Zvětšit obrázek

Jeden z možných scénářů vzniku jednovaječných-nejednovaječných dvojčat

Můžeme být klidní. Experti tvrdí, že taková dvojčata vidíme poprvé a zřejmě i naposledy. Rodí se tak vzácně, že se další supernáhody nikdo z nás už nedožije.

Vše začalo narozením dvojčat odlišného pohlaví – jedno bylo chlapec a to druhé hermafrodit, tedy jedinec se samičími i samčími pohlavními žlázami. Právě narození hermafrodita zavdalo příčinu ke genetickému testování obou dětí.

Zvětšit obrázek

Jednovaječná dvojčata – stoprocentní shoda DNA

Výsledek badatele šokoval. Obě děti jsou chiméry. Mají v těle dva typy buněk. Pokud jde o dědičnou informaci matky, tak tu mají obě děti shodnou. Pokud jde o dědičnou informaci otce, tak v té se z poloviny liší. Mají sice stejného otce, ale každé dítě nese jinou kombinaci otcových genů.

Jak k tomu mohlo dojít? Samozřejmě, že početí obou dětí už zpětně nikdo neprobádá. Badatelé mohou jen rekonstruovat nejpravděpodobnější sled událostí. Takže na počátku bylo jedno vajíčko a spousta spermií. Tak jak to v těchto případech bývá. Jenže tentokrát pronikly do vajíčka hned dvě spermie. Jedna nesla pohlavní chromozom Y a druhá pohlavní chromozom X. Místo zárodku se 46 chromozomy vzniklo triploidní embryo, které obsahoval 69 chromozomů a mezi nimi i pohlavní chromozomy X, X a Y.  To je obvykle rozsudek smrti.

Zvětšit obrázek

Dvojvaječná dvojčata – 50% genetická shoda.

Triplodiní embryo se obvykle úspěšně nevyvíjí a zaniká.  Tentokrát ale hned v následujícím buněčném dělení  provedl zárodek trik zvaný diploidizace. Redukoval svou dědičnou informaci tak, že dvoubuněčné embryo obsahovalo v každé buňce 46 chromozomů.

Zvětšit obrázek

Ovotestes – „směsná“ pohlavní žláza hermafrodita

Jedna z buněk nesla dědičnou informaci vajíčka a jedné ze spermií s pohlavním chromozomem X, druhá z buněk nesla tutéž dědičnou informaci vajíčka skombinovanou s dědičnou informací druhé spermie s pohlavním chromozomem Y.

Embryo se dále dělilo a jeho buňky se pořádně promíchaly. Následně pak podstoupilo embryo vzniklé z jednoho vajíčka a dvou spermií rozdělení, jaké obvykle vede k narození jednovaječných dvojčat. Tentokrát ale vznikla dvojčata, která nejsou dvojvaječná, protože u jejich zrodu stálo jediné vajíčko.

Zvětšit obrázek

Obsahuje vajíčka (označeno šipkou).
I semenotvorné kanálky se spermatogoniemi (buňkami předurčenými v proměnu ve spermie) – opět označeno šipkou

Nejsou ale ani jednovaječná, protože u jejich zrodu stály dvě spermie. Těla obou dvojčat jsou tvořena směskou mužských a ženských buněk s konstelací pohlavních chromozomů XX a XY. U jednoho to vedlo k vývoji obou pohlavních žláz a vyvíjí se jako hermafrodit. Druhé dítě mělo více štěstí, bude z něj muž.

Zvětšit obrázek

Výsledek oplození jednoho vajíčka dvěma spermiemi? Tak trochu jako u včel.

Jestliže se dvojvaječná dvojčata geneticky shodují z 50% a jednovaječná se shodují na 100%, pak tady se narodila dvojčata, která (pokud dobře počítám) sdílejí 75% dědičné informace. Tedy zase něco mezi. Je zajímavé, že podobná míra příbuznosti není v přírodě tak úplně neobvyklá. Stejně jsou příbuzné i včelí dělnice počaté jednou matkou a jedním trubcem. Tam je to ale dáno tím, že trubec má jen poloviční dědičnou informaci a má po genetické stránce všechny spermie totožné.

Pramen: Human Genetics. 121: 179-185, 2007