Rajčata jsou v poslední době evegreenem rostlinných genetiků. Na Hebrejské universitě u nich našli „sladké místo“. Tím je myšlen gen, který se do kulturních rajčat podařilo vpašovat ze zelených, nechutných, planých rajčat dovezených z jejich dřívější domoviny - Peruánských And. Díky doktoru Dani Zamirovi z Jeruzalému a jeho sladkému genu, si dnes můžeme pochutnávat na kečupu, který není třeba doslazovat cukrem ani umělými sladidly.
Díky spolupráci americko-kanadské spolupráci zase máme GM rajče se sůl transportujícím proteinem. To se zase vypořádává s problémem, kterým je každoroční přírůstek zasolené půdy. Každým rokem tato plocha roste o 100 000 km čtverečních. GM rajče dokonce snese zalévat vodou, která je ve srovnání s běžnou vodou, padesátkrát slanější. Není třeba zdůrazňovat, jaký význam to má pro země, které musí vodu získávat odsolováním vody mořské.
Novým hitem genetiků je rajče zdravější. Profesor Steven J. Schwartz se svými kolegy z Ohio State University si všimli, že sytě zabarvené ovoce a zelenina se nám více líbí, a že jsou také bohatší na lykopen, ale že to všechno nemusí být ještě to pravé ořechové..
Lykopen je nenasycený karotenoid s otevřeným řetězcem, který dodává rajčatům (ale i jiným plodům) červenou barvu. Nejvyšší množství lykopenu u rajčat je obsaženo ve vnější slupce a čerstvé rajče průměrné velkosti ho obsahuje asi 3 mg. Lykopen je jedním z nejznámějších antioxidantů rostlinného původu, který chrání buňky před působením volných radikálů a může snižovat riziko některých onemocnění, včetně rakoviny a srdečních chorob. V rámci jedné studie se zjistilo, že u mužů, kteří konzumují deset nebo více jídel bohatých na lykopen, se snižuje riziko rakoviny prostaty o 45%. Stravě bohaté na lykopen se také přičítá snížení rizika onemocnění rakovinou slinivky a děložního čípku. Jedna evropská studie prokázala účinek stravy bohaté na lykopen na výskyt infarktů myokardu (srdečního svalu) - redukci o 48% v porovnání se stravou s nízkým obsahem tohoto antioxidantu.
Nejbohatším zdrojem lykopenu je rajčatová šťáva (obsahuje ho více než syrová rajčata), dále se lykopen nachází v melounech a guavě.
Využití blahodárných účinků karotenoidů má ale jeden háček. Ne každý z lykopenů je pro nás z biologického hlediska dobře využitelný.
Tak například červená rajčata mají lykopenu hodně, ale jde ale o takzvanou formu trans isomeru. Tento isomer se svými chemickými vlastnostmi liší od cis isomeru. Živočišná těla snadněji vstřebávají cis formu. Aby svoji teorii o zdravějším rajčeti, podpořenou poznatky na zvířatech, dotáhli výzkumníci do konce, provedli pokus na dobrovolnících. Podávali jim šťávu z různých odrůd rajčat, která byla různě bohatá na karotenoidy a jejich isomerové formy. Vyšlechtěné rajče nezklamalo. Rajčatová šťáva a produkty vyrobené z rajčete, které se vyznačuje vyšším zastoupením cis formy lykopenu, jsou z pohledu jeho vstřebávání do krve a tím i zásad zdravé výživy, pro nás vhodnější.
Není pochyb o tom, že zdravější rajčata se brzo objeví na trhu. Zcela jistě budou také výrazně dražší. Než ale budete hlouběji šahat do portmonky, je dobré vědět, že tepelně upravená rajčata obsahují více dostupného (využitelného) lykopenu než rajčata syrová. A protože je lykopen rozpustný v tucích, zvyšuje se rychlost jeho vstřebávání vařením rajčat s olejem, nebo konzumací s jinými potravinami obsahujícími olej.
Pramen: American Chemical Society.
Komentář osla: Jen aby při distribuci zdravějších rajčat nedošlo k omylu jako v bance semen při University of California v Davisu. Tam šlo také o rajčata. V roce 2004 se náhodou přišlo na to, že banka semen se celých sedm let dopouštěla přehmatu. Místo jedněch semen distribuovala pěstitelům jiná semena rajčat. I když, po pravdě řečeno, všichni byli spokojeni. Pěstitelé i kečupoví gurmáni. Dokonce i my v Evropě jsme si celou dobu pochutnávali na lepším kečupu, aniž bychom tušili, že jde o produkt vyrobený z GMO rajčat...
Diskuze:
Taky pepa
Pepa z depa,2007-02-07 20:35:03
Podrobný propagační popis najdete pod heslem -Pí voda- na internetu. Ochutnat a případně koupit ji můžete v Pí centrech nebo Vám o prodejním místě poradí ve specializovaných prodejnách zdravé výživy.
Naprostý nesmysl
DonNight,2007-02-08 18:19:14
Obvykle zde nereaguji, ale toto se přímo týká mého oboru, takže musím. Ta vaše pí-voda je pěkná pí******. Ztratil jsem ten čas a našel si pár článků o pí-vodě na internetu a všechny schopnosti, které se této vodě připisují, má buď každá pitná voda nebo takovou vlastnost či účinek nemůže mít žádná voda. Bohužel jsem nikde nenašel princip této úpravy, pouze že jde o jakousi "speciální" úpravu. Předpokládám tedy, že nad touto vodou v těchto úpravnách nejpravděpodobněji mávají kouzelným proutkem. Je-li tomu jinak, doufám, že mi pošlete odkaz na nějaký článek, kde tuto úpravu popisují.
Jirka
Pepa z depa,2007-02-07 20:11:20
Já ji vůbec nepropaguji, nevím, jestli má léčivé účinky, ale dá se s ní ředit koncentrovaný líh na výluhy bylin-bez zákalů, což o jiné vodě(mimo destilky z lékárny) nevím. A je výrazně chutnější, než ze sítě, nebo z petek.
výluhy z bylin?
Yuri,2007-02-08 20:14:04
to doporučuji naředit vitriolem. Po požití se snižuje míra idiocie na zemi.
Destilka
Ludvik,2007-02-09 05:56:42
Samozrejme. To je proto, ze pi-voda je vlastne destilka. V Evrope omylem postavili moc tovaren na destilovanou vodu a prislo se na to, ze vlastne tolik destilovane vody neni potreba. Tak se hledalo alternativni pouziti a ted se v nekterych zemich v Evrope staci do plastovych lahvi a prodava v prodejnach zdrave vyzivy pod ruznymi jmeny. V Irsku napriklad se ve skolach neuci chemie, takze tam destilovanou vodu prodavaji klidne pod pravym jmenem, protoze lide nevedi, ze to je blbost. Na druhou stranu, obchod se zdravou vyzivou je jedine misto, kde jsem v Irsku sehnal destilovanou vodu (potreboval jsem ji do akumulatoru).
Kečup
Pepa z depa,2007-02-07 16:57:36
Ten máme a děláme domácí, pokud možno-bez zbytečných konzervačních aditiv, je dobrý i s pí vodou, se starých nestříkaných odrůd, takže je "teoreticky" zdravý a celkem je chutný.
Ideolog
Dramenbejs,2007-02-07 14:49:21
"Dokonce i my v Evropě jsme si celou dobu pochutnávali na lepším kečupu"
To snad autor nemyslí vážně. Dle mých pozorování se kvalita kečupů se v posledních 6-8 letech snižuje.
GB a Francie
josef pazdera,2007-02-07 15:38:33
Autor to mysli vážně. Kečupy z GM rajčat v inkliminované době se prokazatelně dostávaly na trh ve Velké Británie a také Francie. Týkalo se to období do roku 2004.
snizovani kvality kecupu
martink,2007-02-07 15:58:43
Nemyslim za by na snizovani kvality kecupu mela vliv kvalita vstupnich surovin.. spis naopak. Jenze je tu pak ekonomicke hledisko.. vsechno okolo se zdrazuje - a jak udela "jeste lepsi, chutnejsi a ve vetsim mnozstvi" kecup? Proste se tam nacpe vic vody, nahrazek vseho druhu, cukru apod.. O te reklamni chutnosti se pak da s uspechem pochybovat. Pokud kecup stal pred 8 lety 30Kc za 0,5kg (priklad, opravdu netusim kolik stal) tak dnes stejne kvalitni nebude pod 45. A o tech opravdu kvalitnich ani nemluvim.. Bud vic utracet a nebo zustat na stejne cene ale se snizujici se kvalitou.
Zaručeně zdravá rajčata...
ZEPHIR,2007-02-08 01:37:06
To mi připomíná hlášky o zdravým sacharinu nebo olestře, po který se netloustne... ;-)
Dokud něco není prověřený alespoň jednou generací spotřebitelů, nemá vůbec smysl se o tom jako o zdravým bavit. Je nutný si uvědomit, že málokterá genetická manipulace je zcela cílená, může mít dopad na obsah dalších biologicky aktivních látek v míře, která se dá předem těžko odhadnout. Náš organismus je po tisíciletí navyklej na určitý spektrum přírodních látek, každá nová kombinace je pro něj cizorodá.
Zdá se, že od chemiků a biochemiků se propaganda zaručenýho zdraví z posázaví přesunula k genetickejm inženýrům. Historická zkušenost nás učí, čím víc se něco propagovalo v době svýho vzniku jako zaručenej všelék, tím větší sajrajt se to později projevilo.
historická zkušenost
jarda petr,2007-02-08 15:10:08
Historická zkušenost nás učí, že vždycky, když se objevilo něco nového, objevili se i sýcové, kteří věštili konec světa. Například takový hromosvod nebo vakcína proti neštovícím, byly považovány za ďábelské vynálezy a jejich objevitelé ostouzeni. Ještě že se jejich následovníci nenechali odradit.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce