Podle statistik zůstává nedobrovolně bezdětných 10 - 15% manželství. Životospráva, životní prostředí, posun doby porodu do pozdějšího věku i stále zatíženější genofond lidstva působí nepříznivě na kvalitu mužských spermií i na reprodukční schopnosti ženy. Ve vyspělých zemích vyhledává odbornou pomoc stále více párů. U nás to před několika lety bylo okolo 18% párů. Příčina neplodnosti je přitom zhruba ve 35% pouze na straně ženy, ve 35% pouze na straně muže a asi ve 25% se na neplodnosti podílí kombinace příčin u obou partnerů. Jen asi 3% případů jsou neléčitelná.
Vědci v Kanadě se teď pořádně podívali na to, jak se miminkům, kterým se na svět pomáhalo asistovanou reprodukcí, daří. Analyzovali údaje z více než šedesáti tisíc porodů. Ve všech případech se jednalo o údaje z roku 2005 z provincie Ontário v Kanadě.
Vyšlo při tom najevo, že u dětí, které se narodily po takzvaném ART (to znamená, že u vzniku jejich života byla použita některá z technik asistované reprodukce, což mimo jiné zahrnuje také in vitro fertilizaci - IVF, indukci ovulace a nitroděložní inseminaci), byla o 60% větší pravděpodobnost, že se narodí s vrozeným defektem. To vyšší riziko vyplývá pochopitelně ze srovnání s dětmi, jež byly počaty klasicky.
Z celkového počtu 61 208 porodů se narodilo za pomoci asistované reprodukce 1394 dětí. To znamená, že ART děti tvořily v souboru 2,3%. Nejčastějšími abnormalitami u dětí po asistované reprodukci se týkaly zažívacího traktu. Tyto děti měly rovněž častější výskyt poruch kostry, svalů a také různé kardiovaskulární poruchy.
I když nárůst relativního rizika (60%) vypadá hrozivě, absolutní počty defektů u dětí po asistované reprodukci nijak zvlášť závratné nejsou. Děti s defektem se rodily jen ve 2,62%. U normálních početí se poruchy vyskytovaly u 1,87% dětí. Z aplikovaných ART technik mělo nejvýznamnější vliv na růst defektů IVF. Po něm se rodily děti s defektem ve 2,97%. Následovala intrauterinní inseminace s 2,66% defekty a rízená ovulace s 2,19% defekty.
Čím to je, že tři dny pobytu v nemocnici mají tendenci tak zásadně ovlivnit pozdější život dítěte?
Jedním z pravděpodobných vysvětlení je, že dochází k narušení DNA imprintingu. Imprinting (vtištění) je výraz pro proces, který řídí jak se geny později začnou projevovat. Imprinting se vyvíjí v raných fázích embryonálního vývoje. Zjednodušeně lze říci, že zárodku není jedno, jestli tráví svůj čas v lůně matčině a nebo první dny tráví v živném roztoku ve zkumavce. Jistou míru pozorovaných problémů, i když se o tom v Kanaďany zveřejněných informacích nehovoří, bude mít na svědomí zdravotní stav rodičů. Už to, že k těmto technikám se odhodlávají páry, které normálně děti mít nemohou, svědčí o něčem špatném, což by za normálních okolností přirozená selekce z populace eliminovala.
Media o zde zmiňované studii referují jen v superlativech a jako o „huge“, tedy o studii svým rozsahem obrovské. Pravdou je, že Kanaďané učinili konec dohadům, zda IVF zvyšuje riziko vrozených poruch či nikoli. O skutečné příčině nárůstu poruch u dětí po asistované reprodukci, ale tato studie neříká prakticky nic. Jen to, že riziko je v takových případech vyšší. Vlastní příčiny tohoto jevu nám tak dál zůstávají skryty.
Prameny:
NewScientist
Society for Maternal-Fetal Medicine"s conference on pregnancy, San Francisco, 9th February 2007.
Diskuze:
Uz zase ta statistika
Petra,2007-02-28 12:08:48
Byly porovnavany alespon stejne vekove skupiny? Nebo se smahem vzaly deti z umeleho oplozeni a porovnaly se s celou zdravou populaci? Takove lojzovske porovnavani jablek s hruskami neni naprosto k nicemu. Nehlede na to, ze neplodnost musi mit nejakou pricinu. Treba take vyssi procento poskozenych gamet. Co je divneho na tom, ze z vyssiho procenta poskozenych gamet se narodi vyssi procento postizenych deti? Takovehle skolacke chyby v publikaci v renomovanych casopisech fakt nechapu...
Umělé hormony,
Pepa z depa,2007-02-24 16:23:13
umělé nedokonalé prostředí,v němž je prováděno umělé oplodnění. Prvotní dělení oplodněného vajíčka chce asi také správné biochemické prostředí. Organismus ženy je asi trochu devastovaný a zaneřáděný nejrůznější chemií a je pak nepřístupný vzniku nového života. Vědci si hrají na Boha... .
POZOR pri plozeni
jara cimrman,2007-02-19 19:59:37
...pozor pri oplozovani in vitro, aby nebyla zkumavka moc uzka....Vas Jara Cimrman
statisticky vyznamne?
noi,2007-02-18 01:35:16
Ve studii bylo 1394 deti. 2.62% melo nejaky defekt. To vychazi na 36.5 ditete (mimochodem, kde vzali tu pulku ditete? u 36 by to bylo 2.58% a u 37 2.65%). Rozdil mezi asistovanymi detmi a neasistovanymi byl 0.75%. To dela u vzorku asistovanych cca 10 deti. Je tento rozdil opravdu statisticky vyznamny? Nebude tam mit vliv prave vek rodicu (asistovane reprodukce je pravdepodobne treba casteji u starsich rodicu), pripadne jine zdravotni potize, ktere mohou mit jako pruvodni znaky zhorsenou plodnost a tim potrebu asistovane reprodukce? Silne pochybuji, ze napr. sama inseminace muze mit nejaky vliv na vyskyt vrozenych vad potomku.
a co další faktory
mirek,2007-02-18 00:43:12
Ano, o IVF v tomto směru se mluví už delší dobu. Je zajímavé, že na téma kouření takovéto studie nevznikají nebo se nedostávají tolik mezi neodborníky.
Já vím, že se s tím trapně vnucuji...
Jirka,2007-02-18 11:06:58
...ale už jste uvažovali, jaký má na muž vliv ženská hormonální antikoncepce, která se dostává do přírody? Nedomnívám se, že by se z organismu přirozenou cestou nevylučovala a tím se nedostávala do potravinového řetězce - pochybuji, že by byla neutralizována v čističkách odpadních vod. Před časem byl na Oslu článek o tom, co to dělá s některými druhy ryb (Některým druhem ryb), myslíte si, že člověk toho zůstane ušetřen? A to OBĚ pohlaví?
Hezký den.
Vzhledem k tomu,
Jan Šimůnek,2007-02-17 22:39:00
že řada vrozených vad koreluje s věkem rodičů, a někdy i více než lineárně, mohla by roli sehrát i léta ztracená pokusy o početí normání cestou.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce