Východní Pacifik skrývá mnoho neznámých živočišných druhů  
Vědcům ze Stithsonian Tropical Research Institute stačilo u pobřeží Panamy pobýt jedenáct dnů, aby mohli prohlásit, že zhruba polovina organismů, které se zde v některých místech vyskytují, jsou pro vědce neznámé.

 

 

Zvětšit obrázek
Tento mořský plž, Tylodina fungina, byl vyzdvižen i se „svojí“ houbou. Ukázalo se, že se specializoval jen na jediný zdroj potravy – houbu, která má přesně stejnou barvu jako má tělo tohoto plže. I když je plž avizován v brožůrách jako lákadlo na turisty, o jeho biologii se neví téměř nic. (Antonia Baeza, Smithsonian Tropical Research Institute)

Rachel Collin, která byla vedoucí skupiny expertů zaměřených na plže, kraby, mořské červy, okurky, medůzy a jinou havěť, o svojí expedici říká: „Je těžké si to představit, ale je to tak. Pouhé tři hodiny (myšleno letem z USA) a můžete vidět tolik pro vědu neznámých živočichů. A stačí vám k tomu šnorchlovat.“

 

 

Zvětšit obrázek
Rachel Collin

Jon Norenburg, expert na červy (od těch nejmenších žijících mezi zrnky v písku až po ty, které žerou kraby), vyjádření své šéfky doplňuje: „ Přes padesát procent červů, které jsem nasbíral, nikdo před tím neviděl a nepopsal.“

 


Jeden z jeho zdejších objevů se týká živočicha, který se jmenuje pásnice (patří do prvoústých). Našel zde tak malé pásnice, které žijí a rozmnožují se mezi krabími vajíčky. Tito červi mohou být vážným nebezpečím pro komerčně lovené kraby. Tito parazité mohou být snadno přehlédnuti, protože jsou menší než samotná vajíčka.

 


 

 
Kreveta harlekýnová. Jde o samičku (pod tělem můžete vidět ukrytá vajíčka). Larvy tohoto tvora překonávají s pomocí mořských proudů, celý Pacifik. (Foto Charles Fiterman)

Překvapivým poznatkem je také zjištění, že ostrovy u panamského pobřeží jsou domovem živočichů, kteří jsou typičtí na indické straně Pacifiku. Vědci zde našli tvory, jejichž domovinou jsou místa, která jsou od Panamy vzdálena přes půl světa. „Musíme přijmout fantasmagorickou myšlenku, že například pro larvu ráčka harlekýna není problém překonat za pomoci mořských proudů, bez úhony, šest tisíc kilometrů“, říká Darryl Felder z University of Louisiana, specialista na korýše.


 

Pramen:

Smithsonian Tropical Research Institute.

 

 

 

 

 

 

Datum: 11.03.2007 00:16
Tisk článku

Související články:

Podobá se to mořskému koníkovi, ale je to Phyllopteryx dewysea     Autor: Josef Pazdera (14.01.2017)
Druhohorní plazi v Čechách V     Autor: Vladimír Socha (03.08.2015)
Druhohorní plazi v Čechách II     Autor: Vladimír Socha (13.07.2015)
Blíží se revoluce v klasifikaci organismů?     Autor: Stanislav Mihulka (01.03.2014)
Nejstaršími „Brity“ jsou blešivci     Autor: Josef Pazdera (21.02.2014)



Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz