Zvětšit obrázek

Mízní uzlina

Základem umělé mízní  uzliny je  síť tvořená kolagenovými vlákny. Na ni byly v laboratorních podmínkách nasazeny stromální a dendritické buňky z myšího brzlíku. Celý útvar měří v průměru asi 3 až 4 milimetry. Takto připravenou uzlinu voperovali vědci myším se zdravým imunitním systémem, jež byly očkovány proti jinak neškodnému antigenu.
V mízní uzlině splnily stromální buňky podle očekávání roli organizátorů při tvorbě funkční mízní uzliny. Přilákaly do umělé uzliny T a B lymfocyty cirkulující krevním oběhem myši a uspořádaly je tak, jak to odpovídá skutečné mízní uzlině. Tyto lymfocyty byly senzitivní na antigen použitý k vakcinaci myší.

Takeshi Watanabe, RIKEN

Poté Watanabe a jeho kolegové myším umělou mízní uzlinu odebrali a transplantovali ji myším, které nemají funkční imunitní systém. Umělá uzlina posloužila jako zdroj lymfocytů, které z ní vycestovávaly a usídlovaly se v „prázdných“  mízních uzlinách příjemce postrádajících lymfocyty. O tom, že lymfocyty jsou plně funkční, se Watanabe přesvědčil, když podal injekčně antigen myším po transplantaci „plné“ umělé uzliny. Myši prokázaly, že se jim transplantovaná umělá uzlina restaurovala funkce imunitního systému. Výsledkem byla masivní odpověď lymfocytů na podaný antigen a následná neutralizace antigenu. Schopnost reakce na antigen si myši udržely déle než měsíc po transplantaci. Studii japonských vědců zveřejnil přední lékařský časopis Journal of Clinical Investigation.

Zvětšit obrázek

Umělá mízní uzlin je nadějí pro pacienty s AIDS.

„Je to jen jeden krok směrem k využití umělé mízní uzliny v humánní medicíně,“ hodnotil výsledky svého týmu Watanabe v rozhovoru pro New Scientist. „Dalším krokem bude použít lidské buňky a myši, které mají humanizovaný  organismus. A pak, dejme tomu za čtyři nebo pět let, bychom snad mohli být připraveni k tvorbě první prototyp lidské umělé mízní uzliny.“
Watanabe vidí potenciální uplatnění umělých mízních uzlin například při léčbě AIDS. Pacientovi by byly transplantovány umělé uzliny se zdravými T a B lymfocyty a to by mohlo revitalizovat jeho poškozený imunitní systém. Japonští vědci zvažují i využití umělých uzlin k léčbě nádorových onemocnění. V tomto případě by byly pacientům transplantovány umělé uzliny s T lymfocyty rozeznávajícími antigeny typické pro daný typ nádoru.

Pramen: Journal of Clinical Investigation, doi: 10.1172/JCI30379