Volné radikály
Volné radikály jsou sloučeniny kyslíku vznikající jako vedlejší produkty buněčného metabolismu. Pokud nejsou dostatečně inaktivovány buňku poškozují. V ničení si nevybírají. Berou to šmahem od buněčné stěny, organel až po genetickou informaci. Náhodně tak může dojít i ke vzniku zhoubných novotvarů.
Volné radikály jsou v podezření že napomáhají rozvoji arteriosklerózy, že urychlují proces stárnutí, napomáhají kornatění cév, revmatické artritidě, snižují výkon imunitního aparátu, ale možná mají prsty i v  Alzheimerově a Parkinsonově nemoci,...

Není proto divu, že o látky, které neutralizující účinek volných radikálů (kyslíkových radikálů) a kterým se říká antioxidanty, je takový zájem. Antioxidanty lze dělit na přirozené (v přírodě nebo dané potravině se přirozeně vyskytující, byť normálně třeba v menších koncentracích) a syntetické (ve smyslu uměle vytvořené a bez patřičného relevantního výskytu v přírodě). Obvykle panuje snaha upřednostňovat první skupinu, byť dosavadní výzkumy ukazují na naprostou neškodnost používaných umělých antioxidantů.
Nejznámější z této skupiny látek (antioxidantů) jsou vitaminy A, B6, C, E, zinek, selen.
Všeobecně se soudí, že při zvýšených nárocích na organismus, ke kterému dochází při námaze, sportu, nebo při pobytu v ekologicky zatížených oblastech, jen pestrá strava, bohatá na zeleninu a ovoce, nestačí.  A že je vhodné doplňovat tyto látky v koncentrované, biologické formě ve formě potravinových doplňků.

Ze studie na téměř čtvrt milionu osob vyplynulo, že potravinové doplňky vystavily ty, jež je konzumovaly, vyššímu riziku úmrtí o 4%.

Doplňky s beta karotenem a vitamíny A a E dnes kvůli jejich antioxidačním účinkům berou miliony lidí. Jenže místo toho, aby je to před nemocí ochránilo, může je to i zabít. Přesněji řečeno - způsobit předčasnou smrt. Vyplynulo to ze studie, která dala na jednu hromadu data z 68 výzkumných studií, které dohromady představovaly údaje od téměř čtvrt milionu osob.
Vzápětí, co jedna skupina vědců tyto závěry zveřejnila, našli se jiní, kteří jejich závěry zpochybňují.

O co v tomto sporu jde?

Rozruch vznikl poté, co dánští vědci z Centra pro podporu klinického výzkumu, který spadá pod  Kodaňskou universitu, zveřejnili v časopisu Journal of the American Medical Association, informace svědčící v neprospěch konzumace antioxidantů. Nutno předeslat, že jejich závěry nemají nic společného s pojídáním ovoce a zeleniny, neboť i když je máte na každodenním jídelníčku, koncentrace antioxidantů v krvi se pohybuje v nižších hladinách. To jen aby si to někdo nevyložil nesprávně a, nedej bože, nepřestal jíst zdravě. Výtky se výhradně týkaly pojídání antioxidantů ve formě potravních doplňků.
Dánští vědci ve skutečnosti sami žádné pokusy nečinili. Dali jen dohromady údaje, které získal někdo jiný. Pátrali ve zdravotnické literatuře celého světa  a poskládali do jednoho obrovského souboru všechna data co našli, pokud se týkaly potravinových doplňků. Jednalo se poznatky až do října 2005. Celkem se jim podařilo vyhledat 385 významnějších publikací. Všechny tyto práce ale vycházely z dat shromážděných jen při 68 pokusech. Dohromady ale tyto zdroje jsou úctyhodné. Představují záznamy u populace čítající  232 606 lidí. Takto získanými daty Dánové nakrmili počítač. Matematicky šlo o posouzení náhodných efektů meta-analýzou, přičemž výstupem bylo relativní riziko. V tomto případě úmrtí. Interval spolehlivosti byl nastaven na 95%.

Goran Bjelakovic: „Doplněk vitamínu A zvyšuje riziko úmrtí o 16%, Užívání beta karotenu znamená zvýšení rizika o 7%,...“

Výsledkem tohoto statistického šetření bylo zjištění, že pojídači potravinových doplňků jsou vystaveni zvýšenému riziku úmrtí. Teoreticky by tomu ale mělo být přesně naopak, protože nás zbavují volných radikálů. Místo toho beta karoten, vitamin A, a vitamin E, pokud jsou brány jako potravinové doplňky, ať už jednotlivě, nebo v kombinaci, úmrtnost zvyšují.
I když studie nenabízí žádný mechanismus, který by za pozorovaným zvýšeným rizikem měl být, je možné, že  vyhnáním volných radikálů z  těla si zlikvidujeme také nějaký důležitý obranný mechanismus.

Výsledky všechny poněkud zaskočily, neboť počítač tvrdohlavě s 95% jistotou vypsal, že:

Užívání doplňku vitamínu A znamená pro osobu zvýšení rizika úmrtí o 16%.
Užívání beta karotenu znamená zvýšení rizika o 7%.
Užívání vitamínu E zvyšuje riziko úmrtí o 4%.
Užívání vitamínu C nemá na riziko úmrtí žádný efekt, ani ten kladný.

Balz Frei: „Je to nesmysl“.

Když takto vědci všechno sečetli, vyšlo jim, že konzumenti doplňků (181 000 osob), více méně, svojí snahou tělu podstrojovat, páchali na něm zlo. Výsledkem bylo ono zvýšené riziko úmrtí v průměru o 5%. Tento údaj platí ve srovnání s těmi, kteří se ve věci stravování chovali víceméně konzervativně.
Tato studie dokonce nabourala i další z obecně uznávaných přesvědčení - že přídavek vitamínu C zvyšuje dlouhověkost. Nic takového se nyní nepotvrdilo. Ani toho nebylo ještě dost a tak se nepotvrdila ani představa, že přídavek selenu snižuje úmrtnost. Studie tedy z pohledu na nutriční doplňky nenechala kámen na kameni.

Co na to jejich kolegové?
“Tyto závěry jsou střelené!“  Tak zprávu hodnotí profesor Balz Frei z Ústavu Linuse Paulinga při Oregonské státní universitě. Podle něj se zde dělají dalekosáhlé závěry z něčeho, co ve skutečnosti představuje ze dvou třetin pacienty. Podle něj značná část sledované populace měla špatné srdce, rakovinu a nebo se jednalo o osoby z jiného důvodu rizikové. Z takového souboru se dělat závěry podle profesora Frei, nedají. 

Jen6e na straně autorů studie je zase statistická metoda, kterou lze těžko zpochybnit. Sledovaný soubor je obrovský. Práce prošla oponentním řízením jiných specialistů. Ti na ní, předtím než byla zveřejněna v prestižním časopisu, neshledali nic co by výsledky nějak zpochybnilo.
A pak se v tom má člověk vyznat!

Komentář osla: Není pochyb o tom, že Dánové svým počinem proti sobě poštvali hodně mocnou lobby výrobců. Zcela jistě za to nyní půjdou na pranýř. Ale patří jim to. Třeba jen proto, že nás připravili o dobrý pocit z toho, za co jsme vydávali nejeden těžce nabytý peníz.