Obchodní řetězce se musí v nabídce potravin předhánět. Zvláště v Evropě, kde je na potravinovém trhu „přetlak“ zboží. Všechny obchodní řetězce nabízejí prakticky totéž. Jak nás mají přesvědčit, abychom to koupili právě u nich? Lákají nás ke koupi tím, jak byly potraviny vyrobeny.
Nejprve se snažily jeden druhého předběhnout s tím, že potraviny jsou ekologické či organické. Neexistuje studie, která by jednoznačně prokázala, že ekologicky pěstované potraviny jsou skutečně zdravější. Provází je řada otazníků. Například není jasné, co všechno dělají s člověkem fenolické látky, které tvoří třeba jabloň v plodu, jenž nebyl stříkán insekticidem, a je napaden hmyzím škůdcem. Těch fenolických látek je tam ve zvýšeném množství asi 10 000, některé jsou potenciálně karcinogenní a nikdo neví, co dělají ve vzájemné kombinaci. Nikdo se nezabývá následky boje ekologických farmářů s houbovými chorobami. Používají k tomu „ekologické“ sole mědi a zamořují tímto kovem půdu. Nicméně část klientů se nechá na organické či ekologické potraviny nalákat, je ochotna za ně zaplatit a tak je za chvíli nabízejí všechny obchodní řetězce.
V té chvíli je třeba přijít s dalším trhákem. Tím byly potraviny od zvířat chovaných v „přirozených“ podmínkách. Co na tom, že slepice do výběhu z drůbežárny nevyleze?
Hospodyně si za takové vejce ráda připlatí, protože to neví. Má prima pocit, že přispěla na lepší život slepic. A tak se tyto produkty vesele prodávají a za chvíli je zase nabízejí všichni.
A tak je třeba přijít se zákazem GMO potravin. Co na tom, že nikdo neprokázal, že by škodily lidskému zdraví nebo životnímu prostředí. Lidé chtějí GMO-free potraviny, a tak je mají. Když už tuto garanci dávají všechny obchodní řetězce, je třeba hodit zákazníkovi další vějičku. Nebudou se prodávat potraviny živočišného původu získané od zvířat krmených GMO.
Co na tom, že nikdo na mase, mléce nebo vejcích nepozná ani těmi nejlepšími chemickými analýzami, zda zvíře GMO žralo či nežralo. Nedávno předali aktivisté do Bruselu petici, aby se potraviny od zvířat krmených GMO dostaly „na index“. Že by jim nevadilo, že hrají do not „globalizátorům“ jako je Carefour? Asi ne. Možná už se jim honila hlavou další kampaň. Každé zboží by mělo nést označení, jak daleko a jakou dopravou bylo doručeno na místo prodeje. Kolik oxidu uhličitého se uvolnilo do ovzduší, když cestovalo od výrobce ke spotřebiteli. Bohulibý počin? Jen na první pohled.
Plných 65% exportu Keni do zemí EU tvoří květiny, ovoce a zelenina. Polovina z toho do „ekologicky uvědomělé“ Británie. Keňa za to ročně utrží asi 100 milionů liber. Zahradnictví je po turistickém průmyslu druhým nejvýznamnějším odvětvím zahraničního obchodu. Mnozí farmáři už pěstují jen produkci určenou k exportu. Jsou na něm existenčně závislí, protože na domácím trhu není o tuto produkci zájem. Teď ale dostanou produkty z Keni nálepku „ekologicky škodlivých“ výrobků, protože do Evropy je to z Keni daleko.
Na rozdíl od evropských zemědělců keňský rolník vyrábí a žije „carbon friendly“ od kolébky až po hrob. Na políčcích, v sadech a na záhonech pracuje bez jakékoli mechanizace, jen vlastníma rukama. Zavlažuje samospádem bez čerpadel. Letadlem nelétá, nejvýš se párkrát za život se sveze autobusem. To, že se jeho produkce transportuje na velkou dálku, je ve srovnání s tím zanedbatelné. Obchodní řetězce (např. Tesco ve Velké Británii) tvrdí, že Afrika dostane výjimku. Jenže s keňskými producenty se nebaví. Nikdo jim ani předem neohlásil záměr, znevýhodnit zboží importované z velké dálky.
Zmatek vládně i mezi „uvědomělými“ spotřebiteli. Podle posledního britského průzkumu veřejného mínění jsou mnozí odhodláni „letecké zboží“ z Afriky bojkotovat. Raději dají vydělat britskému farmáři, který veze zboží do obchodu kamionem jen pár mil. Ten si pak za své zvýšené tržby může třeba zaletět na safari do Keni.
Podle Billa Vorleye z britského International Institute for Environment and Development, jsou obavy afrických farmářů namístě. A ekologický „zisk“? Británie by úplným bojkotem afrického zboží snížila své emise oxidu uhličitého o 0,1%.
Prameny: BBC, Tesco UK, IIED a zdravý rozum
Diskuze:
