Za poslední změnou v názorech na sex pravěkých lidí stojí úlomky kostí, které si vzali do parády dva profesoři. Joao Zilhao z britské University of Bristol a Erik Trinkaus z Washington University.
Jde o kosti z jeskyně na jihozápadě Rumunska.
Ve vrstvě pozdního pleistocénu (společně s kostmi jeskynních medvědů) se zde našly zbytky lidské lebky. Rekonstrukce trvala od roku 2003 až do loňského roku. Stáří lebky určené jednak podle vrstvy ve které se zbytky nalézaly, ale také podle výsledků radiokarbonové metody, je stanoveno na 40 500 let.
Jde tedy o pozůstatky moderních lidí, kteří patří na našem území k nejstarším. Nález nám dává představu o tom, jak kolonizátoři Evropy z řad moderního člověka vypadali.
Porovnání nalezené zrekonstruované lebky s dalšími lebkami ukazuje na to, že tento 40 500 let starý pozůstatek na naše předky má ty samé proporce jako má lebka moderního člověka.
Sdílí tedy celou řadu znaků moderních lidí a v těchto konkrétních typických znacích nemá znaky neandrtálské.
Až na to, že lebka současně vykazuje jiné znaky, které jsou pro moderního člověka přinejmenším neobvyklé. Těmito artefakty jsou například zploštění čela, nezvykle velké stoličky a nezvykle velký růst. To jsou totiž znaky ryze typické pro neandrtálce.
Co z toho plyne?
Fakt, že lebka má znaky obou lidských druhů, lze vysvětlit zhruba třemi způsoby.
Například tím, že by se mohlo jednat o jakési evoluční vývojové zaváhání a že lebka představuje jedince z doby, kdy došlo k onomu krátkodobému nastoupení cesty „zpět“.
Může to ale svědčit i o tom, že naše představy o diverzitě novodobých lidí jsme neměli správné, protože jsme dosud objevovaly jen pozůstatky jedinců s lebkami, které znaky neandrtálců nenesly.
To by znamenalo, že stávající paleontologické nálezy nepokrývají celou škálu rozmanitosti tehdejších lidí a že lidi středního paleolitu byli rozmanitější, než jak jsme si je dosud představovali.
Stejně dobře to ale může znamenat „příměs“ neandrtálské krve. Tato směsice různých znaků podle učenců může být výsledkem křížení mezi populacemi střetávajících se lidí a je tedy výsledkem projevu pomíchání genů těchto dvou populací. I když si odborníci nechávají otevřená zadní vrátka tvrzením, že na konečný verdikt bude třeba posoudit více nálezů z té doby, jisté je jedno. Rumunská lebka a další kosti z dané lokality jsou dokladem významných biologických a kulturních vztahů mezi moderními lidmi a anatomicky archaickými populacemi (včetně neandrtálců) se kterými se tito noví kolonizátoři na své cestě z Afriky do Euroasie střetávali.
Závěr tedy zní – naši předci kromaňonci s neandrtálci obcovali.
Pramen: University of Bristol
Diskuze:
data se upravi tak aby potvrdila zadanou teorii
Zillmer,2007-12-15 21:56:47
V nekterych pripadech se zjistilo ze organismus uhynul pred 2000 lety a pritom byl stale nazivu :)
Evropané
Jirka,2007-02-12 09:56:08
Neandrtálci by se mohli označit za domorodé Evropany. Kteří naši předkové je vytlačili a pomohli k jejich vyhynutí. Pravděpodobně se i křižili. Ale potomstvo těchto svázků bylo uplně neplodné nebo mělo omezenou plodnost. To by mohlo z těchto jedinců vytvořit možné kandidáty na posty šamanů a šamanek kmenů. Nebo se za pár lét dozvíme, že křižení bylo a bylo velmi plodné a evropská populace je z části potomky neandrtálců(kteři nebyly vyhubení, ale asimilovaní). A pak se všechny křížové vypravy, dobyvání nového světa opět svedou na neandrtálce. A jejich pojmenování opět bude označením pro primitivy. Neandrtálec to zkrátka nikdy ve světě vědy neměl moc lehké, že pane Vichrowe a spol.!
Ps
Kája,2007-02-09 00:39:22
Máte pravdu, ale nesmí být v pozadí výzkumu komplot nebo slepá touha po slávě umocněná mocnými zastánci či bázlivost před výsměchem nebo vyloučením z kolektivu.
ps
Kája,2007-02-08 07:59:25
Máte pravdu, bylo to kolem roku 1912-Charles Dawson a pak lebka P.člověka(uložená nepřístupně v trezoru Britského přírodopisného muzea) byla používána jako důkaz do roku 1953, kdy Joseph Weiner aj prokázali, že jde o podvrh. Vědci musí být obezřetní zejména v dnešní době, protože metody falšování se velmi zdokonalují.
ps
Kája,2007-02-07 14:48:09
K námitce č.1.-Uznávám, že to asi nejsou zkameněleniny,je vhodnější použít název "archeologické nálezy". K námitce č.2.-V tomto případě se asi jedná o tým spolupracující s uvedenými profesory. Pravdivost datování je nejlépe ověřit v nezávislé laboratoři s lepším vybavením. Občas vidím i snímky zrekonstruovaných nálezů, kde mohou být zkompletovány části kostí různých jedinců,včetně domodelování chybějících částí. Piltdownský člověk upadl v zapomenutí a přece svého času zajistil slávu a slušnou existenci svým obhajovatelům.
Kája
ps,2007-02-07 17:32:34
K "objevu" Piltdownského člověka došlo, pokud si dobře vzpomínám, někdy na konci 19. nebo na začátku 20. století. Uznejte, že tehdy bylo poněkud snažší udat nějaký falzifikát.
Já jsem nehájil toto konkrétní datování (nevím za jakých okolností byl sebrán vzorek, ani kdo datování prováděl) ale metodu jako takovou.
Ostatně předpokládám, že to datování neprovádějí sami archeologové (ti jen odeberou vzorek) ale nějaká odborná laboratoř. Někde jsem zaslechl, že čeští archeologové, pokud se jedná o nějakou důležitou věc a pokud na to dostanou peníze, tak posílají vzorky k datování do Anglie.
ps
Kája,2007-02-06 19:26:25
Radioaktivní C14 je pro datování zkamenělin vhodný s výjimkami a opatrností tak do 17000 let, záleží i na přesnosti přístrojů. Napíšete-li v Google, že hledáte-"Kosmické záření", najdete tisíce odkazů včetně uveřejněných článků. U jiných datovacích metod jsou nutné určité předpoklady o množství té které radioaktivní látky v geologické vrstvě (v níž jsou uloženy zkameněliny) v době smrti zkoumaného organismu, přičemž se výsledky mohou radikálně lišit. Mouchy nehledám, ale odnaučil jsem se bezvýhradně věřit vědcům, protože mýlit se, je lidské.
ps
Kája,2007-02-04 14:14:12
40500 roků je pro mne "dosti silná káva vzhledem k poločasu rozpadu C14,na tu dobu, která je zde k věření předkládána, nevím, jestli jsou tak citlivé přístroje. Máme zaručeno,že se nemění v průběhu tisíciletí množství dopadajícího kosmického záření, nebo datování je pouze přesným statistickým souhrnem nepřesných čísel?
to Kája
ps,2007-02-05 18:04:43
Zaručeno nemáme nic. Na to zda kolísá intenzita kosmického záření se zeptejte nějakého astrofyzika. Ale tipnul bych si, že archeologové se na to už ptali a s C14 problém nemají (nehledě na fakt, že existují i jiné metody). Když mermomocí hledáta mouchy na tom co běžně používají vědci na celém světě, tak vás já stěží přesvědčím.
Nevím
Adolf Balík,2007-02-03 23:40:26
Nevím, co nám říká morfologie. Za nedávných dob, kdy nám tvrdili, že neandrtálci byli našimi předky, tak argumentovali jedním francouzským kovářem z 19. století, který měl být údajně v moderní době žijícím zdokumentovaným člověkem, který měl být prý zvláště typickým neandrtálcem. Dokonce typičtějším než většina těch fosilizovaných, kteří byli vykopáni. Vůbec se tou dobou hodně poukazovalo na kostry se smíšenými znaky obou typů člověka. Pak byla tehdejší standardní představa o našich předcích rozmetána.
Občas, když takhle cestuji hromadnou dopravou, nabývám dojmu, že buď je variabilita morfologie našeho druhu obrovská, nebo některé druhy hominidů ještě nevyhynuly.
Stejně bych chtěl mít k dispozici kvalitní model neandrtálky, abych odhadl, zda bych na ní jako postkromagnonec dostal chuť nebo aspoň po kolika pivech.
A co tenhle pán ?
Lukáš Kunc,2007-01-29 20:58:37
A co říkáte na tohohle pána ? Chcete mu snad do očí tvrdit, že je přechodnou formou ?
http://www.profiboksz.hu/images/abc/n/NikolaiValuev6.jpg
http://en.wikipedia.org/wiki/Nikolai_Valuev
To že měli sex
Colombo,2007-01-29 13:50:55
neznamená, že měli nutně potomky. Jak by vypadali potom kosterní pozůstatky potomků zoofilů?
roztomilí
alena,2007-01-29 14:07:44
Prostě by to byli roztomilí kentauříci.:) Nicméně mi tohle nepřijde jako průkazné, protože morfologie lidské lebky má své mezní polohy, které nemusí omezovat funkce vnitřku, takže jedinec přežije do dospělého věku, jenom už za živa měl prostě "ránu", ale jeho rodiče nemuseli mít žádné divné chutě.
...
Martin,2007-01-29 21:40:34
Správny postreh. Je možné sexovať a nesplodiť, naopak to je málo pravdepodobné :) Ale čo my o tom vieme... DNA neandertálcov je známa zatiaľ len z fragmentov, a aj keby medzi kromaňoncom a neandetálcom boli isté rozdiely v DNA, neznamená to, že by neboli schopní splodiť potomstvo. Sme vôbec schopní určiť hranicu, za ktorou je už splodenie hybridného potomstva nemožné? Ako príklad sterilného medzidruhového kríženia sa zvykne uvádzať mulica - potomok žrebca a oslice, ale musím upozorniť, že v tomto prípade je sterilita spôsobená rozdielnym počtom chromozómov a z toho vyplývajúcou neschopnosťou vytvoriť fungujúce gaméty. Možno medzi kromaňoncom a neandertálcom sú aj rozdiely v mitochondriálnej DNA, ale to tiež nemusí nič znamenať, lebo vieme, čo to znamená introgresívna hybridizácia. Napríklad náš európsky zubor má jadrovú DNA prakticky totožnú s jadrovou DNA amerického bizóna, ale mitochondriálnu DNA má od predchodcu našich kráv, článok o hybridnom pôvode zubra je v 100+1, 17/2004. Mám ho uložený.
Takže na to, aby sme zistili, či sa mohli rôzne druhy praľudí krížiť, si môžeme rovno vziať krištáľovú guľu.
dokladů je víc
doxtan,2007-01-29 10:23:35
i Národní muzeum v současné výstavě uvádí lebku Skhul 5 datovanou 90000 jako přechodnou formu mezi neandrtálcem a moderním člověkem. Trochu mě to zarazilo ale teprve tenhle článek mi to připoměl.
http://www.wesleyan.edu/archprog/Skhul5.htm
http://www.pnas.org/cgi/content/full/041588898v1
Mimochodem, na tom prvním odkazu je zajímavé i možné dvojí datování stáří lebky.
40500let?
Kája,2007-01-29 08:09:16
Radiokarbonová metoda na takové stáří je diskutabilní! Množství vznikajícího C14 závisí na množství kosmického záření-kde máme záruku, že je konstantní až do nynější doby? Koncentrace C14 je přímo závislá na intenzitě magnetického pole naší Země, které, jak známo kolísá. Jak bylo určeno stáří vrstvy? Dá se na to spolehnout? Tvar lebky je rozmanitý, stačí si třeba všimnout lidí kolem sebe, nebo v televizi.
Dneska se používají kalibrovaná data
ps,2007-01-30 19:58:50
Samozřejmě, že intenzita kosmického záření není konstantní. Závisí na intenzitě magnetického pole země, které kolísá. Ovšem dneska se používají kalibrovaná data, to znamená, že se data získaná pomocí C14 upraví pomocí paleomagnetické křivky.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
