Politika a DNA

Sklony k pravorukosti a levorukosti jsou dědičné. A co takhle sklony k pravicovým levicovým politickým názorům?

Zvětšit obrázek

Tak vidí DNA a politiku časopis The Scientist

Už v roce 1986 publikoval australský epidemiolog Nick Martin studii, která hodnotila společenské postoje 4500 dvojčat.

Zvětšit obrázek

John Hibbing, University of Nebraska

Byla mezi nimi jak dvojčata jednovaječná, jež jsou geneticky totožná, tak i dvojvaječná, jež sdílejí jen polovinu dědičné informace.

Studie, která vyšla v prestižním PNAS, skončila šokujícím závěrem – společenské postoje jsou určeny z valné části geneticky. Prostředí, v jakém člověk vyrůstá, na ně němá zdaleka takový vliv.

Studie zapadla. Nedávno se k ní vrátili američtí vědci John Alford z Rice University v Houstonu a John Hibbing z University of Nebraska. Ti provedli nové, mnohem důkladnější analýzy dat a Martinovy závěry potvrdili. A šli ještě dále – od společenských postojů k politické orientaci.

Nalevo? Či napravo? Teď je jim to ještě jedno. Ale až přijde čas, geny už jim řeknou. Alespoň podle Alforda a Hibbinga.

Na základě formulářů, které účastníci testů vyplnili, byli Alford a Hibbing s to určit jejich politickou orientaci a vyjádřit ji jako index „konservatismu“ či „liberalismu“. Dokázali také kvantifikovat „sílu“ politického přesvědčení. Následně spočítali, že je politická orientace ze 40 až 50% určena geneticky.

Zvětšit obrázek

John Alford, Rice University

Rodinné vztahy na ni nemají téměř žádný vliv. Na druhé straně ale příslušnost k politickým stranám se nedědí. Ta je výsledkem prostředí, v jakém člověk žije. Výsledky studie Alforda a Hibbinga zveřejnil prestižní vědecký časopis American Political Science Review.

Reakce na tuto studii mezi odborníky byly překvapivě kladné.
„Dostali jsme mnohem víc pozitivních ohlasů, než jsme čekali,“ řekl Hibbing v rozhovoru pro časopis The Scientist.

Samozřejmě, že studie narazila i na velmi tvrdou kritiku.
Politolog Evan Charney z Duke University tvrdí, že studie na jednovaječných a dvojvaječných dvojčatech nejsou s to odlišit vliv genů od vlivů vnějšího prostředí. Podle něj odporují závěry studie i historickým zkušenostem.

„Mohl by se člen indiánského kmene v Amazonii, který se od jiných lidí geneticky nijak zvlášť neliší, „narodit“ jako komunista? Nebo liberál?“ napsal Charney v e-mailu redakci The Scientist.

Alford a Hibbins kritiku odmítají.

Zvětšit obrázek

Zleva poslanci ČSSD Miloš Melčák a Michal Pohanka slibují toleranci vlády Mirka Topolánka. Zdroj: ČTK

„Neříkáme, že politická orientace je determinována geny,“ říká Alford. „Klíčovým zjištěním je, že zdaleka není určena jen podmínkami vnějšího prostředí.“

Pramen: PNAS, The Scientist, ČTK, American Political Science Review.

Komentář Osla
Neměl by premiér Topolánek v souvislosti s „využitím“ obou politických „přeběhlíků“ oznámit na ministerstvo životního prostředí, že „nakládá s geneticky modifikovanými organismy“ ? Oba poslanci změnili svou politickou orientaci tak náhle a natolik, že předtím zřejmě muselo dojít k cílenému zásahu do jejich DNA. Alespoň se to zdá pravděpodobné ze závěrů studie Johnů Alforda a Hibbinga.

Autor: Jaroslav Petr

Datum: 29.01.2007 11:40

Tisk článku

Diskuze:

souhlas geny ovlivňuji postoje

GenetikX,2007-02-03 22:39:29

Já souhlasím, to jak je člověk založen z podstatné části určují geny (inteligence, cit, individualismus, krása, zdraví, schopnost rozlišit co je nepřiměřené apod.) Vemte si, že jsou lidé, kterým stále přijde nenormální, aby lidé umíraly hlady na ulici nebo na nemoci, jenom proto, že jsou bezdomovci, nezaměstnaní, zdravotně nepojištění apod. Tito lidé se vyznačuji určitě výšími city, než ti lidé, kterým je to jedno a řeknou si, můžou si za to sami, měli se víc snažit, stát je živit nemá, lidé s takovými vyšími city určitě tíhnou k levici a levicovým myšlenkám, čili mají vrozený vyšší cit, schopnost empatie a proto nevyhnutelně tíhnou k levicovým teoriím, nikoliv k (pseudo)komunistické praxi,
možná, že takováto schopnost dělá z lidí právě Lidi,