Vývoj vakcín proti HIV komplikuje vysoká variabilita tohoto retroviru. Nová naděje na účinnou očkovací látku svitla s objevem týmu vedeného Peterem Kwongem z National Institute of Allergy and Infectious Diseases v americké Bethesdě, který našel v jednom z  povrchových proteinů HIV stabilní sekvenci.

 

Glykoprotein gp120 viru HIV

Ta je součástí glykoproteinu gp120, který slouží viru k vazbě na molekulu CD4 lidských bílých krvinek. Aby se mohl virus vázat na lidskou buňku, nesmí se klíčová část bílkoviny gp120 změnit.  Až doposud si vědci mysleli, že stabilní sekvence je skryta v záhybech bílkovinné molekuly tak, že se na ni nemohou vázat protilátky. Z kliček bílkovinné molekuly se měla stabilní sekvence vynořit až bezprostředně před navázáním gp120 na CD4. Kwon a jeho spolupracovníci zjistili, že stabilní sekvence se nachází na povrchu proteinu gp120 a je protilátkám dobře přístupná. Kwongovu týmu se podařilo vyvinout protilátku označovanou jako b12, jež se na stabilní sekvenci glykoproteinu gp120 váže. Výsledky studie zveřejnil prestižní vědecký týdeník Nature.

 

Peter Kwong

Protilátka b12 se již osvědčila při ochraně opic před nákazou virem SIV, jenž patří k blízkým příbuzným viru HIV. Nyní čeká Kwonga a jeho tým nelehký úkol navodit v lidském organismu dostatečnou produkci protilátky b12. Velké naděje vkládají vědci do tzv. DNA-vakcíny. Jde o sekvenci dědičné informace, která by byla vpravena do somatických buněk pacienta. Buňky by podle ní syntetizovaly stabilní část molekuly gp120. Imunitní systém by pak reagoval na přítomnost tohoto proteinového fragmentu produkcí příslušné protilátky. U HIV-pozitivních osob se podařilo podobný typ protilátek nalézt. Bohužel, tito lidé jsou již virem nakaženi a protilátky nejsou s to infekci zvládnout.

Pramen: Nature