Zvětšit obrázek

Počátkem roku 2002 byla Verfaillieová na vrcholu slávy. O multipotentních dospělých progenitorových buňkách se psalo jako o „super buňkách“. Část americké veřejnosti děsící se produkce embryonálních kmenových buněk byla nadšená.

Americká bioložka Catherine Verfaillieová požádala časopisy Nature a Experimental Hematology, aby stáhly její dva články, jež v roce 2002 vzrušily prakticky celý svět. Verfailleová tehdy ohlásila objev buněk, které se vyskytují v kostní dřeni a za vhodných podmínek se dokážou proměnit na jakýkoli typ buněk dospělého těla.

Zvětšit obrázek

Odběrem kostní dřeně jsme se měli dostat k buňkám, které mají stejné vlastnosti, jako …

Do té doby byla schopnost „universální rekvalifikace“ připisována jen kmenovým buňkám vypěstovaným z velmi raných zárodků. Tzv. embryonální kmenové buňky představují velkou naději pro medicínu. Vznáší se však nad nimi etický otazník. Pro jejich získání musí být zničeno embryo. A to je pro mnoho lidí nepřijatelné. Lidský zárodek vnímají jako bytost, jež je vytvořením embryonálních kmenových buněk zahubena.

Verfaillieová objevila v kostní dřeni tzv. multipotentní dospělé progenitorové buňky a ty nabízely východisko. Lékaři by je mohli každému pacientovi odebrat a vypěstovat mu z nich náhradu za buňky v tkáních a orgánech poničených chorobou nebo poraněním. Kardiaci by se dočkali „záplaty“ na nemocné srdce z vypěstované srdeční svaloviny. Diabetikům kynula naděje na osazení slinivky buňkami, které by jim nahradily zničené buňky produkující inzulín. Pacienti s Parkinsonovou chorobou svítala šance na vypěstování „náhradních“ neuronů za buňky odumřelé v mozku.

Zvětšit obrázek

… embryonální kmenové buňky.

Zástupy vědců se snažily výsledky průlomových experimentů zopakovat. Marně. Nedařilo se jim to ani s buňkami, které dostali od Catherine Verfaillieové darem. Naprázdno vycházeli dokonce i během stáží v její laboratoři. Kde byla chyba? U Catherine Verfaillieové!

Zvětšit obrázek

Na snímku svítí to, co Verfaillieová označila jako multipotentní dospělé progenitorové buňky.

Nedávno se ukázalo, že šest diagramů z publikace v Nature je zcela totožných s diagramy v článku v Experimental Hematology, i když mají popisovat vlastnosti jiných buněk. Verfaillieová to vysvětluje nechtěnou záměnou. Komise, která tuto nesrovnalost prošetřila, dospěla k názoru, že „data v práci byla chybná a nepředstavují hodnověrnou charakteristiku multipotentních dospělých progenitorových buněk.“ Řada badatelů se těmito diagramy řídila a bylo svedena na scestí. Výzkumem předem odsouzeným k nezdaru promrhali celé roky.

Buňky kostní dřeně dovedou mnohé. Dokážou se proměnit nejen na krvinky, ale i na kost, tuk, sval či chrupavku. Rejstřík proměn embryonálních kmenových buněk je však pro ně zřejmě nedostižný. K tomuto názoru se kloní i dlouholetý spolupracovník Catherine Verfeillieové Irving Weissman ze Stanford University. Bez velkého halasu tak pohasla jedna z největších nadějí spojovaných s tzv. dospělými kmenovými buňkami.

Americká bioložka sklízela za svůj objev ovace a uznání. Sama byla ohlasem zaskočena a připisovala jej politické situaci. Amerika takový objev pro své tažení proti embryonálním kmenovým buňkám nutně potřebovala. Teď se nad výsledky její práce vznáší stín vážných pochybností. Asi má štěstí, že není z Koreje, protože to už by se zřejmě otevřeně hovořilo o podvodu.

Pramen: Science, New Scientist
Napsáno pro Lidové noviny