Jestli existuje geneticky modifikovaný organismus (GMO), který vzbuzuje oprávněné obavy z narušení životního prostředí, pak jsou to ryby. Uprchlá geneticky modifikovaná (GM) ryba se špatně hledá a špatně chytá. Ryby prchají často a rády.
Každý rybář vám poví, že nejlíp se muškaří po proudu pod pstruhařstvím. Pokud uprchnou GM ryby, pak s vysokou pravděpodobností nikdy nepochytáme všechny uprchlíky a ti mohou za určitých podmínek přežít a dokonce vytvořit životaschopnou populaci. Vzhledem k tomu, že mnohé GM ryby mají upravenu dědičnou informaci tak, aby produkovaly velká kvanta růstového hormonu, rostou doslova jako z vody a v jednom roce stáří mohou být 40krát těžší než ryby, které nemají dědičnou informaci upravenou.
Co by to znamenalo pro ekosystém, v kterém by se taková „velryba“ objevila? Intenzivně rostoucí losos či jiné šupinaté stvoření spotřebuje mnohem více potravy. Může tedy sežrat mnohem více tvorů a rostlin, než původní ryby. Navíc se prosazuje v souboji o potravu a vytlačuje geneticky nemodifikované ryby „od stolu“. Zdá se,že GM ryba může poznamenat jak populace ostatních ryb tak i populace organismů, jimiž se živí. Pokud naruší potravní řetězce, mohou být dopady ještě širší.
Nová studie kanadských vědců vedených Robertem Devlinem z Fisheries and Oceans Canada zveřejněná v prestižním vědeckém časopise PNAS naznačuje, že naše obavy mohou být přehnané. Geneticky modifikovaní lososi kisuč (Oncorhynchus kisutch) byli chováni od plůdku v umělých podmínkách a v přírodním prostředí. Lososi chovaní „doma“ narostli trojnásobek délky stejně starých geneticky nemodifikovaných lososů. Geneticky modifikovaní lososi chovaní venku byli jen o 20% větší. Od „divokých“ ryb se zdaleka nelišili tolik jako geneticky stejní lososi chovaní v umělých podmínkách. Losos může být chován a růst jako z vody a po zdrhnutí do volné přírody může růst více méně jako divoce žijící ryby. Dokonalé, i když vědci nic podobného neplánovali. Prostě kouzlo nechtěného.
Je to další názorná ukázka interakce genomu a prostředí – čili toho, že o výsledku nerozhodují jen geny ale i podmínky, v jakých se organismus nachází. To je v době, kdy bují genetický determinismus (lidově řečeno – všechno máme napsané ve své DNA), fakt hodný důrazného připomenutí.
„Naše data ukazují, že extrapolace ekologických rizik z fenotypů vzniklých za nepřirozených laboratorních podmínek může vést k podcenění či přecenění ekologických rizik. Pro transgenní organismy, které nejsou určeny k vypuštění do volné přírody, je nutné určit potenciální ekologická rizika jejich testy za různých přírodních podmínek,“ konstatují autoři studie.
Supranormální sluch
Autor: Josef Pazdera (08.07.2024)
Nechtěný efekt ekologického zemědělství
Autor: Josef Pazdera (24.03.2024)
Lidský inzulin z mléka GMO krávy
Autor: Dagmar Gregorová (16.03.2024)
Svítící rostliny druhé generace
Autor: Josef Pazdera (05.10.2021)
Budeme nosit oblečení ze svalových vláken?
Autor: Josef Pazdera (01.09.2021)
Diskuze:
dík
Jája,2007-03-07 09:17:37
Děkuji panu Petrovi za odpověď.
Uvedený spotřebitelský test jsem zaznamenal také (ČT, Testoviny, nebo tak něco).
křížení
Jája,2007-03-06 12:34:37
Někde jsme slyšel, že obava kolem GM lososů se týká také toho, že když se dostanou do volné přírody, zkříží se s původním lososem a po čase jej úplně vytěsní. Prý má být GM v rozmnožování úspěšnější (větší, silnější, odolnější) a vytěsnění původní formy by bylo o to rychleji. Je to pravda?
je
jarda petr,2007-03-07 07:49:16
Počítačové modely tomu nasvědčují. Ale ono to nikdy není tak úplně jasné. Například podle některých studií plave GM losos dvakrát rychleji než obyčejný. Podle jiné naopak dvakrát pomaleji. Ale proces, který popisujete je už drsnou realitou v případě vyšlechtěných linií lososa. Například vloni se v zátoce Fundy na lososích farmách propouštělo a jeden vyhozený zaměstnanec následně vypustil několik sil chovaných lososů do zátoky. Jako napotvoru zrovna v době tahu divokých lososů k tření na trdlištích. "Domácí" lososi se zapojili do tahu a vytřeli se s divokými. Dali se od divokých jasně odlišit podle velikosti. Byli samozřejmě mnohem větší.
Zatímco u GM lososů je toto riziko zatím jen hypotetické a všichni se jím zabývají, u kulturních linií losasa už to jede na plný "céres". A hlavu si s tím láme jen pár expertů. Veřejnost žije v blahé představě, že je vše OK. Jen tak mimochodem, nedávno byl proveden spotřebitelský test uzených lososů dovážených do ČR. Kupodivu, lososi z farem napráskali vychvalovaným divokým lososům. Jejich maso bylo lepší.
Re: krizeni
lt,2007-03-07 07:50:30
No a co, to nejak vadi, ze prezije zkrizeny s modifikovanym? Zvitezi vzdy silnejsi, ten jehoz DNA mu dava lepsi predpoklady k preziti (teda clanek prave pripomina, ze krome DNA jsou i jine vlivy). Cemu vadi, jestli ma geneticky modifikovane geny, nebo ne? Uvedomte si, ze jde o prakticky jeden gen, takze jedinec se stejnymi geny mohl bez problemy vzniknout i nahodnou mutaci a vysledek by byl stejny, akorat to by jako bylo asi podle vas v poradku, zatimco ten geneticky manipulovany je spatny. Proc? Zvlast v dobe, kdy lososi v cele rade lokalit vymiraji, coz prinasi mnohem horsi zmeny v ekosystemech kolem rek (potazmo vliv na medvedy a hrouti se cele potravni retezce kolem rek). Ano tlustsi lososi vytezi vice potravy (z reky a more), a pak na hornim toku reky po vytreni vzdycky chcipnou, takze v celkove bilanci obohati reku a ochudi more, ne?
Pro pana Petra
Radek Radil,2007-03-07 08:44:03
No,mozna jsou uzeni farmovani lososi chutnejsi nez divoci,muze to byt tim,ze jejich maso je prostupnejsi cimz se lepe vyudi.Ale kdyz porovnate chut divokeho,cerstveho lososa z Yukon nebo Copper river s farmovanym,je to jako jist kure vykrmene na smesce a kure krmene obilim a jinymi organickymi krmivy.Mimo to lososi z farmy maji mnohem casteji v mase cervy,coz je dost nechutne...Jestli jste nekdy videl hnusneho bileho cerva vylezajiciho z vaseho lososiho filetu,vite o cem mluvim...
Pro IT
Radek Radil,2007-03-07 08:51:14
Ja bych nevidel zadny problem v geneticke modifikaci,spise ale znam vysledky "farmareni"techto ryb.Jsou mnohem nemocnejsi,prolezle vsemoznymi parazity jelikoz jsou chovani ve velice stisnenych podminkach a kdo to ma potom jist?Mozna pro zemi umirajici hlady by to byl prinos ale pro obyvatelstvo v Severni Americe ci Evrope je to podradny produkt.Alespon z meho hlediska,"farmovanoveho lososa"bych po predchozich zkusenostech uz nikdy nekoupil,to si koupim radsi zmrazeneho divokeho i kdyz je drazsi a neni to optimalni reseni.
Geneticky modifikované ryby – vysoce nebezpečné
Jose,2007-03-03 09:57:26
Nová verze prostředního odstavce vycházející z pozorovaných faktů, proti zbytku článku nemám nejmenších výhrad :
Nová studie kanadských vědců vedených Robertem Devlinem z Fisheries and Oceans Canada zveřejněná v prestižním vědeckém časopise PNAS naznačuje, že naše obavy jsou naprosto opodstatněné. Geneticky modifikovaní lososi kisuč (Oncorhynchus kisutch) byli chováni od plůdku v umělých podmínkách a v přírodním prostředí. Lososi chovaní „doma“ narostli trojnásobek délky stejně starých geneticky nemodifikovaných lososů. Geneticky modifikovaní lososi chovaní venku byli o 20% větší, tedy cca dvojnásobné hmotnosti. Od „divokých“ ryb tedy nenastával tak rozsáhlý nárůst hmotnosti jako u geneticky stejných lososů chovaných v umělých podmínkách. Losos může být chován a růst jako z vody a po zdrhnutí do volné přírody roste do úrovně která odpovídá na jedné straně jeho zvýšené schopnosti příjímat a zpracovávat potravu a na druhé straně schopnosti prostředí potravu v omezené míře poskytovat, v tomto případě geneticky modifikovaní lososi vytěžují přirozené prostředí v přibližně dvonásobné míře proti lososům divoce žijících.
Je předpoklad, že pokud by došlo k masivní náhradě přirozené populace lososů za populaci geneticky modifikovanou může dojít k razantní změně poměrů v daném ekosystému s potenciální možností jeho úplného rozvrácení.
vážený pane, přečtetě si originál
jarda petr,2007-03-03 16:29:01
Vážený pane,
nechte si své spekulace a přečtětě si originál článku v PNAS. Pokud uvedete svůj skutečný e-mail, rád vám ho přepošlu v pdf. Součástí studie byly i výzkumy predačních schopností. V přírodě vyrostlí geneticky modifikovaní lososi se predační schopností neliší od lososů divokých. Takže nevím, kde jste vzal ta svá čísla. Jsou evidentně vycucaná z prstu.
Dobrej nápad...
ZEPHIR,2007-03-03 16:29:42
.. Demagogie v Mihulkovejch článcich je taková, že si o podobnou negaci převrácením na hlavu doslova říká. Sám jsem podobnej příspěvek napsal před pár dni pod jeho článek taky. Ten chlápek snad nedokáže napsat objektivně ani jeden řádek.
LOL, přírůstek 20% velikosti...
ZEPHIR,2007-03-03 16:33:09
..odpovídá skutečně nárůstu hmotnosti na dvojnásobek, 1,25^3 = 1.93. Z čeho by si podle Vás měl autor toho příspěvku svoje čísla cucat?
argumentace nade vše
jarda petr,2007-03-04 03:21:44
Jak vidím, nejde v této prapodivné diskusi o pravdu, ale o to popřít za každou cenu napsané. Vše ostatní je podružné. O tom, jak mimo jsou Zephirovy argumenty, svědčí fakt, že si ani nevšiml, že článek nenapsal pan Mihulka. Takže důležité není, co je napsáno, ale kdo to napsal a že z tohoto titulu v žádném případě nemůže mít pravdu.
Jestli si někdo doma něco upoceně spočítá a je to pro něj důvěryhodnotnější údaj než objektivně naměřená experimentální data publikovaná ve vynikajícím vědeckém žurnálu, je to jeho problém. Ne můj. Pánové, necítím potřebu s vámi dále diskutovat.
Ubožáci
František Pavlát,2007-03-04 04:42:11
Proboha, co Vam to sem leze za anonymni verbeš! Ubohost jejich vyjadřování a neschopnost se zapojit do diskuse nějakým argumentem. Neplýtvejte časem a raději pište další informace o novinkách z vědy. Tihle tady nejsou schopni napsat ani prd. Ani si nepřečtou v originále co kritizují. Svoje bláboly nejsou schopni podložit žádnou citací. Jsou to ubožáci, kteří se stydí i podepsat a nebo na sebe uvést kontakt. Lezou i jinam, ale na jiných forech jim už ani neodpovídají a nebo jim tam vstup zcela zakázali. Diskuse s takovými ubožáky je také ubohost. Nezabředávejte do hloupých diskusí s anonymy. Nezaslouží si to.
Franta
prosím, mě to nevychází
Anička z III. B,2007-03-04 06:16:19
Prosím, mě ty počty nevycházejí. Chodím do matematického kroužku, z matematiky mám jedničku a stejně tomu nerozumím. Pokud platí, že čím větší živočich, tím je taky i těžší, tak je to u nás doma nějak postavené na hlavu. Tatínek měří 165 centimetrů, má obrovské břicho a váží 85 kilogramů v trenýrkách. Můj bratr měří 188 cm. Je tedy o 20% vyšší než tatínek. Podle vašich výpočtů by měl vážit dvakrát tolik, co taťka. To je 2 x 85 = 170 kg. To je na něho skutečně moc. Tolik neváží ani s batohem, když jede na hory. Říkala jsem mu, ať se sebou kouká něco dělat, že jeho tělesná hmotnost odporuje logice. Ale nechce si dát říct. Váží pouhých 79 kilogramů! To je o 7% méně než tatínek! Tatínek říkal, že to má taky něco společného s konverzí potravy. Prý on může jíst méně než můj bratr Tonda a přitom jeho tělo "vycucá" z potrav více živin a tak je tlustší. Prý má takový matabolismus po babičce Máně. Je to vůbec možné? Jsme jako rodina normální? Můžou mi prosím pánové Zephyr a Marek nějak pomoci? Proplakala jsem celou noc a propočítávala to pořád dokola. Vychází to pořád stejně.
Děkuji mnohokrát
Vaše věrná čtánářka Anička
zdroj
Radek Radil,2007-03-02 22:39:09
Kdyz mi Ceske mlekarny budou chvali mleko nebo ceske drubezarny chvalit vejce.....Kanadani ztraci odbyt pro sve "farmovane"ryby tak se dobre umistena studie hodi,ze??? Chtelo by to spise nezaujatou nezavislou studii ale proc by to nekdo delal,nejsou v tom penize takze bohuzel dostaneme jen tendencni studie pro a proti skupin...
nezávislá studie
jarda petr,2007-03-03 03:04:09
Těžko si představit nezávislejší postup, než je publikace provedného výzkumu v PNAS. Ten patří k nejprestiženějším časopisům s velice náročným oponentním řízením. Metodika pokusu byla velmi důkladně prověřena a není důvod k pochybnostem o závěrech. Je zajímavé, že právě odpůrci GM argumentují velmi často studiemi, které buď vůbec nebyly publikovány ve vědeckých časopisech a nebo jsou publikovány v časopsiech, kde je oponentní řízení jen formální záležitost. Jejich "nezávislé experimenty" mají často tak ubohou úroveň, že by třeba v PNAS neměly šanci na přijetí do tisku.
pnas
tmoravec,2007-03-03 17:26:56
zrovna v pripade pnas neni argumentace tvrdym oponentnim rizenim az tak uplne koser. clenove americke akademie ved maji pravo publikovat urcity pocet clanku rocne v podstate bez oponentury. i kdyz v tomto pripade nikdo z autoru neni clenem, takze clanek musel projit bez ztraty kvetinky peklem recenzniho rizeni.
Pro pana Petra
Radek Radil,2007-03-04 05:54:45
Ano,vasim argumentum rozumim,osobne nejsem odpurcem GM ale bohuzel jsem videl hodne produktu,ktere byly schvaleny FDA,prosly do potravinove ci medikalni spotreby aby pozdejsi,dokonalejsi a mozna nezavislejsi testy potvrdili nejen nezavadnost ale dokonce skodlivost.Farm a farmaceutical loby jsou z nejsilnejsich.Proc jsou americane obezni?Jo,spotrebuji spoustu kalorii..Ale zajimave je ze narust nastal priblizne v case kdy nahradili cukr kukuricnym syrupem.Mohl by jste se na to mrknout a pripadne napsat nejaky clanek o tom?Velice rad Vase clanky ctu!Jeste k tem lososum kdo to jedl da mi za pravdu ze je obrovsky rozdil mezi lososem z farmy a divokym lososem,kanadane dokonce farmarske lososove maso barvi presne do odstinu,ktery si zakaznik preje.Proda se toho spousta v supermaketech ale sefkuchar v jen trochu slusnejsi restauraci by to na stul nedal.A ja na svuj take ne,ne kvuli GM ale kvuli chuti a texture masa. :-))
Jeste jedna podpasovka
Marek,2007-03-02 14:20:45
"Bezpecne" a "bezpecnejsi" je velky rozdil, (ovsem titulek a podtitulek, zase tak velky rozdil neni, ale to tady editor asi nevidi.) "Jenom" o 20% vetsi - u lidi je dost podstatny rozdil prumerny muz 180/80 nebo 216/96)
nepodstatný podstatný rozdíl
jarda petr,2007-03-02 15:05:34
Mám jenom jeden dotaz. Možná i podpásový. O kolik je větší šlechtěný losos (GENETICKY NEMODIFIKOVANÝ!)než divoký losos? Kdyby to bylo jen těch 20%, to by byla legrace. Ve skutečnosti je klasickým šlechtěním dohnán k mnohem intenzivnějšímu růstu. A to nevadí? Tak proč vadí u geneticky modifikovaného lososa, že je skutečně JENOM o 20% větší?
rozdíl v rychlosti růstu
dd,2007-03-02 16:19:46
V zajetí je losos krmený proteinovými granulemi a chován v oteplené vodě. V přírodě nemá šanci získat tak vydatné krmení a nízká teplota vody zpomalí jeho metabolismus. V tom je celý ten rozdíl v rychlosti růstu. A to mluvím o obyčejných geneticky neupravených rybách. :-)
omyl
jarda petr,2007-03-03 03:07:43
Kulturní linie lososa rostou rychleji i ve volné přírodě. Jejich růst je tak "nadupaný", že jejich genetickou modifikací už lze růst zvýšit v podstatě nepříliš významně.
tak proc?
marek,2007-03-03 19:31:35
Jestlize lze pomoci GM zmenit parametry rustu jen nevyznamne (v clanku je zminovanych nevyznamnych 20%), tak proc do toho potravinarske koncerny cpou takove penize, at uz na vyzkum nebo na PR? Jestlize neci argumenty postradaji logicke opodstatneni, tak je bud hloupy nebo lze. (ctenarum se omlouvam za anonymitu, autorovi posilam email, at mi taky muze osobne vynadat.)
Kouzlo nechteneho
Marek,2007-03-02 14:06:18
> Je to další názorná ukázka interakce genomu a
> prostředí – čili toho, že o výsledku nerozhodují jen
> geny ale i podmínky, v jakých se organismus nachází.
To zamena, ze kdyz se GM losos ocitne mimo modelove "prirodni" podminky, nevime o jeho rustu nic urciteho.
Na logiku priznivci GM radi (umyslne?) zapominaji. (Ne, ze by se druha strana podpasovek nedopoustela, ale geneticky nemodifikovane podpasovky me pri plavani v rybnice nesezerou.)
úřad....
LAST GOD,2007-03-02 10:11:38
O tom, zda lze konzumovat maso geneticky modifikovaných lososů, rozhoduje americký úřad pro potraviny léčiva už několik let. Zatím nedošel k jednoznačnému závěru. - To je jasný, jakmile rozhodnou přestanou jim vozit do práce zadarmo čerstvý lososi do sendvičů, tak přece nebudou spěchat :)))
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
