Zvětšit obrázek

Rita, historicky nejsilnější hurikán Mexického zálivu. Oproti Katrině méně ničivá na pevnině, zanechala po sobě škody pouze za 11 miliard dolarů.

23. srpna 2005 se nad Bahamským souostrovím vytvořila hurikánní slečna Katrina. Nejprve jako hravý hurikán 1. kategorie poškádlila Floridu, pak zesílila na hurikán nejvyšší 5. kategorie, přičemž rozmlátila pobřeží Mexického zálivu a nakonec se vydováděla jako hurikán 3. kategorie v jihovýchodní Lousianě. Vzala sebou nejméně 1836 lidí a 81,2 miliardy dolarů z rozpočtu USA. Škody byly největší v historii USA, k tomu je ale potřeba jedním dechem dodat, že je to tím, že teď je nejvíc co zničit.

Zvětšit obrázek

Schéma hurikánu. Studený hustý vzduch nahoře, teplý vlhký vzduch dole, oko uprostřed a hurá na pevninu.

V roce 2005 vzniklo celkem 28 tropických a subtropických bouří a z nich bylo 15 klasifikováno jako hurikány. Mistrovského titulu 5. kategorie kromě Katriny dosáhly ještě tři další rozverné ženské: Emily, Rita a Wilma. Ke konci sezóny došla jména připravená pro bouře a tak se posledních šest jmenuje po písmenech řecké abecedy Alpha až Zeta. Zeta se dokonce objevila po oficiálním konci sezóny hurikánů, který je 30. listopadu. Už předešlý rok 2004 překonal předpovědi hurikánologů, proti roku 2005 to ale nebylo vůbec nic.

Sezóna hurikánů každoročně oficiálně začíná 1. června. V roce 2005 odborníci den předem, tj. 31. května předpověděli 15 tropických bouří, z nichž mělo být 8 hurikánů, včetně 4 silných, čili kategorie 3. a vyšší. Dlouhodobý průměr hurikánů v Atlantiku je přitom 11 tropických bouří, ze kterých se vyvinou 4 hurikány běžné a 2 silné, celkem tedy 6 hurikánů.

Jak je patrné, rok 2005 předčil veškerá očekávání. Hurikány slavily ohromný úspěch. Především pochopitelně Katrina, ta se trefila do slabého místa USA a mimo jiné velmi výrazně přispěla k argumentaci oteplovacího tábora. Aktivisté hřímali a zaklínali se Katrinou jako příznakem rozpadajícího se klimatického systému planety. Mnozí lidé začali ještě usilovněji hledat spojitost mezi zvýšenou hravostí hurikánů a globálním oteplováním. Takové spojení se ale musí hledat opravdu usilovně, žádné přesvědčivé totiž zatím není známo.

Zvětšit obrázek

Katrina, šťastná hvězda alarmistů.

A to nejen pokud jde o hurikány, ale i v souvislosti s jinými extrémními projevy počasí. Ani zcela čerstvá studie týmu vedeného Jamesem Kossinem z Univeristy of Wisconsin v Madisonu, která halasně zvěstuje nové doklady, že globální oteplování přikrmuje atlantické hurikány v detailním pohledu nepůsobí třikrát přesvědčivě. Jejich studie je založená na překalibrování dřívějších dat a statistické magii s nimi, přičemž sami autoři jsou i přesto velmi opatrní. Podle nich sice v posledních letech dochází ke zvýšení intenzity a četnosti hurikánů v Atlantiku, ale jinde zřejmě ne a rozhodně prý nelze dělat žádné globální závěry.

Podstatné je, že Kossinův tým pracoval s globálními satelitními daty z období 1983 – 2005. Znalci hurikánů, ještě se živou vzpomínkou na Katrinu a vzhledem k několika posledním letům bohatým na hurikány, na rok 2006 předpověděli další hororové léto a podzim plné hurikánů. Nic takového se ale nestalo.

Naopak, bylo to naprosté fiasko. V roce 2006 Atlantik zažil pouhých 9 tropických bouří, z nichž se udělalo jenom 5 hurikánů, včetně dvou silných. To je znatelně pod dlouhodobým průměrem. Oproti třem minulým letům plných devastujících hurikánů tentokrát silnější hurikány zůstaly na moři. Alarmisté to raději ani moc nekomentují. Vědci z toho mají těžkou hlavu, ale nezbývá jim, než se snažit to nějak vysvětlit. Je to zvláštní nejen kvůli výsměchu přivolávačům konce světa. Na druhé straně Ameriky, ve východním Pacifiku, se totiž za stejné období uskutečnilo tropických bouří 25.

Zvětšit obrázek

Potopa v New Orleans po slečně Katrině.

Přesto, že každý ví, že se má oteplovat, data ze satelitu TRMM (Tropical Rainfall Measuring Mission) trvají na tom, že povrchové teploty Atlantiku byly až o 2 stupně nižší, než v roce 2005. Tatáž družice zjistila, že v roce 2006 nad mořem foukaly oproti předešlým letům silné větry. Zároveň došlo k přechodu ze slabé La Nina do slabého El Nino. V roce 2006 byla také slabší a na východ posunutá Bermudská výše, významný stabilní atmosférický systém ovlivňující počasí v celé oblasti. Vliv měl i prach neustále přinášený z Afriky, kterého bylo v roce 2006 o něco víc, než v předešlých letech.

Přestože jakž takž víme, co je potřeba ke vzniku hurikánu, nikdo nedokáže říct, zda jsou výše uvedená vysvětlení dostačující. I kdyby náhodou byly, pak rozhodně není jasné, která z nich jsou důležitá a která ne. Předpověď hurikánů na rok 2007 určitě nebude snadná. Není ale nutné se příliš vysmívat dotyčným badatelům. Celá záležitost především opět upozorňuje, jak málo víme o globálním klimatu i lokálním počasí a jak se může vymstít hra na lehkomyslné vševědy.

Prameny:

NASA/Goddard Space Flight Center, Geophysical Research Letters 34, L04815, doi:10.1029/2006GL028836. Wikipedia