Poporodní kadiomyopatie je poměrně vzácné onemocnění, ale v ekonomicky rozvinutých zemích patří k nejčastějším příčinám úmrtí matek po porodu. V některých zemích postihuje každou třístou matku, v jiných zemích se vyskytuje jediný případ na několik tisíc porodů. Úmrtnost se pohybuje kolem 15%.
Němečtí lékaři vedení Denisou Hilfiker-Kleinerovou zjistili, že ženy trpící poporodní kardiomyopatií mají snížené hladiny proteinu STAT3. To vede ke zvýšené produkci bílkoviny, jež štěpí molekuly prolaktinu. Přitom vznikají fragmenty, jež účinně blokují růst cév a spouštějí buněčnou smrt. Oba procesy mohou těžce poškodit srdeční sval.
Předpoklad o klíčové roli fragmentu prolaktinu potvrdily studie na myších, které mají narušený gen Stat3 (obdoba lidského genu STAT3). U těchto myší se podařilo zabránit kardiomyopatii podáváním bromokriptinu, který potlačuje produkci prolaktinu.
Použití bromokriptinu jako léku proti poporodní kardiomyopatii bylo otestováno v Jižní Africe, kde je výskyt této poporodní komplikace poměrně častý. Do studie, jejíž výsledky zveřejnil přední vědecký časopis Cell, byly zařazeny těhotné ženy, které po předchozím porodu trpěly poporodní kardiomyopatií. Dobrovolnice čelily téměř stoprocentní jistotě, že u nich kardiomyopatie propukne opět, tentokrát v mnohem silnější formě.
Šest žen z této rizikové skupiny dostávalo kromě běžné léčby i bromokriptin. Ani u jedné se poporodní kardiomyopatie neprojevila. Dalších šest žen, které byly léčeny bez bromokriptinu, onemocnělo a tři z nich zemřely do čtyř měsíců po porodu. V současnosti probíhá v Jižní Africe mnohem rozsáhlejší studie, která by měla tyto předběžné výsledky potvrdit. Nepříjemným vedlejším efektem léčby bromokriptinem je potlačená laktace a narušení procesu involuce dělohy po porodu.
Pramen: Cell
Diskuze:
