Principem SMT je, že vyšetřované osobě je v nepravidelných intervalech do vdechovaného vzduchu přidána jedna z esencí (pach zrajícího sýru, vůně banánu, kouř spáleniny). Reakce na tyto podněty se podvědomě projeví (nebo neprojeví) na parametrech dechu. Případné změny v reakci mohou avizovat nastupující vážnou chorobu. Foto: Lisa Ventre, UC

Nový přístroj vyvíjený Universitou v Cincinati dokáže zaznamenat poruchy čichových vjemů. Takové poruchy jsou zajímavé také proto, že poruchy s čichem bývají jedny z prvních signálů nastupující Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby.

Projekt „Čichacího testu“ představuje sedm let bádání a celkem stál americké daňové poplatníky více než jeden a čtvrt milionu dolarů. Do ověřovacích zkoušek je nyní nasazeno pět prototypů tohoto zařízení. Jedno  je prověřováno v provozních podmínkách prestižní německé kliniky, zbylé čtyři ve zdravotních zařízeních na území USA.

Celý test je založen na velmi jednoduchém pozorování. Když totiž při dýchání zaznamenáme nějakou vůni, začneme reflexně vdechovat vzduch do plic v krátkých intervalech. Vdechované objemy  vzduchu, jsou proti normálu, zhruba poloviční. To platí pro osoby s nepoškozeným smyslovým vnímáním pachů. U osob, které z nějakých důvodů pachy nevnímají, se velikost vdechů nemění a zůstane stejná i ve chvíli, kdy se ve vdechovaném vzduchu nějaká vůně objeví.  

Zvětšit obrázek

Dva profesoři, kteří stáli u zrodu nového testu. Robert Gesteland (vlevo) a Robert Frank.

Podle vedoucího projektu Roberta Franka, je čich jedním z našich méně významných smyslů. Proto je také mnohem náchylnější k poškození. Není totiž jištěn v mozku záložními systémy a zvládá ho jen malý objem neuronů. Díky tomu se ale chová tak trochu jako kanárek, kterého si do podzemí brávali horníci, aby je svými problémy včas upozornil na hrozící nebezpečí. Naše schopnost cítit je podle Franka, obdobně „křehkou“ záležitostí a v případě nastupujících problémů v mozku je čich na řadě jako první.

Výhodou SMT testu je, že může být bez obav použit jak u starců, tak i u dětí, které ještě ani neznají pro jednotlivé vůně výrazové prostředky. Menší komplikací jsou jen zlomené nosní přepážky a nebo nosní polypy. Nespornou výhodou je, že tento test funguje i u osob, které nemají v pořádku paměť. Výsledky testu nejsou ovlivněny schopností si pamatovat souvislosti. Obdobné testy, které se ke zjišťování čichu zatím používají, spočívají na tom, že se člověku dá k něčemu přičichnout a pak se pokládají otázky typu: „ Je to cítit obdobně jako česnek?“  „Jako růže“,... Tento přístup nejen, že selhává u zmíněných nemocných osob, ale vyžaduje spolupráci s pacientem, což v případě cizinců, nebo lidí snažících se test „oblafnout“, třeba kvůli přiznání nějakých výhod, je problém. 

Zdá se, že SMT by se brzo mohl stát rychlým, levným a vědomě neovlivnitelným testem, který by včas odhaloval různé poruchy, včetně nastupující Alzheimerovy a zřejmě i Parkinsonovy choroby.