Tým amerických a čínských vědců vedený Davidem Scaddenem z Harvard University donutil lidské embryonální kmenové buňky v laboratorních podmínkách k proměně na buňky schopné další diferenciace jak v krvetvorné buňky, tak i buňky tvořící výstelku cév, tzv. endotel.
Další laboratorní diferenciací v přítomnosti růstových faktorů VEGF a bFGF byl navozen vznik endotelových buněk. Po přenosu těchto buněk do těla myší s defektním imunitním systémem pozoroval Scadden a jeho spolupracovníci tvorbu funkčních cév. Tyto cévy byly napojeny na oběhový systém zvířete. Krev jimi proudila déle než 150 dní. Příznivě hodnotí autoři studie fakt, že v místě přenosu diferencovaných endotelových buněk nebyl pozorován vznik útvarů vznikajících spontánní nežádoucí diferenciací kmenových buněk, tzv. teratomů. V podstatě to znamená, že se místo cév nikde nezačalo samo od sebe tvořit něco, co tam nepatří, např. základ zubu, oka, kus kosti nebo střeva. V nově vytvořených cévách nebyla prokázána ani přítomnost nediferencovaných buněk, které by mohly potenciálně vznik teratomů vyvolat.
Autoři studie zveřejněné v prestižním vědeckém měsíčníku Nature Biotechnology předpokládají, že by se tento postup mohl jednou uplatnit při léčbě onemocnění, která vznikají v důsledku nedostatečného prokrvení tkání. Kdo má zkušenosti například s bércovými vředy, jistě uzná, že by to bylo úžasné.
Lidské embryonální kmenové buňky – velebené i proklínané.
Tvorba cév v těle myši, které byly přeneseny lidské buňky diferencované in vitro z lidských embryonálních kmenových buněk.
Pramen: Nature Biotechnology
Diskuze:
