle bydlí. Na snímku jsou viditelné i poslední pozůstatky obřího mraku, ze kterého se hvězdy narodily.

 

Zvětšit obrázek
Řada tmavých, tzv. Bokových globulí v mlhovině Carina pořízených kamerou ACS na HST. Shluky prachu a plynu, které doposud odolaly neustálé fotoionizaci, tvoří tmavé „ostrůvky“. Kredit: NASA, ESA, N. Smith (University of California, Berkeley), and The Hubble Heritage Team (STScI/AURA)

 

Tato obrovská mlhovina obsahuje více jak 10 velmi jasných hvězd, jejichž hmotnost se odhaduje nejméně na 50 až 100 hmotností našeho Slunce. Nejvýraznější je proměnná hvězda Eta Carinae (nalevo od středu). Z jedné z nejjasnějších hvězd na obloze pohasla kolem roku 1800, i když na jižní obloze je stále ještě viditelná triedrem. Eta Carinae je v konečných stádiu eruptivního konce života, jak o tom svědčí dva „vlající“ výběžky plynu a prachu - předzvěst velmi brzké exploze hvězdy jako gigantické supernovy.

 

 

„Ohňostroj“ v oblasti Carina začal před 3 milióny let, kde vznikala první generace hvězdných novorozenců uvnitř  obrovského mraku chladného molekulového vodíku.

Zvětšit obrázek
Na snímcích jsou viditelné „valouny“ chladného molekulového vodíku v mlhovině Carina. Kredit: NASA, ESA, N. Smith (University of California, Berkeley), and The Hubble Heritage Team (STScI/AURA)

Záření z těchto hvězd vytvořilo rozpínající se bublinu horkého plynu. Ostrůvky - jakoby shluky tmavých mraků rozptýlených přes mlhovinu, jsou chomáčky prachu a plynu, které doposud odolaly neustále fotoionizaci. Při tomto vysokém rozlišení jsou na snímcích viditelné i Bokovy globule (Bok globules) - obloukové rázové vlny, ionizované špičky a výběžky, prsteny, uzlíky a výtrysky - vesměs doklady o současném vznikání hvězd.

 

Tlak hvězdných větrů a žhavého ultrafialového záření uvnitř dutiny zvyšoval hustotu chladného vodíku v jejím okolí, což spustilo formování nových hvězd.

 

Zvětšit obrázek
Hubble Space Telescope. Kredit: NASA/STScI

Naše Slunce a Sluneční soustava se rovněž mohly narodit během takové kosmické „zkoušky ohněm“ před 4,6 miliardami let. Na snímcích mlhoviny Carina je vidět, že hvězdy se obvykle v galaxii vyskytují podél hustých spirálních ramen.
 

 

Tato obrovská mlhovina, nazývaná také mlhovina Klíčová dírka (NGC 3372), leží ve vzdálenosti asi 7 500 sv.l v souhvězdí Lodní kýl (Carina) na jižní polokouli. V řecké mytologii představuje lodní kýl starověkého souhvězdí Argo Navis – lodi, na které se Jason a Argonauti plavili při hledání zlatého rouna. Dalšími souhvězdími jsou Plachty (Vela) a Lodní záď (Puppis).

 

 

Tento obraz z HST je ohromný (29  566 x 14 321 pixelů) a celou mozaiku mlhoviny Carina tvoří 48 snímků, které byly získány pomocí širokoúhlé kamery ACS (Hubble"s Advanced Camera for Surveys). Další informace byly přidány na observatoři CTIO (Cerro Tololo Inter-American Observatory) v Chile  - červená (síra), zelená (vodík) a modrá (kyslík).
 

 

 

Zvětšit obrázek
Eta Carinae. Kredit: Credit: J. Morse (U. Colorado), K. Davidson (U. Minnesota) et al.,

Během 17 let HST provedl téměř 800 000 pozorování a na téměř 500 000 snímcích je více než 25 000 objektů. Hubble necestoval ke hvězdám, planetám ani galaxiím, pouze obíhal kolem Země (1 oběh za 97 minut). Během svých 17 let uskutečnil téměř 100 000 obletů kolem naší planety. Každý den uložil okolo 10 GB (gigabytů). Během 17 let pořídil 30 TB (terabytů) dat, to odpovídá asi 25% všech informací uložených v Kongresové knihovně (Library of Congress, Washington). Z archivu HST se každý den rozešle astronomům na celém světě 66 GB dat, které byly publikovány ve více než 7 000 vědeckých pracích.

 

Hubble Space Telescope, společný projekt ESA a NASA, se tak stal jedním z nejproduktivnějších vědeckých přístrojů.

 

Zdroj:
http://www.spaceflightnow.com/news/n0704/24hubble17/

Datum: 25.04.2007 02:33
Tisk článku

Související články:

Kosmická housenka ze souhvězdí Labutě     Autor: Stanislav Mihulka (04.09.2013)
Uhlíková slupka na neutronové hvězdě     Autor: Stanislav Mihulka (09.11.2009)
První fotografie povrchu hvězdy     Autor: Miroslava Hromadová (03.06.2007)
Některé hvězdy umírají „v tichosti“     Autor: Pavel Koten (21.12.2006)
Nejtěžší hvězda zhubla     Autor: Pavel Koten (17.12.2006)



Diskuze:

Od zdroje

Luboš Meloun,2010-05-17 14:01:24

moc díky za článek!
pro zajímavost - zde je odkaz na stránky Hubblu, obrázek tam je ke stažení v několika velikostech..
http://www.spacetelescope.org/images/heic0707a/
co mě fascinovalo ještě víc je tahle zoomovatelná fotografie, takže se dostane do výborných detailů.. naprostá nádhera.
http://www.spacetelescope.org/images/heic0707a/zoomable/

Odpovědět

10GB za den

xyz,2007-04-26 23:20:48

no to je teda sila, nechci videt co takovymu osklivymu stahovaci napari PanBU az se od OSY dozvi o taovem porusovani svych autorskych prav..

Odpovědět

dotaz

Pan Býček,2007-04-26 10:24:08

Jak mám rozumět pojmu horké ultrafialové záření? Není tepelné záření infračervené? Nebo se tím myslí jeho vysoká energie?

Odpovědět


neni

xyz,2007-04-26 23:26:50

cim vyssi teplota, tim nizsi vlnova delka zareni na nemz (absolutne cerne) teleso nejvice zari, viz Wienuv zakon. Holt ve vesmiru se setkame i s vyssimi teplotami nez doma u kamen.

Odpovědět

Redakci

Pepa z depa,2007-04-25 15:17:04

Můžete,prosím,překontrolovat a opravit známku od čtenářů za článek ? Děkuji.

Odpovědět

Rozměry

Arccos,2007-04-25 12:35:35

29566 x 14321 pixelů! Tomu říkám záběr - kdyby se vytiskl kvalitou časopisu (150dpi), měl by takový plakát pět metrů na šířku!

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz