Laktáza je šikovný enzym z rodiny beta-galaktosidáz. Dokáže hydrolyzovat mléčný cukr, čili laktózu na jednoduché stravitelné cukry a je tak klíčovým enzymem při trávení mléka. Laktóza je přitom disacharid složený z molekul beta-D-galaktózy a beta-D-glukózy spojených glykosidickou vazbou. Na laktóze je založené mateřské mléko savců, jimž samice krmí své potomky. Obvykle představuje 2-8% rozpuštěných látek v mléce.
Většina lidí na světě dokáže trávit laktózu jenom v ranném dětstvím a po dosažení 2. až 5. roku života o tuhle schopnost většina obyvatel planety přijde. Jejich gen pro enzym laktázu přestane fungovat. Během evoluce ale v některých lidských populacích došlo k potěšující změně, díky níž si mnozí lidé původem z Evropy, Blízkého Východu, Indie a také východoafričtí Masajové mohou vychutnávat mléko chovaných zvířat i v dospělosti. Jde o klasicky mendelovsky děděný dominantní znak.
Mark Thomas z University College London se svými kolegy pomocí sekvencí DNA z evropských neolitických koster dokládá, že k evoluci trvanlivé laktázy došlo velice rychle. Zmíněné kostry datované do období 5840 až 5000 před počátkem letopočtu totiž prozrazují, že jejich majitelé, nejrannější organizovaní zemědělci z různých míst severní, střední a jižní Evropy, mléko trávit nedokázali. Dnes ale v Evropě umí trávit mléko i v dospělosti většina obyvatel, proto muselo být šíření této genetické vlohy opravdu dramaticky rychlé. Podle autorů studie jde vlastně o nejdůležitější vlastnost, kterou evoluce vytvořila v rámci Evropy.
Pokud se pokouší pít čerstvé mléko někdo, komu nefunguje laktáza, dopadne hodně špatně. Oteče, bude ho bolet břicho a dostane průjem. Čas od času se to někomu přihodí, doktoři pak diagnostikují nesnášenlivost laktózy. V budoucnu by to jistě šlo léčit genovou manipulací, zatím se dotyčný dozví, že buď může vyškrtnout mléko ze svého jídelníčku a experimentovat s mléky rostlinného původu nebo že může užívat laktózu v pilulkách. Pokud otěhotní žena nesnášející laktózu, má 44% šanci, že během těhotenství začne laktózu trávit.
Zatím ještě není úplně jasné, proč bylo pro první zemědělce tak velice výhodné pít mléko a nikoliv jenom vodu, jistou představu už o tom ale máme. Šlo o spolehlivý zdroj tekutin, mléko má dobrou výživnou hodnotu a pití mléka je narozdíl od běžně dostupné vody bezpečné, pokud jde o parazity.
Výsledky naznačují, že první evropští zemědělci jako dospělí čerstvé mléko pít nemohli. Pokud v té době již existovali lidé schopní mléko pít po celý život, museli být velmi vzácní. Tak rychlé rozšíření této vlastnosti podle autorů nevypovídá o ničem jiném, než o výjimečně silném přírodním výběru, který ji dokázal tak rychle a účinně prosadit. Dříve se uvažovalo o tom, že náhodný vznik odolnosti vůči mléku předcházel zemědělství a že vlastně umožnil chov dobytka. Podle všeho to tak nebylo, lidé chovali dobytek daleko dřív, než mohli běžné pít jeho mléko. Schopnost trávit laktózu i v dospělosti pak vznikla nejspíš v důsledku dlouhodobého vystavení zemědělských společností mléku.
Je zřejmé, že vznik schopnosti trávit mléko i v dospělosti nebyl nijak extrémně složitý. Laktáza v lidském genomu už pochopitelně byla, stačilo jen zrušit její časové omezení. Bylo by hezké si při příštím nákupu v hypermarketu uvědomit, že si na veškerých mléčných výrobcích můžeme pochutnat jen a pouze díky této šikovné nedávné změně naší genetické výbavy.
Prameny:
PNAS online February 28, doi: 10.1073/pnas.0607187104
Wikipedia.
Vezmeme krávy na milost?
Autor: Josef Pazdera (07.12.2022)
Čip bude hlídat mléko
Autor: Jaroslav Petr (20.05.2004)
Význam proteinu při šlechtění dojného skotu klesá.
Autor: Josef Pazdera (08.08.2002)
Diskuze:
Kvašené mléčné výrobky
Jitka Devátá,2013-02-02 02:58:21
mají tu laktózu rozštěpenou... je to vlastně jen cukr... ale nic není dokonalé a zbytky tam jsou. Můj žaludek si z laktózou neporadí, ale třeba kysané podmáslí mi problémy nedělá. Asi jsou tam zbytky tak malé že projdou trávícím traktem bez povšimnutí. Určitě to mají horší lidé kteří mají na laktózu alergii. Pozor však na některé joguty. To pak může člověk na záchodě s křečmi v břichu přemýšlet, jak je asi vyráběli...
Všichni savci a vačnatci
Synkretik,2008-06-06 14:40:48
Všichni savci a vačnatci snad mají schopnost trávit mléko vrozenou ne? Spíš mi přijde zajímavé, že se tato schopnost geneticky vypíná. Jakou evoluční výhodu má savec, který NEdokáže trávit mléko?
Zkusím si odpovědět: Že by takový savec nemusel syntetizovat enzym laktózu a tím se uvolnily kapacity pro syntézu jiných, potřebnějších enzymů?
CC
Bohouš,2007-03-17 04:25:48
Děkuji za konfrontační tón.Co podle Vás je a není seriózním výzkumem?Nepíši,že je to pravda!U nás vyšly na téma -výživa a krevní skupiny knihy nejméně tří autorů,uvádím jednoho a tím je Dr.Peter J. D´Adamo.Jinak je zajímavá kniha : Šokující pravda o potravinách od Udo Pollmera-vyšla svého času ve Fontáně (2001).Mléčné výrobky mám velmi rád a nikoho od nich nezrazuji!Totéž se týká všech druhů jídel.Jím,co mi chutná(hlavně nezdravá jídla)-ale s mírou.
hmmm?
CC,2007-03-15 12:49:23
že první zemědělci ještě netrávili laktózu, to mně nepřekvapuje.
ale že člověk nesnášející laktózu "může užívat laktózu v pilulkách" mně překvapuje velmi - autor tím chtěl říct buď "NEmůže užívat laktózu v pilulkách" nebo "může užívat laktÁzu v pilulkách" - což by obojí bylo správně - ale místo toho nám řekl, že buď tomu vůbec nerozumí a nebo si to po sobě ani nepřečet
Krevní skupiny
Bohouš,2007-03-10 21:41:03
Je docela možné,že krevní skupiny mají vliv na laktózovou toleranci.Skupiny B a AB snášejí mléko a mléčné výrobky celkem dobře,pro skupiny A a O jsou méně vhodné.Pro kvalitu mléka a mléčných výrobků jsou rozhodující tyto faktory:krmivo(i nekvalitní siláže) a přísady do krmiva,napájení,ustájení,stresové faktory,nepastevní chovy,průmyslové zpracování mléka,antibiotika,hormony pro nastavení říje a umělé oplodnění,porod aj.
kde máte důkazy?
CC,2007-03-15 12:36:48
tohleto: "Je docela možné,že krevní skupiny mají vliv na laktózovou toleranci.Skupiny B a AB snášejí mléko a mléčné výrobky celkem dobře,pro skupiny A a O jsou méně vhodné."
máte odkud? z nějaké ziskuchtivým šarlatánem sepsané brožury nebo to máte podloženo výsledky seriozního výzkumu? a co všechno ten výzkum zohlednil?
Mléko
PC,2007-05-25 13:17:35
Dobře bylo v článku řečeno, že dospělí lidé mléko snáší ! To ale neznamená, že mu to prospívá. Na každé zdravotní škole a u každého alergologa se dozvíte, že mléko je potrava pro mláďata. Nejhorší je ale na mléku jeho průmyslové zpracování, tedy pasterizace, nejvíce vysokoteplotní. Znehodnotí jeho enzymy a z "živé" látky je rázem téměř nestravitelná hmota, která ani nekvasí ale zahnívá. Pasterizace totiž slouží pouze obchodu- mléko nekysne, ale člověk už nedokáže využít původní potřebné látky v mléce obsažené. Tyto byly pasterizací změněny na nestravitelné a zdraví škodlivé formy.
nerozumím
jan komárek,2007-03-09 07:42:39
obvykle bývají na oslu články, které věc vysvětlí, z tohodle článku jsme nepochopil, jak na to přišli a jak vysvětlují vznik genu pro laktázu.
Ne všichni evropané ...
vaclav,2007-03-08 07:35:13
Chtěl bych jenom upozornit, že ne všichni evropané jsou na tom stejně. Procentuálně jsou na tom nejlépe severské národy (Skandinávie, Polsko, Německo) čím více na jih tím menší procento populace umí trávit laktózu. Ve středomoří je to méně než 20%.
Veškeré mléčné výrobky?
Pavel,2007-03-08 07:13:08
Já se domníval, že i lidé bez fungující laktázy mohou jíst produkty z kysaného mléka a sýry. Mýlím se?
kysání
Josef Ferak,2007-03-08 10:45:22
U kysaných výrobků a sýrů je obsah laktózy minimální. Nicméně, pokud kysací proces neproběhne dokonale, nebo je úmyslně předčasně ukončen, mohou i zbytky laktózy u někoho dělat problémy.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce