Zvětšit obrázek

Umělecká představa obří planety HD 209458b obíhající v těsné blízkosti mateřské hvězdy. Kredit - NASA/JPL-Caltech/T. Pyle (SSC)

Planeta HD 209458b rozhodně není mezi objeviteli extrasolárních světů neznámým objektem. Ba právě naopak, patří mezi nejvíce studované. Byla objevena v roce 1999 na základě měření periodických změn radiální rychlosti mateřské hvězdy. Tato technika, zjednodušeně řečeno, sleduje jak malá planeta nepatrně „cloumá“ hvězdou, okolo které pravidelně obíhá. Jen o něco později se ovšem stala vůbec první extrasolární planetou, která byla pozorována přímo. Krátce po objevu byly totiž pozorovány drobné výkyvy v jasnosti hvězdy, které se periodicky opakovaly. Každých 3,523 dne jasnost hvězdy poklesla o 1,7%. To znamenalo jediné - planeta pravidelně přechází přes disk vlastní hvězdy a způsobuje její částečná zatmění! Jednotlivé přechody přesně odpovídaly oběhům planety kolem hvězdy.

A to není vše. V roce 2004 ohlásil jiný astronomický tým, že v atmosféře této planety objevil stopy přítomnosti kyslíku a uhlíku. Vědci studovali spektrum hvězdy v okamžicích částečných zatmění. Záření v těchto chvílích procházelo skrz atmosféru planety. V jeho spektru poté byly zjištěny „otisky“ zmíněných prvků. Ukázalo se také, že materiál z atmosféry planety uniká obrovskou rychlostí. Planeta ztrácí každou sekundu 10 tisíc tun materiálu. Však také není divu, vzhledem k její velmi malé oběžné vzdálenosti. Planeta HD 209458b totiž obíhá ve vzdálenosti pouhých 7 miliónů kilometrů. To také znamená, že její atmosféra je ohřátá na tisíc stupňů Celsia a rozpíná se nadzvukovou rychlostí. V konečném důsledku planeta svou atmosféru ztratí a zbude jenom pevné jádro. K tomu dojde ale až v daleké budoucnosti. Vždyť hmotnost planety dosahuje 63% hmotnosti Jupitera.

Zvětšit obrázek

Podle měření HST ztrácí atmosféra planety každou sekundou obrovské množství vody. Kredit - ESA, Alfred Vidal-Madjar (Institut d"Astrophysique de Paris, CNRS, France) and NASA

Příběh zajímavé planety ovšem zdaleka nekončí. Pozorování spektra planety Spitzerovým kosmickým dalekohledem, která byla publikována v únoru letošního roku, neodhalila přítomnost vody v atmosféře. A to bylo poměrně velké překvapení, protože astronomové zde vodu očekávali.

Autoři studie došli k závěru, že její stopy jsou čímsi zakryty. A uvažovali jemný křemičitý či dokonce železný prach, který je v atmosféře rozptýlen a znemožňuje detekovat přímo molekuly vody. Zajímavé je, že k podobným výsledků došli nezávisle dva týmy studující dvě různé planety.

Nakonec se ale zdá, že voda v atmosféře HD 209458b přeci jenom existuje a byla opravdu i pozorována. Travis Barman (Lowell Observatory, Flagstaff) totiž provedl novou analýzu dřívějších dat z Hubbleova kosmického dalekohledu a srovnal je s počítačovými modely planetárních atmosfér. Zkoušel přitom různá chemická složení a testoval, zda se příslušné atmosféry shodují s napozorovanými daty. Ta pořídila v loňském roce studentka astronomie Heather Knutson (Harvard University), která studovala planetu ve viditelném i infračerveném světla s cílem zjistit její rozměry na různých vlnových délkách.

Zvětšit obrázek

Planeta obíhá kolem mateřské hvězdy tak blízko, že ta se na její obloze jeví 500x jasnější než Slunce na obloze pozemské. Kredit - NASA, D. Charbonneau (Caltech & CfA), T. Brown (NCAR), R. Noyes (CfA) and R. Gilliland (STScI)

„Simuloval jsem průchod světla hvězdy atmosférou planety a nakonec byl schopný reprodukovat změny, které pozorovala,“ vysvětluje Travis Barman. Protože znal přesně chemické složení a fyziku jednotlivých typů atmosfér, které do jeho modelu vstupovaly, mohl spolehlivě určit, co pozorované změny vlastně způsobilo. A došel k závěru, že pozoruje stopy vodní páry, která absorbuje světlo hvězdy na vlnové délce 900 nanometrů. „Pro mě je to jasný důkaz přítomnost vody,“ uvedl autor studie. Je to první silný důkaz o tom, že na extrasolárních planetách existuje voda.

Navzdory tomu se nedá předpokládat, že by zde mohl existovat život. Na to zde panují příliš vysoké teploty. „Není to místo, které byste vy nebo já chtěli navštívit,“ komentuje tuto skutečnost Travis Barman.

Podle Marka Swaina (JPL/NASA), jednoho z členů týmu jež publikovat negativní výsledky založené na pozorování Spitzerova dalekohledu, může nový objev vznést světlo na skutečnou teplotu planety. A může také vysvětlit, proč pozorování jejich týmu existenci vody nepotvrdila. Relativně rovnoměrné rozložení teploty uvnitř atmosféry by totiž negativní výsledek pozorování vysvětlilo stejně dobře jako velké množství prachu v atmosféře.

Zdroje:
NewScientist.Com
Space.Com