Co dělá z celkem nevinných streptokoků „masožravou bestii“?

Zatímco člověk své bližní vždycky rád nevidí - viz rčení o hostu rybě, kteří už třetí den smrdí, a zápavu vtipů o tchýních – ovce vidí své bližní opravdu rády. Chovatelé ovcí by měly ovčíny vyzdobit fotkami ovčích „superstar“, jinak jim do budoucna možná hrozí obvinění z týrání zvířat.

Hned dva typy myší s citelně zvýšenou fyzickou vytrvalostí vytvořili američtí vědci pomocí genetických modifikací.

Poničení vnitřních biologických hodin prodlouží sexuální styk. Bohužel se musíme čtenářkám omluvit za zklamání, neboť co zde tvrdíme se zatím potvrdilo jen u banánových mušek. Zatím!

Přítomnost hlučných turistů může mít příznivý vliv na početní stavy medvědů.

Lepkavá šťáva z rostliny aloe vera může zachovat při životě raněné nešťastníky, kteří přišli o hodně krve.

Patologové, kteří jsou v přátelském vztahu s genetikou, jsou schopni lépe určit kdy a kde někteří z jejich „zákazníků“ zemřeli. Umožňují to nové poznatky, které dělají z larev a vajíček much, corpus delicti.

Děti, které žijí v blízkosti čerpacích stanic jsou ve srovnání s dětmi, které bydlí ve stejné oblasti, ale dál od „benzinek“, čtyřikrát více ohroženy akutní leukémií.

Octomilky, které se v raných fázích života potkají s bakteriemi, žijí o třetinu déle než mušky odchované ve sterilním prostředí. Naopak, v pokročilém věku má odstranění bakterií na délku života pozitivní vliv.

Sysel Richardsonův obývající americké prérie varuje své bližní ultrazvukovým poplašným signálem.

Spojené úsilí genetiků, paleontologů, geologů a chemiků odhaluje taje prasečí plodnosti.

Krysy krmené letním mlékem lépe rostly a to i při zachování stejného množství a tučnosti. Později byla ve vzorcích letního mléka prokázána vyšší koncentrace konjugované kyseliny linolové.

Dinga zavlekli do Australie Číňané před 5000 lety. Teorie, že dingo se vyvinul a je příbuzný psu indickému definitivně padla.

Jedna z účinných látek marihuany potlačuje tvorbu cév nezbytných pro růst zhoubných nádorů.

Společenství delfínů je zranitelnější než se myslelo. Jeho soudržnost stojí a padá s několika málo „kamarádskými“ delfíny. Pokud tito zmiznou, společenství se rozpadne.

Děti počaté technikou IVF jsou devětkrát častěji vystaveny genetické poruše nazývané Beckwith-Wiedemannův syndrom (BWS). Toto je první významnější varování, které dokládá, že IVF děti jsou vystaveny vyššímu riziku specifické poruchy.

Obávanou chorobou, česky nazývanou syndrom náhlého úmrtí kojenců, trpí u Amishů většinou chlapci s nevyvinutými genitáliemi. Ukazuje se, že porucha má genetický základ.

Američtí genetici odhalili další typ proměnlivosti lidské dědičné informace.

Lékem na lenost by mohlo být zablokování genu pro receptory v mozku. Při experimentu se opice změnily tímto zákrokem na workoholíky.

Zvykli jsme si vykládat úspěch jako důsledek lepších dispozic. Všechno může být i obráceně. Nemusí platit „vyhrál, protože je lepší“ nýbrž „je lepší, protože předtím vyhrál“.

Při hledání původu obyvatel japonských ostrovů narazila věda na řadu zajímavých faktů. Ukázalo se, že Japonsko předběhlo technologii ostatního světa již před mnoha tisíci lety. Zjistilo se také, že „původní Japonci“ patří mezi nejstarší obyvatele Asie.

Lidé, kteří byli považováni za odolné vůči „lidské formě BSE“, se mohou nakazit. Dokazuje to druhý případ přenosu této choroby krevní transfuzí.

Lék, který proslul schopností zvýšit mužskou potenci, zachraňuje životy horolezců i nemocných.

Vačnatci, jako jsou koaly, mohou produkovat jedinečnou antimikrobiální látku která jim čistí jejich vak. Vědci předpokládají, že proteiny s ochranným účinkem bude možné využít v medicíně.

Několik plných vidliček chutných klíčků může být ochranou proti rakovině. Tvrdí to profesor Ian Rolland a Chris Gill z Ulsterské univerzity.

Použití nové metody označované jako „NSETC“ se očekává např. při detekci rakoviny prsu, u níž by měla odhalit změny v koncentracích stopových prvků typických pro maligní tkáň ještě dříve, než vývoj onemocnění navodí změny anatomické.

Geneticky modifikovaná (GM) bavlna zlepšuje ekonomiku i ekologii. Vyplývá to ze studie, kterou provedli na australské univerzitě v Sydney.

Experiment s klonováním kožních rakovinných buněk ukázal, že tělo má schopnost zvrátit rakovinu.

Gen, který pomáhá rostlinám rozhodnout kde a kdy na stonku vyraší nový výhonek, byl odhalen. Poznatek může dát vznik krásnějším rostlinám, keřům ale také obilí, které dává méně energie na tvorbu neproduktivních částí a tím vyšší výnosy…

Vědci vyrobili prionový protein, který dokáže u myší zahájit vývoj nervového poškození, které je podobné onemocnění nemoci šílených krav (BSE).

Spoluobjevitel dvojšroubovice DNA Sir Francis Crick zemřel 29. července. Ze skupiny čtyř vědců, kteří se podíleli na jednom z největších objevů minulého století nyní žijí jen dva.

Mléko může být cítit rybinou. Mělo se zato, že na vině je krmení. Ukázalo se ale, že vůni a pachuť po zkažených rybách má na svědomí porouchaný gen dojnice. Je to gen z rodiny genů, které dělají z lidí zapáchající trpaslíky.

Spoluobjevitel struktury DNA Francis Crick podlehl ve věku 88 let.

Američtí astronomové dokazují, že datum bitvy u Marathonu 12. září 490 př.n.l. bylo určeno špatně. Skon posla, který zvěstoval athénským obyvatelům vítězství na Peršany u Marathonu, vysvětlují srpnovým vedrem.

První úspěchy slaví experimenty, při nichž byly mozkové buňky poškozené mrtvicí nahrazeny nervovými kmenovými buňkami.

BiDil je lék na onemocnění srdce, který „zabírá“ u černochů ale ne u bělochů.

Individuální genetické rozdíly jsou v rámci lidstva mnohem větší než se myslelo.

Dva miliony let staré zbytky krve a tuku na kamenném nástroji z jižní Afriky, dávají záchytný bod k odpovědím na otázky co tito hominidé jedli a jak žili.

Austrálie vyhlásila válku „šíleným mravencům“.

Potomky s genetickými sklony k agresivitě dobrá opičí máma nenechá zvlčit.

Pavouci rodu Habronattus tancují při námluvách dupák.

Skořice obsahuje látky, které jsou proti larvám komárů účinnější než repelenty.

Kvůli barvě pleti a rasové nenávisti byly pronásledovány a za nelidských podmínek vězněny a umučeny miliony nevinných lidí. Z rasově nečistých lidí se měli stát otroci a zásobárna pracovní síly. Nové poznatky genetiky vrhají nové světlo na vzezření starých Germánů.

Přesvědčení, že genialita a výjimečné kreativní schopnosti těsně souvisejí s určitým druhem šílenství nebo duševní poruchy, má kořeny v antickém Řecku. Maniakální deprese, spojená s nedostatkem spánku, má hodně společného se stavem migrujících ptáků.

Pěstování nových orgánů k náhradě těch, které byly poškozeny úrazem, nebo nemocí, se v St. Louis stává realitou.

Když máme zkažené zuby neobejde se to bez vrtaní nebo trhání. Tato dlouho uplatňovaná praxe by se ale mohla změnit protože bakterie způsobující zubní kaz by mohly mít stejný osud jako stihl pravé neštovice.

Nejmenším obratlovcem na světě je zřejmě nepatrná rybka, která žije v korálových útesech australského Velkého bariérového útesu.

Firma Suntory oznámila, že se jí podařilo vypěstovat růže, jejichž květy jsou modré.

Zní to jako špatný vtip: „Jakoby bakterie potřebovaly vědět kolik je hodin?“ Časopis Nature nyní přichází s překvapujícím odhalením – některá z jednobuněčných stvoření vnitřní hodiny opravdu mají.

Toto je první případ, kdy se genetikům podařilo zabránit projevům dědičného onemocnění mozku. Vyléčeným pacientem byla myš, ale myš s lidským defektním genem. Vyléčení jí zajistila injekce genetického materiálu, který byl vytvořen tak, aby v mozku „vypnul“ nemocné geny. Tímto pokusem si vědci připravují cestu k terapiím lidských poruch, jakými jsou Alzheimerova, nebo Huntingtonova choroba.