Tým amerických mikrobiologů vedený Martinem Blaserem z New York University School of Medicine využil metod molekulární genetiky k výzkumu diverzity bakterií žijících na lidské pokožce. Výsledky jejich průkopnické studie zveřejnil prestižní vědecký časopis Proceedings of the National Academy of Sciences.
Lidské buňky jsou našem těle v menšině. Bakterie je svým počtem přečíslí desetkrát. Kůže, největší orgán lidského těla, zůstával z tohoto hlediska dlouho „terra inkognita“. Blaserův tým prozkoumal mikrobiální populaci z pokožky předloktí šesti dobrovolníků. U čtyřech z nich vědci analýzy zopakovali s odstupem zhruba 9 měsíců, aby zjistili, nakolik je mikrobiální druhové spektrum lidské pokožky stálé. K identifikaci bakterií využili vědci analýzy DNA pro syntézu ribosomální DNA označovanou jako 16S rDNA.
Celkem se podařilo na lidské kůži identifikovat 182 druhů bakterií, z toho osm procent jsou bakterie pro vědu dosud neznámé. Pětadevadesát procent odhalených kožních bakterií bylo možné zařadit do jedné ze tří velkých skupin – Actinobacteria, Firmicutes a Proteobacteria. Zástupci těchto skupin bakterií převažují i v mikroflóře hltanu a žaludku. Pokud jde o druhové složení, je však mikroflóra žaludku a kůže dramaticky odlišná.
Zhruba polovinu odhaleného druhového spektra bakterií tvořili zástupci rodů Propionibacteria, Corynebacteria, Staphylococcus a Streptococcus, kteří jsou již dlouho považováni za permanentní obyvatele lidské pokožky. Překvapivá byly individuální variabilita mezi jednotlivými dobrovolníky. U všech byly nalezeny jen čtyři druhy bakterií – Propionibacterium acnes, Corynebacterium tuberculostearicum, Streptococcus mitos a Finegoldia AB109769. Vědci jsou přesvědčeni, že tato proměnlivost padá z části na vrub rozdílných vnějších podmínek, např. tomu, jak je kůže vystavena slunečnímu záření nebo kosmetice, kterou daný člověk používá. Skoro tři čtvrtiny identifikovaných bakterií se vyskytovaly jen na jednom z dobrovolníků. Tři druhy bakterií byly nalezeny jen na kůži mužů, konkrétně šlo o Propionibacterium granulosum, Corynebacterium singulare a Corynebacterium appendixes. I když byla skupina dobrovolníků příliš malá, vědci jsou přesvědčeni, že se muži a ženy druhovým složením kožních bakterií liší. Výzkum také ukázal, že druhové spektrum kožních bakterií není stálé. Některé bakterie sídlí na kůži daného člověka trvale, jiné se tam vyskytují pouze přechodně.
V následujícím výzkumu se Blaserův tým chce zaměřit na sledování druhového spektra bakterií na pokožce zdravých lidí a pacientů postižených kožními chorobami. Některé choroby by mohly být vyvolány narušením přirozené kožní mikroflóry, jež by otevřelo cestu patogenním mikroorganismům.
Pramen: PNAS
Programování evoluce nádorů, genetický trojský kůň a „Bouchni-krtka“
Autor: Stanislav Mihulka (09.07.2024)
Studené počasí rozpoutávalo pandemie v Římské říši
Autor: Stanislav Mihulka (01.02.2024)
Ifegenia je důmyslná „populační bomba“ proti komárům
Autor: Stanislav Mihulka (06.07.2023)
Když léčiva chybí
Autor: Milan Krajíček (20.12.2022)
Onemocnění covidem zvyšuje riziko cukrovky
Autor: Dagmar Gregorová (04.04.2022)
Diskuze:
Studovat!
Dramenbejs,2007-02-07 15:06:03
Pořiďte si nové učebnice ;-)
http://en.wikipedia.org/wiki/RDNA
10x?
ja,2007-02-07 00:45:29
"Lidské buňky jsou našem těle v menšině. Bakterie je svým počtem přečíslí desetkrát." - jako pocet kusu bakterii vuci poctu bunek? Prilis se v problematice nevyznam, ale predpokladam, ze bakterie jsou v prumeru vetsi nez lidske bunky, takze by pres 90% hmotnosti cloveka byly bakterie?
Trocha matematiky
jarda petr,2007-02-07 05:20:06
Váš předpoklad by platil, pokud by byly bakterie stejně hmotné jako naše buňky. Ale tak tomu není. Bakterie jsou mnohem menší. Drtivou většinu našich bakterií tvoří mikroflóra trávicího traktu, a ta dohromady váží asi kilo a půl. Je to asi jako když na člověka sedne deset blech. Po stoupnutí na váhu to člověk nepozná. Ale stačí, aby si nám za krk sedl jediný slon a nárůst celkové hmotnosti je rázem těžko k přehlédnutí - tedy pro člověka. Slon je na tom trochu jinak. Ten by to mohl celkem snadno přehlédnout.
A kolikrat tedy?
Standa17,2007-02-07 10:39:53
A kolikrat je tedy "prumerna" bakterie lehci nez "prumerna" lidska bunka? Kolik hmotnosti cloveka tedy bakterie tvori? 2%, 10% nebo 50%? Dokazete to nekdo odhadnout?
Velikosti
Dramenbejs,2007-02-07 15:04:21
Streptokok má tak 2 hmotnostní promile červené krvinky.
http://www.cellsalive.com/howbig.htm
...
Martin,2007-02-07 21:17:20
Naše bunky sú eukaryotické, bakteriálne bunky sú prokaryotické. Myslím, že to na vysvetlenie stačí.
Jednoduchý výpočet:
Jan Šimůnek,2007-02-07 22:36:48
Bakterie a buňky těla mají přibližně stejnou hustotu. Bakterie dosahující 1/10 lineárních rozměrů tělesné buňky a podobného tvaru (mnohé jsou podstatně menší) má cca 1/1000 její hmotnosti.
Nepřesnost až problém do toho vnese jiné vymezení tělesné a bakteriální buňky. Zatímco tělesné buňky jsou dost jednoznačně ohraničeny cytoplasmatickou membránou, mají kolem sebe bakteriální buňky pravidelně buněčnou stěnu (může zvýšit jejich objem až o desítky procent) a pouzdro (může mít objem i stonásobný v porovnání s útvarem ohraničeným buněčnou stěnou).
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce