Zvětšit obrázek

Mléko vypadá přítulně, ale není pro každého.

Laktáza je šikovný enzym z rodiny beta-galaktosidáz. Dokáže hydrolyzovat mléčný cukr, čili laktózu na jednoduché stravitelné cukry a je tak klíčovým enzymem při trávení mléka. Laktóza je přitom disacharid složený z molekul beta-D-galaktózy a beta-D-glukózy spojených glykosidickou vazbou. Na laktóze je založené mateřské mléko savců, jimž samice krmí své potomky. Obvykle představuje 2-8% rozpuštěných látek v mléce.

Zvětšit obrázek

Vzorec laktózy.

Většina lidí na světě dokáže trávit laktózu jenom v ranném dětstvím a po dosažení 2. až 5. roku života o tuhle schopnost většina obyvatel planety přijde. Jejich gen pro enzym laktázu přestane fungovat. Během evoluce ale v některých lidských populacích došlo k potěšující změně, díky níž si mnozí lidé původem z Evropy, Blízkého Východu, Indie a také východoafričtí Masajové mohou vychutnávat mléko chovaných zvířat i v dospělosti. Jde o klasicky mendelovsky děděný dominantní znak.

Mark Thomas z University College London se svými kolegy pomocí sekvencí DNA z evropských neolitických koster dokládá, že k evoluci trvanlivé laktázy došlo velice rychle. Zmíněné kostry datované do období 5840 až 5000 před počátkem letopočtu totiž prozrazují, že jejich majitelé, nejrannější organizovaní zemědělci z různých míst severní, střední a jižní Evropy, mléko trávit nedokázali. Dnes ale v Evropě umí trávit mléko i v dospělosti většina obyvatel, proto muselo být šíření této genetické vlohy opravdu dramaticky rychlé. Podle autorů studie jde vlastně o nejdůležitější vlastnost, kterou evoluce vytvořila v rámci Evropy.

Zvětšit obrázek

Když příroda nepřeje, lze si dopřát zmrzlinu díky enzymu v kapslích.

Pokud se pokouší pít čerstvé mléko někdo, komu nefunguje laktáza, dopadne hodně špatně. Oteče, bude ho bolet břicho a dostane průjem. Čas od času se to někomu přihodí, doktoři pak diagnostikují nesnášenlivost laktózy. V budoucnu by to jistě šlo léčit genovou manipulací, zatím se dotyčný dozví, že buď může vyškrtnout mléko ze svého jídelníčku a experimentovat s mléky rostlinného původu nebo že může užívat laktózu v pilulkách. Pokud otěhotní žena nesnášející laktózu, má 44% šanci, že během těhotenství začne laktózu trávit.

Zvětšit obrázek

Krávy nejsou bezbranné. Nesnášenlivost laktózy bolí.

Zatím ještě není úplně jasné, proč bylo pro první zemědělce tak velice výhodné pít mléko a nikoliv jenom vodu, jistou představu už o tom ale máme. Šlo o spolehlivý zdroj tekutin, mléko má dobrou výživnou hodnotu a pití mléka je narozdíl od běžně dostupné vody bezpečné, pokud jde o parazity.

Výsledky naznačují, že první evropští zemědělci jako dospělí čerstvé mléko pít nemohli. Pokud v té době již existovali lidé schopní mléko pít po celý život, museli být velmi vzácní. Tak rychlé rozšíření této vlastnosti podle autorů nevypovídá o ničem jiném, než o výjimečně silném přírodním výběru, který ji dokázal tak rychle a účinně prosadit. Dříve se uvažovalo o tom, že náhodný vznik odolnosti vůči mléku předcházel zemědělství a že vlastně umožnil chov dobytka. Podle všeho to tak nebylo, lidé chovali dobytek daleko dřív, než mohli běžné pít jeho mléko. Schopnost trávit laktózu i v dospělosti pak vznikla nejspíš v důsledku dlouhodobého vystavení zemědělských společností mléku.

Zvětšit obrázek

Psychedelický enzym laktáza. Když ji máte funkční, je vám hej.

Je zřejmé, že vznik schopnosti trávit mléko i v dospělosti nebyl nijak extrémně složitý. Laktáza v lidském genomu už pochopitelně byla, stačilo jen zrušit její časové omezení. Bylo by hezké si při příštím nákupu v hypermarketu uvědomit, že si na veškerých mléčných výrobcích můžeme pochutnat jen a pouze díky této šikovné nedávné změně naší genetické výbavy.

Prameny:

PNAS online February 28, doi: 10.1073/pnas.0607187104

Wikipedia.