Geolog specializující se na mořské dno Dr. Chris MacLeod ze School of Earth o tomto poznatku říká: „Je to jako otevřená povrchová rána Země. Otázkou je, jestli tam byla stále? Nebo to je něco, co tu a tam vzniká a zase zaniká za obrovských geologických poruch? Pokud se jedná o poruchu obrovského rozsahu, kdy a jak vzniká a co s sebou přináší?“
Naše Země se skládá ze tří soustředných sfér: kůry, pláště a jádra. Přechody mezi těmito sférami se nazývají plochy nespojitosti (diskontinuity). Tyto plochy vyjadřují náhlé změny chemických a fyzikálních vlastností. Kůru od pláště odděluje tzv. Mohorovičičova plocha diskontinuity, na níž se odrážejí a lomí vlny vznikající při zemětřesení. Zemská kůra má také plochy nespojitosti, ale ty nejsou souvislé. Zemská kůra je tvořena vrchní žulovou (granitovou) a spodní čedičovou (bazaltovou) vrstvou. Mezi nimi je plocha nespojitosti nazývaná Conradova plocha. Mocnost, lidově tloušťka zemské kůry se v průměru uvádí okolo 35 km. Tak silnou kůru máme také u nás v Českém masívu. Kůra je silnější na kontinentech a slabší pod oceány. Mocnost zjištěná Chrisem MacLeodem je ale něco zcela výjimečného, co se nikde jinde nevyskytuje, nebo o tom nevíme.
Aby se MacLeod pokusil dovědět o této anomálii více, připravuje se svým týmem expedici, která tuto oblast navštíví. Vůdčí osobností bude geolog profesor Roger Searle z Durham University. Pátrání se bude týkat lokality, která je zhruba na půli cesty mezi Kapverdskými ostrovy a Karibikem.
Expedice provede mapování sonarem a zhotoví mapu dna. Robotickým vrtným zařízením odebere vzorky dna. Ty poskytnou jedinečnou možnost podívat se, jak vypadá plášť Země, který je jinde hluboko pod povrchem.
Osádka bude mít k dispozici britskou výzkumnou loď RRS James Cook. Výsledky bádání mají být k dispozici prostřednictvím živého vysílání z lodi. Loď bude mít vlastní webové stránky, které budou volně přístupné a veřejnost bude moci sledovat každodenní činnost na lodi a komentované výsledky získaných údajů.
Pramen:
Cardif University
Diskuze:
