Tak už nám inženýři našich těl pěstují kde co. Silikonové prsní implantáty jsou nahrazovány polykarbonátovými klíckami, které jsou zformovány do tvarů, které jsou zrovna v kurzu. Lidem, kteří přišli o čelist jako pan Gilbert, se zase nechá na zádech narůst celá nová čelist. Stačí k tomu titanová forma, která se vyplní drtí z kostí a hydroxyapatitu. Pak už jen stačí přidat proteiny, buňky kostní dřeně a čekat. Japonci k tomuto typu tělních rekonstrukcí přidávají pěstování zubů.
Takashi Tsuji je vedoucím pracovníkem na Tokyo University of Science. Jeho týmu se podařilo vypěstovat zmíněný zub. Jako první přinesl informaci o vypěstovaném zubu vědecký časopis Nature Methods. Autoři zde podrobně popisují jak k jejich objevu došlo. Zajímavé na tom například je, že jim na vypěstování celého zubu stačily dva druhy buněk (mesenchymální a epitheliální), Jsou to buňky, které tvoří základní strukturu našich přirozených zubů. Nejprve vědci pěstovali oba dva zmíněné typy buněk samostatně. Teprve až si jich namnožili dostatečnémnožství, přenesli je do vlhké kolagenové klícky, kde zub narostl do velikosti zhruba 1,3 mm.
Jakmile vědci měli zub vypěstovaný, vytrhli osmitýdenní myši jeden z jejích řezáků a nový zub na uvolněné místo implantovali. Po dvou týdnech transplantovaný zub rostl, tvořil dřeň a vedly k němu i cévy.
Tsui po pokusu pro media sebevědomě prohlásil, že jeho technika může být použita pro pěstování dalších orgánů. Jako příklad uvádí množení chlupových váčků, které by byly použitelné pro obnovu srsti. Možná by to šlo rozšířit i na pány, kteří mají frustraci z toho, že přišli o svojí mladickou kštici.
Japonský vědec je přesvědčen, že je jen otázkou času, než jeho bioinženýrský směr nazvaný regenerativní terapie, začne slavit úspěchy. Mnozí jeho kolegové, především z řad amerických vědců, jej za to kritizují a tvrdí, že je to zatím věc fantazie. Navíc prý japonský tým ničím novým tuto oblast výzkumu neobohatil. To hlavní, čím je velikost a tvar zubu, se vyřešit nepodařilo.
Radost z objevu nám tak kazí fakt, že japonský myší zub nemá kanálek, tak jak má být a že s jeho inervací to není slavné. K plně funkčnímu zubu to tedy má ještě dost daleko.
Dělá to na nás dojem, jako by v přípravě našeho třetího chrupu na tom bylo dál finské pracoviště. v čele s Irmou Thesleff z University of Helsinki. Ti něco podobného publikovali již koncem loňského roku. A pokud v Helsinkách nezaspali, tak už jsou zase okus dál. Finové na nový růst zubů šli přes aktivaci signalizační dráhy Wnt. Pomocí aktivace zmíněné kaskády proteinů se jim podařilo buňky zubních pupenů přimět k tomu, aby zahájily růst a vytvořily zub. „Finský“ zub má zubní kořeny s obvyklou strukturou. S tím jeho tvarem to ale také není moc slavné. Narostlé zuby, místo toho, aby byly jako řezáky, nebo stoličky s různými ploškami, jsou jen kuželovité.
Komentář oslice:
Jaký je rozdíl mezi mužem a mléčným zubem?
Zub ví, kdy má vypadnout...
Diskuze:
