Obchodní řetězce se musí v nabídce potravin předhánět. Zvláště v Evropě, kde je na potravinovém trhu „přetlak“ zboží. Všechny obchodní řetězce nabízejí prakticky totéž. Jak nás mají přesvědčit, abychom to koupili právě u nich? Lákají nás ke koupi tím, jak byly potraviny vyrobeny.
Nejprve se snažily jeden druhého předběhnout s tím, že potraviny jsou ekologické či organické. Neexistuje studie, která by jednoznačně prokázala, že ekologicky pěstované potraviny jsou skutečně zdravější. Provází je řada otazníků. Například není jasné, co všechno dělají s člověkem fenolické látky, které tvoří třeba jabloň v plodu, jenž nebyl stříkán insekticidem, a je napaden hmyzím škůdcem. Těch fenolických látek je tam ve zvýšeném množství asi 10 000, některé jsou potenciálně karcinogenní a nikdo neví, co dělají ve vzájemné kombinaci. Nikdo se nezabývá následky boje ekologických farmářů s houbovými chorobami. Používají k tomu „ekologické“ sole mědi a zamořují tímto kovem půdu. Nicméně část klientů se nechá na organické či ekologické potraviny nalákat, je ochotna za ně zaplatit a tak je za chvíli nabízejí všechny obchodní řetězce.
V té chvíli je třeba přijít s dalším trhákem. Tím byly potraviny od zvířat chovaných v „přirozených“ podmínkách. Co na tom, že slepice do výběhu z drůbežárny nevyleze?
Hospodyně si za takové vejce ráda připlatí, protože to neví. Má prima pocit, že přispěla na lepší život slepic. A tak se tyto produkty vesele prodávají a za chvíli je zase nabízejí všichni.
A tak je třeba přijít se zákazem GMO potravin. Co na tom, že nikdo neprokázal, že by škodily lidskému zdraví nebo životnímu prostředí. Lidé chtějí GMO-free potraviny, a tak je mají. Když už tuto garanci dávají všechny obchodní řetězce, je třeba hodit zákazníkovi další vějičku. Nebudou se prodávat potraviny živočišného původu získané od zvířat krmených GMO.
Co na tom, že nikdo na mase, mléce nebo vejcích nepozná ani těmi nejlepšími chemickými analýzami, zda zvíře GMO žralo či nežralo. Nedávno předali aktivisté do Bruselu petici, aby se potraviny od zvířat krmených GMO dostaly „na index“. Že by jim nevadilo, že hrají do not „globalizátorům“ jako je Carefour? Asi ne. Možná už se jim honila hlavou další kampaň. Každé zboží by mělo nést označení, jak daleko a jakou dopravou bylo doručeno na místo prodeje. Kolik oxidu uhličitého se uvolnilo do ovzduší, když cestovalo od výrobce ke spotřebiteli. Bohulibý počin? Jen na první pohled.
Plných 65% exportu Keni do zemí EU tvoří květiny, ovoce a zelenina. Polovina z toho do „ekologicky uvědomělé“ Británie. Keňa za to ročně utrží asi 100 milionů liber. Zahradnictví je po turistickém průmyslu druhým nejvýznamnějším odvětvím zahraničního obchodu. Mnozí farmáři už pěstují jen produkci určenou k exportu. Jsou na něm existenčně závislí, protože na domácím trhu není o tuto produkci zájem. Teď ale dostanou produkty z Keni nálepku „ekologicky škodlivých“ výrobků, protože do Evropy je to z Keni daleko.
Na rozdíl od evropských zemědělců keňský rolník vyrábí a žije „carbon friendly“ od kolébky až po hrob. Na políčcích, v sadech a na záhonech pracuje bez jakékoli mechanizace, jen vlastníma rukama. Zavlažuje samospádem bez čerpadel. Letadlem nelétá, nejvýš se párkrát za život se sveze autobusem. To, že se jeho produkce transportuje na velkou dálku, je ve srovnání s tím zanedbatelné. Obchodní řetězce (např. Tesco ve Velké Británii) tvrdí, že Afrika dostane výjimku. Jenže s keňskými producenty se nebaví. Nikdo jim ani předem neohlásil záměr, znevýhodnit zboží importované z velké dálky.
Zmatek vládně i mezi „uvědomělými“ spotřebiteli. Podle posledního britského průzkumu veřejného mínění jsou mnozí odhodláni „letecké zboží“ z Afriky bojkotovat. Raději dají vydělat britskému farmáři, který veze zboží do obchodu kamionem jen pár mil. Ten si pak za své zvýšené tržby může třeba zaletět na safari do Keni.
Podle Billa Vorleye z britského International Institute for Environment and Development, jsou obavy afrických farmářů namístě. A ekologický „zisk“? Británie by úplným bojkotem afrického zboží snížila své emise oxidu uhličitého o 0,1%.
Prameny: BBC, Tesco UK, IIED a zdravý rozum
Diskuze:
desetina procenta
honza,2007-03-07 20:18:52
Páni. Bylo by možné nějak doložit poslední větu článku?
Lze
jarda petr,2007-03-08 03:19:52
Jak je uvedeno v pramenech cerpal jsem z IIED. např. z http://www.iied.org/mediaroom/releases/070115foodmiles.html
kde se kromě jiného praví:
"Airfreight of fresh fruits and vegetables from sub-Saharan Africa accounts for less than 0.1% of total carbon UK emissions," says Vorley. "Far greater emissions result from the domestic transport of food goods within the country. The UK must first look to the huge impacts of our food system at home, before pulling up the ladder on Africa."
"Small scale farmers have overcome the tremendous challenges of meeting the exacting standards of UK supermarkets and consumers, and are producing top quality vegetables," he adds. "Getting these farmers into these high value markets brings them social and economic benefits in line with UK government objectives of 'making markets work for the poor'. Are we now going to penalise them with our environmental policy? It just doesn’t seem like joined-up government."
"A boycott of products such as Kenyan beans would do little to mitigate climate change but would be disastrous for many poor African farmers," says Vorley. "Climate change is going to affect the poor in Africa harder than anyone else. These are the people who have done least to cause the problem. They shouldn't be made to pay the cost of fixing it too."
"Food miles are important but they should not be used to disconnect UK consumers from poor people in other parts of the world," says Vorley. "In fact, there are not enough of those connections, which play an important role in alleviating poverty. UK consumers should focus their behaviour change on the remaining 99.9% of their climate-change footprint, by reducing things such as energy use and leisure flights."
The Kyoto Protocol recognises the need for equity and economic development for developing countries. For those nations that currently produce very few emissions, there exists a potential to use some to reduce poverty, foster development and move towards a low-carbon future.
Currently, per capita carbon dioxide emissions in the UK are 9.2 tonnes. For Kenya, the figure is 0.2 tonnes, and for Uganda 0.1 tonnes.
According to calculations of a sustainable carbon future, each citizen would only have the ecological 'space' to generate 1.8 tonnes. This shows that while the West needs to greatly cut emissions, African nations should be able to choose carbon-emitting pathways out of poverty.
Něco z mého pohledu
Hanyk L.,2007-02-27 15:15:36
V dnešním světě funguje spousta ekonomických systému na dovoz a odvoz potravin a na jejich prodej. Samozřejmě kdo víc prodá je na tom líp a předhánění není novinkou. Supermarkety kde je takové množství zboží že člvoěku až přechází zrak -jme skutečně schopní tohle všechno zkonzumovat a zpotřebovat? Spousta potravin v těchto supermarketech kvalitu postrádá. Hlavně že jsou jahody v krabičce velké jako tenisák ale do chuti mají daleko. Nechci tímhle nic házet do jednoho pytle. Říkám jen, že takhle to někde funguje, třeba u pečiva atd. Ale lidí je mnoho a proto se volí levnější způsoby výroby a potraviny nejsou takové jak bychom si přáli. Někdo mi řekne a kde mám jako nakupovat? To ať si zvolí každý sám. Já jsem pro bio potraviny na 100% a taky podle toho jím-a kupuju v bio-prodejnách výrobky označené tímto symbolem. Kdyby se našela on se najde někdo kdo do toho začne šťourat může mi říct že tam našel něco co není až tak úplně nej.. ale pro mě je to lepší než majonézy, salámy, sirupy atd. A to že chtějí lidé udělat něco dobrého pro svět tomu já fandím a taky se snažím něco aspoň málo. např. třídění odpadu atd. ale taky je pravda že spousta lidí je málo informovaných jak to zkutečně funguje a i ti co tady píšou o tom jistě ví mnoho a mají na to své názory ale pokud jste již našli řešení těchto ekonomických situací pak prosím sem s nimi a doufám že se to povede. Tohle nebylo myšleno ve srandě. Je dobré vidět co je špatné ale ještě lepší je udělat něco pro to aby se to už nedělo. Věřím v to, že lidé prozřou.
Díky
J,2007-02-26 15:34:44
Díky podobným článkům na Oslu můžu přimhouřit oko nad věcma co se mi nelíbí na ekologických aktivistech. Anti - aktivisté zde argumentují stejně primitivně aktivisticky, ne - li hůř, akorát jiným směrem. A když může "pan vědec", tak co by nemohl puberťákl, že?
j
k,2007-02-26 16:34:33
Tak to jsme dva. Špatny na tom je, že musíme mít ty voči skorofurt zavřený. Že, kolego.
doprava
Kuba,2007-02-26 12:21:03
Originalni reseni,zvlast kdyz doprava generuje mene jak petinu emisi CO2, zbytek je prumysl... Trochu mi to pripomina Amdahluv zakon (i kdyz ten je z hodne jineho soudku)...
Základními problémemy jsou
Saša,2007-02-26 10:23:56
1. nedostatečné vzdělání ekoteroristů,
2. nedostatečná inteligence ekoteroristů,
3. nedostatečné životní zkušenosti ekoteroristů.
Všehochuť
Kája,2007-02-26 08:34:26
Hmyzí škůdci se vyskytují odjakživa, takže fenolické látky se vyskytovaly také.Měď se používá po staletí.Možný problém bude ve způsobu získávání nových, výnosnějších a chutnějších druhů rostlin nejen pro nás,ale i pro zvířata sloužící k naší výživě,či zvířat samotných.Vědecký pokrok nezastavíme,ale měl by být uvážlivý.Testování škodlivosti potravin,léků,chemikálií všeho druhu by nemělo podléhat tlakům od výrobců.Testují se škodlivé látky jednotlivě,nebo v kumulaci kombinací-jaké jsou ve skutečnosti?Na zvířatech zjistíme škodlivost poživatin.Ale lidé mají mnoho odlišností od zvířat.My jsme navíc vystaveni všemožným chemickým látkám používaných v domácnostech,záření všeho druhu,jinému stresu než mají zvířata.Máme oblečení,obuv,dýcháme jiný vzduch... .Stres u domestikovaných zvířat,složení krmných směsí.Rostliny se brání proti škůdcům tvorbou jedovatých chemických látek,někdy i náhle-celoplošně po napadení několika rostlin škůdci.Na vědu čeká celá plejáda problémů.
Hradečák
Ota Vávra,2007-02-26 00:14:13
Pánové, tak to jste tnuli do živého. Budou ale za to na Vás dštít síru a smrdět, ale jak sami vidíte protiargumenty, to není jejich styl. My normální Vám děkujeme za objektivní informace. Jste super,proto Vám jich sem taky tolik leze. Váš Ota. PS: Jen lituju, že nemám tolik času sem chodit a že mi pak toho spousta uteče. Ach jo.
lhostejnost
neurol23,2007-02-25 22:26:49
"té chvíli je třeba přijít s dalším trhákem. Tím byly potraviny od zvířat chovaných v „přirozených“ podmínkách. Co na tom, že slepice do výběhu z drůbežárny nevyleze?"
je docela rozdil mezi slepici chovanou v drubezarne s vybehem, a slepici chovanou v kleci 20x20x20cm, ale obavam se, ze nekteri lidi by to pochopili az ve chvili, kdy by do ty klece nekdo nacpal je...
dojmy a pojmy
jarda petr,2007-02-26 03:04:07
Je dobré si neplést dojmy a pojmy. Já o klecovém chovu (který jste vy nikdy v životě neviděl, protože jinak nemůžete přijít s absurdním tvrzením, že slepice držíme po jedné v kleci 20x20x20cm)nikde nepíšu. Uzavřeně lze chovat i nosnice na hluboké podestýlce, bez klecí ale taky bez výběhu. Má to jednu velkou výhodu. Chovatel má mnohem lepší kontrolu nad zdravotním stavem zvířat. Bez kontaktu s volně žijícím ptactvem se do chovu mnohem hůř dostane třeba aviární tuberkulóza nebo ptačí chřipka.
slepice
xyz,2007-02-27 12:02:25
no tak je to 4-5 slepic na plose 50x50cm. Nevim kdo tady nic nevi o klecovem chovu... A navic nejde o hadani se o trapne technicke detaily, ale o to ze slusny a moralni clovek si radsi koupi o neco drazsi vejce u nichz ma (mit) zaruku aspon nejakych slusnych chovnych standardu, nez aby se podilel na nehumannich zrudnostech do nichz tlaci zemedelce tzv. nevidelna ruka trhu.
to jsou vaše standardy
jarda petr,2007-03-01 13:55:00
S těmi standardy je to legrační, protože ty si vymysleli lidé. Slepice to vnímají jinak. Slepicím nevadí vysoká koncetrace a vlůbec ji nevnímají jako stres. To je prokázáno zcela exaktními studiemi. Ale protože se to dobře měří a počítá, tak je z toho norma. Slepice jsou podstatně citlivější na mikroklima - vlhkost, obsah čpavku v ovzduší. To je také prokázáno. Ale to se dá měřit složitější a dráže. Tak se to jako kritérium nebere. Tak o koho tu vlastně jde? O slepice nebo o lidi, kteří chtějí mít pocit, že "chovají morálně"? Mám obavy, že bez těch "zybtečných technických detailů" je celá logika argumentů ochránců slepic notně ujetá.
Ekologicke?
bluemoon,2007-02-25 20:24:19
Ja dnes poznam zda je jablko strikano chemii ci ne. u tech neeko mi vzdycky pri pozreni natecou oci a zacnu kychat. kdyz mi date dve jablka vedle sebe, jedno eko a druhe ne, tak si vyberu to prirozene i kdyby melo rust vedle silnice, furt to bude lepsi a nebudu mit problemy s alergii.
papriky
pavelm,2007-02-25 22:46:14
Nevim u jablek sem to nezaregistroval, ale většina paprik páchce buď gumou nebo naftou. Opravdu a doslova nepoživatelné.
zápach
Ocean,2007-03-05 16:56:09
Já také trochu poznám, když něco páchne pesticidem, inu pracoval jsem s nimi. Občas je cítím ze zeleniny jako jsou kedlubny. Ale z papriky a jablek ne. Alergie jsou spíš na biomolekuly jako bílkoviny (na ořechy, na lepek) a vzácně na malé syntetické molekuly jako jsou pesticidy.
Inteligentni demagogie
jery,2007-02-25 19:31:49
Inteligentni demagogie a polopravdy tot stárá zbran.
Tento článek je dokonalý příklad navíc neuvěřitelně míchá tolikvěcí dohromady že se na to ani nedá racionálně reagovat takže končím.
Autorovy přejí pro příště lepší skrývání jeho osobních antipatií k všem co snaží o lepší svět(samozřejmě s racionálním přístupem)
Inteligentní demagogie...
ZEPHIR,2007-02-25 21:00:34
Spíš poslední dobou pěkně stupidní - zástupci lobby genetickejch výzkumníků nám zase předváději, jak jsou geneticky modifikovaný potraviny to poslední, co nám chybělo ke štěstí a vyšší kvalitě života. Nějak se nemůžou smířit s představou, že lidi chtěj mít šíření výsledků jejich experimentů pěkně pod kontrolou.
Takovejch obchodníků s deštěm tu už bylo... ;-\
ale ale
Leonka,2007-02-25 21:48:59
Panove se na vic nezmohou? Zkuste argumentovat fakty a ne vaší vírou. Autor uvádí fakta a čímpak že argumentují rádoby cenzoři? Článkem? O nikoli. Anonymními výpady. Pánové, račte se v diskusi vyjadřovat pomocí argumentů a faktů a nebo si navštěvujte stránky, které vám vyhovují. Nekraťte nám čtenářům čas že musíme číst vaše tlachání o ničem.
vždyť je to tak
pavelm,2007-02-25 22:45:00
Ten článek je taková hromada nesmyslů že se na to vážně nedá jinak reagovat. Co se týče GMO je to tak - jídla je i tak přebytek, nic takovýho neni třeba. Jejich tvůrci nechtí nakrmit svět, chtí jen vytáhnout odněkud prachy.
Vykladej to
mirek,2007-02-25 23:51:06
miliarde cinanu a imdu, 100M filipincu, ..., ze je dost potravin - ale jen pokud jsi dobry sprinter
zasmrádlé lepší zítřky
SM,2007-02-25 23:55:06
Zapálené snahy o lepší svět si nezaslouží antipatie, ale hluboký a upřímný odpor. Polovina lidsta nedělá nic jiného, než že hasí škody po hlasatelích zářných zítřků. I tady v té diskuzi je vidět, na co se lepší světaři zmůžou, jak pohodově vedou diskuzi a jak podloženě argumentujou. Jinak Jarda Petr super, takových článků víc :)
To pavelm
Zdeněk J.,2007-02-26 09:32:23
Ano Pavlem, máte pravdu a nenechte si to od nich vymluvit. Jídla je doopravdy přebytek. Vždyť to můžete vidět každý den, ve své ledničce. To je jasné.
A zajisté i víte, že aby se nám tady ty přebytky nekazily, tak je vyvážíme do třetích zemí - aby tam chudáčci neumřeli hlady. Samozřejmě s dotacemi a za peníze. Že to likviduje jejich zemědělce? To je směšné, to nás nezajímá. Naopak mi jim ještě utáhneme opasek. Jsou daleko a tak jim dovoz k nám trošinku prodražíme že jo. To dává smysl;-)
pokaždý
pavelm,2007-02-26 13:29:57
Pokaždý dkyž dam argument, že jídla je dost, tak mi na to někdo odpoví ať to du říct dětem v africe. No a podívejme se, oni ho tam mají tolik, že ho ještě můžou vyvážet...
panu Pavelmovi
Lida,2007-02-27 09:37:47
Pisete ze jste uvedl argument? Muzete prosim upresnit jaky? Ja jsem ve Vasem a Zefirove prispevcich zadne argumenty neshledala? Ale mozna jsem neco prehledla, coz je mozne. Jsem jenom zenska od plotny. Lida Vernerova,Lanskroun
špatně jsem to asi napsal
pavelm,2007-02-27 10:49:05
Vždy když dám argument, že GMO není zapotřebí, protože jídla je dost, najde se halda lidí co mi říká ať o tom dostatku vyprávím hladovějícím dětem v africe. No a teď se dozvídáme, že oni ho nejen nemají nedostatek, ale dokonce takový přebytek že si můžou dovolit vyvážet...
Mihulkovi
Petr,2007-02-28 12:02:28
.. s kritikou budovatelů světlích zítřků se ztotožňuji, jen mám pocit, že jsou přesně na opačné straně, než je vidíte vy! .. Leda že by byli na obou stranách .. a kudy pak kam? :-)
To pavelm
Zdeněk J.,2007-03-02 15:16:25
Pavle, Afrika je docela velký kontinent a také docela chudý a rozmanitý. To, že jsou na něm někde zemědělci, kteří "vyrábějí" potraviny (obvykle na místech pro zemědělství vhodných) neznamená, že jsou jinde místa, kde je potravin nedostatek (na místech pro zemědělství ne tolik vhodných, kde je malá výnosnost ze zemědělské produkce, anebo nedostatek zemědělské půdy. Zde je prostor pro Vámi kritizované GMO, které dokáží růst v extrémějších podmínkách a také zvyšují výnosnost). "Bohužel", v Africe nefunguje celoafrický komunismus, aby zemědělci rozdávali svou produkci potřebným a hladovějícím, kteří jsou většinou tak chudobní, že nemají na to si ji koupit (a také dostatečně daleko, aby se i rozdávání prodražilo na dopravě;). Oni se snaží zcela "sobecky" svou produkci prodat, aby měli na rok zase za co žít a posléze co zasadit. Bohužel byly zaznamenány případy, kdy byli místní (afričtí) zemědělci likvidování levným dotovaným zahraničním zbožím, kdy se náš "vyspělý" svět zbavoval nadprodukce a tak to šoupl do Afriky.
A Pavle, nevím kde žijete, ale vyvážení PŘEBYTKŮ si mohou dovolit TI navrcholu. Ti dole vyvážejí to, o co je zájem. Zkuste si promluvit s něký ze starší generace a zjistíte, že třeba i za naší první republiky se ještě na venkově to nejlepší co doma bylo (masná produkce) prodávalo a doma se jedly zbytky, za které by se moc neutržilo.
si mohou dovolit vyvážet
Ocean,2007-03-05 16:51:28
...si mohou dovolit vyvážet
ovoce a květiny. Rejži snědí.
GMO potraviny nejsou jen o větším výnosu, ale třeba o toleranci sucha, odolnosti proti škůdcům. Chudému farmáři škůdci třetinu úrody sežerou. Kdyby nesežrali, stačí obdělat méně půdy a jinde nechat prohánět zebry. Bohatší farmář si koupí insekticidy, ale pak přiotravuje sebe a své bližní a přírodu.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
