Z vodárenské věže přímo do Guinessovy knihy rekordů putoval nově objevený virus. Mikrobiologové jej našli v „útrobách“ prvoků měňavek, žijících ve vodě věže. S velikostí 400 nanometrů je to největší známý virus naší planety. Většina virů měří něco mezi 10 a 100 nanometry a nově objevený „pořízek“ je dokonce větší něž některé bakterie.
Mimivirus (zeleně) uvnitř buněk měňavky
Tým francouzského mikrobiologa Didiera Raoulta nejprve virus za bakterii považoval, zvláště když povrchový obal viru reagoval podobně jako povrch buněk některých bakterií. Pátrání po typických bakteriálních genech ale vyšlo naprázdno. Nyní už není o příslušnosti záhadného mikroorganismu k virům pochyb. Patří do nové čeledi Mimiviridae (jméno má vyjadřovat fakt, že virus „napodobuje“ bakterie) a je zřejmě příbuzným jiných větších virů, např. viru neštovic. Dědičná informace mimiviru se skládá z 800 000 písmen genetického kódu a obsahuje zřejmě 900 genů. To je mnohonásobně více než 300 genů dosud „nejbohatšího“ fágu D. Je to dokonce o dost víc, než kolik najdeme v dědičné informaci buněk bakterie Mycoplasma genitalium (517 genů). Zatím nemají genetici jasno, k čemu všemu je bezmála tisícovka genu mimivirům dobrá. Raoult nalezl u některých lidí protilátky proti mimivirům a usuzuje z toho, že tyto mikroskopické organismy mohou žít v těle člověka a snad stojí v pozadí některých lidských onemocnění.
Ozvaly se samozřejmě i výhrady. Brian Austin z University of Edinburgh například tvrdí, že mimivirus je ve skutečnosti bakterie, jež hostí ve svých buňkách „zajatého“ vira.
Diskuze:
