Více kousanci k lepší imunitě  
Hmyzí štípance nejsou nic příjemného, jak se ale zdá, tak postiženého chrání před parazity k krvi hmyzu a možná pomohou vyvinout novou generaci vakcín proti přenášeným nemocem.

 

 

Zvětšit obrázek
Koutule, postrach amerických oddílů v Iráku.

Imunita je složitá věc, plná temných zákoutí, nečekaných reakcích a překvapivých odpovědí. Jedním z podivuhodných imunitních triků je vztah mezi slinami krevsajícího hmyzu patogenem, který tento hmyz přenáší.

 

 

Zvětšit obrázek
Leishmania, sestřička spavé nemoci. Méně smrtící, více zohavující.

Minimálně v některých případech totiž kontakt se slinami nasávajícího hmyzu prokazatelně zvyšuje ochranu dotyčné osoby před infekcí, kterou tentýž hmyz přenáší. Kdyby se podařilo identifikovat a izolovat látky odpovědné za tyto změny imunity, mohl by se dramaticky rozjet výzkum nových, účinnějších vakcín proti mnohdy smrtícím nemocem.

 

Už delší dobu se ví, že obyvatelé oblastí intenzivně promořených infekcemi přenášenými hmyzem, jako je například Afrika nebo Blízký Východ, jsou vůči těmto chorobám odolnější, než lidé jinde po světě. Klasicky se předpokládalo, že je to pouhý důsledek přírodního výběru daný soužitím lidí s dotyčnými parazity. To má ale háček třeba v tom, že paraziti jsou nesmírně proměnliví a přizpůsobujícím se hostitelů neustále utíkají. Hmyzí sliny mohou být opravdu velice významné. Tam, kde se daří hmyzu, dostanou lidé klidně tisíc štípanců denně.

 


Tento jev byl již dříve pozorován u leishmanióz. Leishmanie jsou prvoci příbuzní trypanosomám, původcům spavé nemoci. Parazitují nejčastěji v kůži, ale i v jiných orgánech a v současné době je intimně znají vojenské jednotky operující v Iráku. Leishmanie přenáší krevsající dlouhorohý hmyz koutule (Phlebotominae, anglicky sandfly), o nichž čeští komentátoři, co překládají jako roboti a ani se na koutuli nepodívají píší, že jsou to „mušky“.

Zvětšit obrázek
Leishmanióza. Tohle ještě vůbec nic není. Některé druhy dokáží z lidského obličeje udělat rozšláplou shnilou bramboru.

Vztah mezi kontaktem se slinami krevsajícího hmyzu a leishmaniózou doložilo již několik různých studií. V Brazíli se ukázalo, že děti vysoce odolné proti leishmanióze mají zároveň silnou imunitní odpověď na sliny hmyzího přenašeče, což znamená, že se s těmito slinami opakovaně setkaly. Naopak děti, u nichž leishmanióza propukla se vší parádou, podle imunitních testů dotyčné sliny nezažily.

 

 

Zvětšit obrázek
Vývojový cyklus leishmanie.

Imunoparazitoložka Mary Ann McDowell z University of Notre Dame v Indianě tvrdí, že právě role opakovaného kontaktu se slinami štípajícího hmyzu je v odolnosti proti nemocem přenášeným krevsajícím hmyzem opravdu stěžejní. Ve svém předešlém výzkumu se věnovala leishmaniózám amerických vojáků a zjistila, že vojáci intenzivně pokousaní koutulemi, ale nenakažení leishmaniózou vytvářeli více imunitně aktivních látek TH1 cytokinů. V nové studii s týmem spolupracovníků navázala na studie leishmanióz, přičemž zaměřila pozornost na malárii.

 

Pracovali s pokusnými myškami, přičemž část z nich vystavili štípancům nenakažených komárů. Poté obě skupiny myšek nabídli k sání malarickým komárům. Výsledky byly poměrně přesvědčivé. Myšky dříve poštípané komáry bez malarických plasmodií byly nakažené méně, než myšky, které se předtím s komáry nesetkaly. Sliny z komářích kousanců u poštípaných myšek, stejně jako v případě leishmaniózy, stimulovaly produkci imunitně významných látek cytokinů.

Zvětšit obrázek
Malárie v krvi. Komáří sliny nám možná pomohou držet plasmodia zpátky.

 

Badatelé se teď snaží identifikovat proteiny spouštějící tento imunitní trik. V případě leishmanióz již došlo k určitému pokroku, dotyčné proteiny totiž byly odhaleny. V současné době se pracuje na jejich využití ve vakcínách proti leishmaniím. Je docela dobře možné, že se něco podobného povede i u malárie a ve věčném souboji parazita s hostitelem dosáhneme dílčího a bohužel pomíjivého vítězství. V případě úspěchu hackneme jemně vyladěný vztah mezi parazitem a jeho hmyzím přenašečem. V zájmu cestujících parazitů pochopitelně je aby se ve hmyzovi chovali jakž takž slušně, nenamnožili se příliš a nesestřelili ho před konečnou stanicí své cesty. Krevsající členovec proti tomu nemá větších námitek.

 

Pramen: Infection and Immunity, doi: 10.1128/IAI.01928-06.

 

Datum: 31.03.2007 16:23
Tisk článku


Diskuze:

alergici

Martin,2007-04-02 21:58:16

Ktovie, ako by tento objav prijali ľudia alergickí na pichnutie hmyzom...
Moja mama je alergická, stačí jej štípanček od mravčeka a už celá opuchne. Raz váhala, či má ísť na záhradu, lebo lietali osy, tak nešla a jedna tá mrcha si ju aj tak našla doma v kuchyni a pichla ju.
Ja viem, to je niečo iné, to bol osí jed a nie sliny komára...

Odpovědět

skutecne to pracuje...

jara cimrman,2007-04-02 20:30:29

"Více kousanci k lepší imunitě"....dlouho nam sali krev komunisti, a podivejte se jak jsme dneska odolni!!!....Vas Jara Cimrman

Odpovědět

Možná

MOLL,2007-04-02 11:16:22

dojdou zklamání až zjistí, že imunitní reakce na sliny komára jen aktivuje imunitní systém v místě štípance, který pak prostě zkosí všechno co se tam vyskytuje. A nebo se nemoci v tak silném zánětu prostě nevede tak dobře. Ale i tak by to mohlo být prospěšné

Odpovědět

Super článek

Famous,2007-04-01 22:27:39

Hmmm,zajimave. Velmi zajímavý článek. Děkuji. Franta

Odpovědět

Plne souhlasim :-(

Mirek,2007-03-31 22:22:00

Křesťanští a zelení fundamentalisté vesele sklízejí úrodu a všichni společně nejspíš shnijeme v politické korektnosti a sociálně spravedlivé ekonomice.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz