Mike Parker Pearson, profesor archaeologie na University of Sheffield, který vedl v okolí Stonehenge vykopávky potvrdil, že v těsném sousedství tohoto starověkého monumentu objevili již osm domů. Podle něj to ale je jen část celého komplexu a odhaduje, že zde bude asi tak 25 míst, které by se daly označit za neolitické domy.
O Stonehenge se obecně myslí, že to bylo poutní místo, pohřebiště a dávná astronomická observatoř. Zbudováno mělo být někdy mezi 3000 až 1600 lety před naším letopočtem.
Blízko Stonehenge je místo označované jako Durringtonův val. Leží 2,8 km od kamenného památníku a není tak slavné jako Stonehenge. Archeologové v této lokalitě objevili desítky neolitických ohnišť. Podrobnější výzkum ukázal, že jde o zbytky domů ve kterých se zachovalo něco, co připomíná postele s ostěním a dokonce zbytky drevěných skríněk, jakýchsi kredenců té doby. Obydlí lidí doby kamenné mělo podlahu z udusané hlíny a ohniště bylo v jejich centrální části. V domech se našly i hliněné ozdoby, kostěné nástroje, hroty šípů. V okolí domů byly nalezeny zvířecí kosti. Z nich lze vyčíst, že se tu připravovaly a konzumovaly pochoutky z hovězího i vepřového masa.
Domy zabíraly plochu 15 metrů čtverečních a byly situovány do chráněného místa v údolí svažujícího k řece Avon. Některé domy byly poněkud stranou ostatních. Měly okolo sebe dřevěný plot a příkop. Možná šlo o obydlí vůdců, nebo kněží, kteří žili odděleně většinové komunity. Ale to už je samozřejmě jen spekulace. Většina domů lemuje jakousi ulici. Neolitický bulvár byl zhruba 80 metrů široký a půl kilometru dlouhý. Počet úlomků kostí a dalších nálezů svědčí o tom, že se toto místo stávalo poutním místem do kterého putovaly davy lidí z okolí a že zde docházelo ke koncentraci lidí, jaká na území Británie té doby neměla obdoby. Vesnice je severovýchodně od kamenného památníku a je rozprostřena podél valu, který vede od řeky směrem k dřevěné obdobě kamenného památníku Stonegenge. Ke kamennému památníku se vesničané dostávali podél řeky Avon. Není pochyb, že obě lokality – kamenný a dřevěný kruh, spolu souvisely a že byly vzájemně propojeny.
To ale znamená, že Stonehenge, tak jak jej známe dnes, bylo ve skutečnosti jen součástí širšího celku. A nejen to. Objev vesnice, trvající na jednom místě celá staletí, je rovněž důkazem toho, že lidé v době kamenné, na kterou nemáme žádné jiné památky, již farmařili a že žili dlouhodobě usedlým životem. Je to doklad o tom, že před 4 500 lety v Evropě byla místa, kde pospolu žily stovky lidí.
Na základě nových poznatků se budou muset nyní upravit průvodcovské příručky. Stonehenge se v novém světle jeví jen jednou částí komplexu. Tou částí, která byla vyhrazena mrtvým. Kde to však skutečně žilo, kde se lidé pravidelně setkávali aby rokovali, pořádali neolitické hodokvasy a radovánky, to nebylo tam kam dnes jezdí turisté. Bylo to o tři kilometry stranou za ochrannými dřevěnými hradbami. Kamenný památník byl podle Pearsona místem ke spalování mrtvol a uctívání pozůstalých. Popel a kosti pak zřejmě vhazovali do vod řeky Avon. V každém případě ale pravěcí obyvatelé této části Evropy měli své mrtvé ve velké úctě.
O tom, že kamenné stély jsou situovány do určitých směrů a že tedy sloužily také jako astronomický kalendář, víme už dlouho. Proto ani nepřekvapuje, že obdobné situační významové prvky lze pozorovat i ve druhé části zmíněné lokality. Tak třeba alej, kterou se jde z neolitické vesnice ke kamennému Stonehenege, tak ta je orientována do míst, kde vychází slunce při letním slunovratu. Alej podél Durringtonova valu zase směřuje k místu,kde zapadá slunce při zimním slunovratu.
Video: Okolí Stonehenge s komentářem Michaela Pearsona pro National Geographic.
Dnes navštěvují turisté Stonehenge celoročně. Za dob praktikování druidských obyčejů tomu ale bylo jinak. Pohanské zvyky sahající do doby starých Keltů svědčí o tom, že nejdůležitějším obdobím duchovních svátků starověkých dob byly letnice, čas letního slunovratu.
Pramen: University of Sheffield
Významné nákolní stavby z doby kamenné objeveny v Curychu
Autor: Igor Tureček (15.12.2010)
Co se lze dozvědět o tykvové party staré 4200 let?
Autor: Stanislav Mihulka (30.07.2009)
Kdy začali lidé nosit boty?
Autor: Václav Hrdonka (22.08.2005)
Diskuze:
Po celém světě se dělalo
Colombo,2007-02-01 19:55:03
více věcí, třeba zabíjení upíru je na celičkém světě stejné. čím to asi je?
???
CC,2007-02-01 14:08:28
"Pohanské zvyky sahající do doby starých Keltů svědčí o tom, že nejdůležitějším obdobím duchovních svátků starověkých dob byly letnice, čas letního slunovratu."
So to? So že to? Vždyť s Keltama nemaj henge nic společnýho!
Ale ano
Jan Vlk,2007-02-01 14:14:58
Ono to souvislost má. Soudí se, že Keltové přejímali oslavy starších pohanských svátků. Takže pokud Keltové slavili slunovrat, a to slavili, tak tento zvyk převzali od starších kultur.
letnice?
Kurt,2007-02-01 16:04:26
No me by spis prislo prirozenejsi, kdyby nejvyznamnejsi mecheche poradali v obdobi zimniho slunovratu, protoze tehdy se konecne zlomil rok a dny se zacinaji prodluzovat, cili vraci se zpatky jaro, zivot atd. to je duvod k oslave.
Jinak je smutny, ze dneska Stonehenge obklicily dalnice. Obepinaj ho ve tvaru pismene Y, tedy skoro ze vsech stran. Nneco podobnyho delali snad jen komunisti.
slnovrat
Martin,2007-02-01 19:06:51
vyzerá to tak, že astronomické sviatky, ako letný a zimný slnovrat, sa slávili po celom svete - všade tam, kde ľudia potrebovali merať čas a kde sa striedajú ročné obdobia, a merali ho aj kvôli poľnohospodárskym prácam. Napríklad aj slávne čiary na planine Nazca v Peru sú namierené na určité miesta, kde (zdanlivo) vychádzajú a zapadajú nebeské telesá.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce