Jakékoliv úvahy o změnách klimatu potřebují data o historickém vývoji podnebí. Na to, kolik se toho klimatu napovídá a přes silácká mediální prohlášení, že už všichni víme, jak to je, jich ve skutečnosti máme k dispozici poměrně málo, mají rozličný původ a jsou porůznu rozeseté na časové ose. Ani není divé, že poskytují ne tak úplně konzistentní obrázek. Každá nová informace je pak pochopitelně velmi vítaná.
Geolog Jason P. Briner každé jaro jezdí do kanadské Arktidy na severovýchodní okraj Baffinova ostrov. Jeho tým tam od května v drsných podmínkách sbírá vzorky ledovce a ze dna jezera „CF3“ těží zmrzlé bahno. Je jisté, že takový výzkum není úplně pro každého, odměnou jim ale byl unikátní soubor dat, jehož pomocí v loňské studii rekonstruovali tisíce let historie arktického klimatu. Použili více různých měření, včetně datování uhlíkem C14, odhad červencových teplot pomocí pakomářích larev, odhad pH jezerní vody pomocí rozsivek nebo odhad teploty pomocí množství organické hmoty v sedimentech.
Polární oblasti jsou sice obtížně dostupné a nevlídné, ale jako zdroj paleoklimatologických dat nejsou vůbec špatné. Právě tam klima nejvíc kolísá, čím blíže k rovníku, tím je historie klimatu poklidnější a veškeré změny v průběhu času menší. I tohle je mimochodem zajímavé si uvědomit vzhledem k obavám z globálních změn klimatu.
Jezerní sedimenty jsou také hezky spořádaně uložené a jde je poměrně slušně číst. Zmrzlé arktické bahno proto nese cenné informace, které by ve fosilních profilech jinde ve světě nebyly zdaleka tak zřetelné. Ba co víc, badatelé se rozplývají, jak úžasně reaguje právě oblast Baffinova ostrova. Podle jejich měření tohle území neustále podstupuje ještě větší klimatické kotrmelce než většina Arktidy. Pokud jde o výsledky, autoři a komentátoři se radují především z posledních 100 let, během nichž vidí v datech strašidelné oteplování, které podle nich intenzitou předčí vše za posledních 1000 let.
Jenže, jako obvykle, všechno je to složitější. Briner s kolegy kupodivu nezkoumal posledních 1000 let, ale celých 11200 let, tedy kompletní holocén, věk, který uplynul od konce zatím poslední doby ledové. Zmrzlého bahna je totiž v jezeře CF3 víc než dost. Proč se tedy věnuje taková pozornost poslednímu tisíciletí? Nejspíš to souvisí s tím, že podle některých názorů je současné oteplování reakce globálního klimatu na chladnou periodu zvanou Malá doba ledová, končící v druhé polovině 19. století. Jiná výrazně chladná perioda po které by se oteplovalo v posledním tisíciletí nebyla, byly však ale hlouběji v minulosti. Určitě nepřekvapí, že alarmisté nemají Malou dobu ledovou rádi a snaží se ji bagatelizovat, zmírnit a omezit jen na malou oblast planety. Dokládají ji však další a další studie klimatických záznamů na různých místech planety, včetně jižní polokoule.
Nejzajímavějším sdělením Brinera a spol. je něco jiného, co je poněkud mimo pozornost médií. Arktické bahno přesvědčivě dokládá výrazné oteplení ve starším holocénu, takzvané Holocénní klimatické optimum (Holocene climatic optimum a řada synonym). Brinera rozhodně nelze podezřívat, že by byl klimatický skeptik, ale přesto je to tak.
Ani Holocénní klimatické optimum nemají alarmisté rádi. Hokejkové grafy a podobné mediální triky se totiž snaží dělat dojem, že klima až dosud bylo stále stejné, pro vzdělanější diváky od konce poslední doby ledové, ale ani o ní se raději moc nemluví. Proto se Holocénní klimatické optimum často přechází mlčením, nebo se stejně jako v případě Malé doby ledové mluví o lokálním jevu, který neměl vliv na globální teplotu.
Vzorky z Baffinova ostrova ovšem přehledně vypovídají již dávno známou věc, totiž, že ve starším holocénu bylo zhruba v době mezi mínus10500 a 8500 lety velmi teplo v oblastech blízkých pólu a také v Austrálii a na Novém Zélandu, později se v těchto místech ochlazovalo a teplo a vlhko bylo nejvýrazněji v mírném pásu. Podstatné je, že se klimatologové převážně shodnou a většinou o tom moc nemluví, že v tomhle období bylo na celé planetě přibližně až o jeden stupeň tepleji, než je dnes. V Arktidě o 2 stupně a na Baffinově ostrově dokonce o 5 stupňů víc než tu máme dneska.
Bylo to zajímavé a napínavé období, například v evropských šířkách byla hranice lesa o stovky metrů výše než dnes. Jako hezký doklad toho zlovolného globální oteplení panovalo v Africe takzvané Africké vlhké období (African Humid Period). Název je dostatečně výmluvný, území dnešní Sahary bylo poseté jezery plnými hrochů a krokodýlů. Nanejvýš pozoruhodné je, že k příchodu a odchodu Afrického vlhkého období došlo kosmickou rychlostí, podle mořských sedimentů během desetiletí. Zdá se, že stejně rychle se v některých případech mohlo měnit i klima.
Alarmisté provozují weby s detailními instrukcemi, jak odpovídat těm, kdo s nimi nesouhlasí. V případě Holocénního klimatického optima má správný alarmista říct, že i kdyby teplá perioda existovala, vůbec nic to neznamená, protože přesně víme, co ji způsobilo a přesně víme, že dnes se otepluje z naprosto jiných důvodů. To samozřejmě není pravda, klimatologové sice podezřívají slavné
Milankovičovy cykly, složité skládání několika cyklů změn stylu pohybů naší planety, ale ani ty zcela jistě plně nevysvětlují drobnější klimatické výkyvy jakým je Holocénní klimatické optimum, ani celý cyklus ledových dob. Pokud spolehlivě nevíme, co podobné výkyvy způsobuje, nemůžeme pochopitelně vyloučit, že se stejné procesy významně podílejí na současném chování klimatu.
A co velký lump oxid uhličitý? Naše znalosti o jeho hladině v atmosféře v průběhu holocénu pocházejí v podstatě ze tří zdrojů. Podle bublinek vzduchu zamražených do ledu v Antarktidě je koncentrace atmosférického oxidu uhličitého poměrně stálá: průměrně 180–210 µL/L během ledových dob, a 280–300 µL/L v dobách meziledových. Tomu věří většina klimatologů. Pak ale ještě existují data založená na hustotě průduchů březových listů a ta ukazují něco docela jiného. Podle nich oxid uhličitý v minulosti výrazně a extrémně rychle kolísal, přičemž například během Holocénního klimatického optima se jeho koncentrace zajímavě blížila té dnešní (383 µL/L). Třetí soubor dat pochází z bublinek v ledu v Grónsku a ten je rozporuplný, výsledky někdy se podobají antarktickému ledu, někdy březovým listům. Existují hypotézy, které tvrdí, proč jsou špatné výsledky z Grónska naznačující velké kolísání oxidu uhličitého a data z březového listí a také hypotézy vysvětlující, proč jsou špatné výsledky z Antarktidy. Jisto rozhodně není.
Ironické je, že příznivci lidské viny na globálním oteplování mají problém v obou případech. Pokud má pravdu led z Antarktidy, pak oxid uhličitý zjevně není jediným hybatelem klimatu a je potřeba velmi důkladně ověřit, zda se na oteplování nepodílí i něco jiného. Pokud mají pravdu březové listy, pak oxid uhličitý zjevně kolísá jako blázen i bez lidského přičinění a je potřeba velmi důkladně ověřit, zda za jeho nynější nárůst opravdu můžeme výhradně my.
Stále ještě také visí ve vzduchu provokativní otázka, jestli v případě oxidu uhličitého a teploty náhodou nezaměňujeme příčinu a následek. Možná je to celé o hodně složitější. Každopádně je co zkoumat.
Prameny: Quaternary Research 65: 431-442, PNAS 99: 12011-12014, Wikipedia.
Evropa v minulém interglaciálu nebyla ani omylem celá pokrytá lesy
Autor: Stanislav Mihulka (20.11.2023)
Dopad meteoritů na konci doby ledové spálil lesy a přinesl mráz
Autor: Stanislav Mihulka (08.02.2018)
Srstnatí nosorožci se rozšířili z Tibetu
Autor: Dagmar Gregorová (02.09.2011)
Mořskou úžinou přišla zima
Autor: Jaroslav Petr (24.04.2006)
Globální oteplování s chladnou hlavou
Autor: Stanislav Mihulka (29.03.2005)
Diskuze:
Prosím, zamyslete se
Al,2007-01-30 09:16:03
Zdá se, že argumentace tyu "investice do snížení CO2 je lepší než barel chemie" má tuhý kořínek! A přece je to tak jednoduché!
Tzn. když peníze (a energii z nafty, uhlí) použiji tak, že ze 3 jednotek energie vložené "vyrobím" POUZE 1, tak je to úděsné plýtvání!!! Přírodu, klima, exploataci zdrojů ropy a uhlí to nejen "neochrání", ale ještě mnohem zhorší. Je to podobné, jako byste vyráběli větrnou elktřinu doma s větrníkem napojeným v zásuvce. Nebo měli doma v pokoji elektrárnu z monočlánků...
Prosím: zkuste se nad tím zamyslet.
Hm, ale...
Magor,2007-01-31 20:26:49
To je určitě pravda. Právě proto si myslím, že větrné a sluneční elektrárny jsou v našich podmínkách blbost. Ale to ještě neznamená, že všechny anti-CO2 aktivity hodíme šmahem do jednoho pytle.
Navíc: Kjótský protokol zavazuje signatáře k tomu, aby snížili CELKOVÉ emise CO2. To znamená, že i když se bude produkovat CO2 kvůli tomu, že nějací vědátoři lítají letadlem, CELKOVÉ emise se mají snížit. Takže kjótský protokol už z definice neznamená plýtvání. Aspoň ne plýtvání fosilními palivy.
A o co jde?
Colisa Chuna,2007-01-29 23:53:40
Při pročítání nejrůznějších pro a proti mě napadá a proč se nesnažit o omezení negativních aktivit člověka? Nikdo z nás si nepostaví dům do sousedství např.těžební jámy, nikomu nechutná zelenina s popílkem a tak podobně. Asi to pro někoho to jednoznačné tak není, ale ekologická iniciativa např. výstavby větné elektrárny mi připadá lepší než sud chemikálií v potoce. Omezení emisí v ovzduší možná nemá vliv na oteplení, ale na zdraví na 100%.
Šílenství o "oteplování"
Al,2007-01-29 14:40:42
Zde je rozhovor s klimatologem RNDr. kakosem na Rádiu Leonardo, který v mnohém potvrzuje stanovisko SM
http://www.rozhlas.cz/leonardo/audio
Tohle šílenství nás začíná stát hodně draho - podpora šílených odvětví typu Kjóto (= mrhání obrovského trozsahu), výstavba větrníků a likvidace krajiny, produkce bionafty na polích plných chemie (jejíž výroba spotřebuje víc nafty, než se vyrobí bionafty)...
A není to jedno?
Colombo,2007-01-29 15:42:26
Stejnak nás spíš vybije nějaká nemoc, která pramení z toho, že žijeme v přespříliš desinfikovaném prostředí, na všechno berem antibiotika a každou nemoc se hned snažíme izolovat. K tomu ty, co mají slabý imunitní systém, případně dědičné vady, necháváme mít děti, čímž se nám populace úspěšně promořuje slabými jedinci. Podle mého nám nějaké globální oteplování může být ukredené, bo se ho většina lidstva stejnak pořádně nedožije:)
Mrháni?
Magor,2007-01-29 19:40:58
Souhlasím že třeba větrné elektrárny a fotovoltaické články jsou kravina, aspoň v našich podmínkách určitě. Ale jestli chceš vidět "mrhání obrovského rozsahu", zajeď si třeba do USA a vychutnej si tamější celonárodní ranní (dopolední) špičku. A pak si představ, že třeba Číňani si dělají sliny na podobný životní styl.
Jestliže se jakákoliv mezinárodní dohoda pokouší tohle šílenství omezit, nevím proč by se tomu mělo říkat mrhání.
Ta auta...
Al,2007-01-29 20:04:17
To je právě ono: až konečně někomu dojde, že těmi auty BMW, Audi, Touareg a letadly jezdí ti pracovníci (právníci, inženýři, konstruktéři, účetní, auditoři, konzultanti...) vyrábějící "alternativní technologie" jako větrné "elektrárny", tak už bude pozdě. Protože ta spotřebovaná energie (ropa) se mohla využít rozuměji!
NE
Magor,2007-01-29 20:18:24
Ne, v USA jezdí těma autama všichni. K kdyby ti inženýři a vědci nepracovali na alternativních technologiích, budou jezdit taky. Autama.
autá
Martin,2007-01-29 21:46:13
A v každom aute zásadne len jeden človek. Ak má inžinierova rodina 6 členov, každý má svoje auto. Okrem toho platí priama úmernosť - veľké ego = veľké auto.
Ja chci hrochy na Sahare
Jirka,2007-01-29 12:53:12
Bylo by fakt velmi zajimave, kdyby se ukazalo, ze globalni oteplovani zlikviduje, nebo alespon zredukuje Saharu.
Ekoteroristé
Magor,2007-01-28 08:26:13
Pozor, "příznivci lidské viny" už infiltrovali i do OSN a (ježišmarjá) i do Bílho domu.
http://www.blisty.cz/2007/1/26/art32525.html
"Vědecká analýza OSN příští týden bude konstatovat, že existuje 90 procentní pravděpodobnost, že oteplování planety způsobuje lidská činnost a že průměrná teplota na Zemi během tohoto století stoupne o 1,5 – 5,8 stupňů, podle míry emisí."
Existuje 90 procentní pravděpodobnost
ZEPHIR,2007-01-28 11:18:42
No, a co se ti na tom nezdá? Existuje víc než 90% pravděpodobnost, že za vymírání živočičnejch druhů, ozónovou díru nebo za znečištění životního prostředí může člověk.
Mužeš nabídnout nějakou pravděpodobnější alternativu?
Kouření:
Pepa z depa,2007-01-27 11:02:47
Kolik je zapotřebí kyslíku a kolik vznikne průměrně odpadových látek z jedné cigarety, či fajfky? Vím, doprava-letadla, auta, lodě a veškeré spalovací generátory spotřebují velké množství kyslíku a dodají spoustu odpadových látek do ovzduší, ale cigarety nejsou zase tak životně důležité(jsem dlouholetý a bohudík už bývalý kuřák).
Kouření je zanedbatelné
jar,2007-02-06 16:34:46
Kuřák, kouřící od 16 do 65 let vyprodukuje méně splodin, než dopravní letadlo během několika prvních vteřin při vzletu.
Kolik vznikne z cigarety škodlivých látek.
jura-p,2008-03-03 00:55:23
Úplně stejně, jako když se nechá zhnít tabákové listí v lese. Veškerá biologická hmota, co se nespálí, tak zetlí nebo zhnije. Tím vznikne právě tolik CO2 jako kdyby se vykouřila. Ovšem mimo té části, ze které vznikne metan, což je skleníkový plyn daleko horší.
Nejlepší argument:-)
edison,2007-01-27 01:40:13
Mi nedávno připomněl jeden článek kdesi na webu. Autor konstaotval, co dávno vím z dějepisu: Grónsko se jmenuje podle toho, že v době svého oběvení bylo zelené a úrodné. Čili celkem nedávno zamrzlo a teď zas prostě rozmrzne:-)
Hm, těžko říct.
Magor,2007-01-27 14:01:55
Na tom něco bude, ale na druhou stranu (taky nic než selský rozum): Na Sibiři rozmrzá permafrost, a to i tam, kde jsou v něm zamražení mamuti. Čili aspoň Sibiř takovéhle teplo nepamatuje, přinejmenším od poslední doby ledové.
A to, že na severní polokouli už pár desítek tisíc let přežili např. lední medvědi, nasvědčuje tomu, že nějaký led tu přece jenom vždycky byl.
Greenland
ZEPHIR,2007-01-27 22:31:41
Grónsko tak mohlo skutečně vypadat při pohledu od pobřeží, který bylo ohřívaný Golfským proudem. Ten byl tehdy určitě mnohem silnější, než ta chudinka, co je z něj dnes. Vnitrozemí přesto mohlo zůstat zaledněný.
Zamrznutí Nilu
Mirek,2007-01-26 17:44:21
Nil prý zamrzl v roce 829 a v Evropě byl tehdy sníh šest měsíců, na webu je o tom hezký článek staršího data po tuhé zimě 95/96. Viz http://web.quick.cz/jinan/Zima.htm . Prý na druhé straně světa ve stejně době zanikla mayjská civilizace kvůli suchu. Docela by mě zajímalo, co se tehdy s klimatem stalo.
Vesmír 1999/7 - pozrite si, stojí za pozornosť
Martin,2007-01-26 16:58:08
Vesmír 78, 416, 1999/7
http://www.vesmir.cz/clanek.php3?CID=989
Tiež mám pocit, že sa v istých veciach preceňujeme, ale to je len preto, že si skrátka nedokážeme predstaviť, ako by niečo mohlo fungovať bez nášho zasahovania. A tak napríklad musíme sadiť lesy aj tam, kde by vyrástli z prirodzeného náletu...
Priznám sa, teóriu o vplyve priemyslom produkovaného CO2 na globálne otepľovanie som síce spočiatku bral ako-tak vážne, ale už ma to prešlo. Moje dôvody však nie sú založené na vedeckých argumentoch, ale na psychológii. Stručne - mediálna masáž o na tému, že ľuďmi produkovaný CO2 spôsobuje globálne otepľovanie sa svojou intenzitou podozrivo približuje americkej prezidentskej kampani a tá sa zasa podozrivo približuje sprostému vymývaniu mozgov. A voči všetkým kampaniam takejto intenzity mám inštinktívny (a možno aj skúsenosťou získaný) odpor a mám z nich pocit, že sa za nimi ukrývajú neuveriteľné špinavosti.
Lidstvo se viditelně přeceňuje
Leo K,2007-01-26 16:14:48
Při nedávném silném větru jsem si uvědomil, že neexistuje ŽÁDNÁ technická možnost sestrojit tak výkonný větrák. A to byla jen malá episoda.
Výbuch sv. Heleny v roce 1980 byl srovnatelný řádově s účinky desettisíc bomb Little Boy v Hirošimě.
Kam se hrabeme na přírodu a její síly.
to mi pripomina...
jara cimrman,2007-01-26 16:10:06
...to mi pripomina Erbena, kterak si panny ctou o pulnoci budoucnost v neblahe predtuse v hluboke tuni....clanek prectu nahlas do duty vrby, aby z toho Matka Priroda taky neco mela....Vas Jara Cimrman
Člověk se strašně rád přeceňuje
Colombo,2007-01-26 15:52:34
Rádi slyšíme, že máme na přírodu takový vliv. Máme rádi onu moc, rádi bychom se tímto lišili od zvířat. Jedinné co máme je ale umění, bohužel i toto si už vytvořil nasimulovaný umělý život v počítačích.
pozn.
Zdeněk,2007-01-26 16:11:03
Ano, člověk se moc rád přeceňuje, nadruhou stranu, jak se měnila krajina při rozkvětu porůmyslové revoluce je dnes už historie a o tom, že mizely lesy a znečišťovaly se řeky se snad nebudeme přít. To, jak to tady vypadalo před sametem, si většina ceti a sátiletých snad také ještě pamatuje. Mrtvé řeky, kyselé deště... Jak měnily exploze jaderných a vodíkových bomb krajinu k obrazu svému snad ví také každý. Že má příroda svou omezenou absorbční kapacitu víme také a každý asi vidí, že narozdíl od opiček, které kdysi slezly ze stromů a natrhali si něco malin naobživu máme na přírodu stále větší a větší vliv. Možná, že pořád je vzhledem k našemu očekávání mizivý ale jak najít tu hranici? Možná bude náš vliv nepatrný i za padesát let, možná i za sto. Ale za sto padesát možná už ne, anebo už zase ano?
Všechny druhy
Colombo,2007-01-26 18:45:17
mění svou krajinu, některé víc, některé míň. Osobně jsem zelený, ale ne zelený extrémista. Chtělo by to najít rovnováhu, jako našli více méně všechny druhy.
Colombovi
Martin,2007-01-26 21:16:32
Iné druhy rovnováhu nenašli, ale do nej boli viac či menej dokopané tlakmi z okolia :) a snažia sa, aj keď asi nie vedome, zvrátiť vývoj vo svoj prospech, niekedy úspešne, inokedy neúspešne...
Tiež sa priznám, že som mierne nazelenalý, ale všetko s mierou :)
Lepší najít rovnováhu sám
Colombo,2007-01-26 22:12:52
než být dokopán okolím. Nějaká pěkná epidemie nějakého pěkného smrtelného viru, který se pěkně rychle šíří by pěkně dokopalo lidstvo do rovnováhy. Stačila by i pandemie v nějakém, pro naši civilizaci, ekonomicky důležitém místě a ekonomika by se více-méně dokopala.
Ale takhle jsem to nemyslel. Já se na lidstvo snažím dívat z výšky, proto říkám, že potřebujem najít rovnováhu. Ano, každý jedinec chce být lepší, ale dokupy to dává takovou pěknou rovnováhu, kde jsou lepší všichni a nikdo.
Rádi slyšíme, že máme na přírodu takový vliv
ZEPHIR,2007-01-27 13:09:08
V něčem ano, v něčem ne. Viz třeba článek Ozónová vrstva na Zemi se obnovuje. Když to jde s Montrealským protokolem, může se to povést s Kjótským. Ale taky nemusí.
http://marketa.dolnik.net/default.htm?stranka=clanek&clanekID=636051&date=2007-01-22
Je velmi dobře možný, že člověk může nastartovat změny, který se pak vymknout jeho kontrole v důsledku různejch synergetickejch efektů. A že ty změnu pak pro něj můžou bejt pěkně nepříjemný.
Pokud existuje možnost a důvod, aby člověk svinil svoje životní prostředí méně, rozhodně bych se přikláněl k tomu, aby se tak stalo co nejdřív.
Ať je to jakkoliv, měli bychom přehodnotit
deák,2007-01-26 13:49:35
náš vztah k životnímu prostředí. V opačném případě si "vybydlíme" planetu jako Cikáni sídliště Chánov, otrávíme vody, vzduch, zamoříme půdu a v terminální stadiu chcípneme jako druh dřívě, než nás sejmou globální klimatické změny.
manipulace
medved,2007-01-26 11:33:15
Na celém světě se vyskytují přirozeně vyhořelé uhelné pánve a ropa vytékající volně z ložisek uvolněných geologickou čiností je běžně rozkládána bakteriemi(na vodu a CO2) které na ní založily svůj metabolismus.
Dále CO2 vzniká geologickou činností při posunu kontinentálních desek pod sebe se teplem rozkládá na dně usazený HCaCO3 HMgCo3.......pokud se dostanou tyto přirozené zdroje do příslučných teplot a tlaků za přítomnosti H2O, SiO2 může docházet přirozené hydrogenaci za vzniku uhlovodíků ložisek grafitu.....
¨Nesmíte věřit tomu co vás učili. Že moře metanu na Neptunu jsou organického původu tomu snad nevěříte.
Nejvice přispívá ke skleníkovému efektu metan a vodní pára, přesto ekologisté(viz vzor scientologové, jehovisté, militantní katolíci,ortodoxní židi, ortodoxní kteříkoli...= druh memů)co nejvíce křičí, ovlivnují pouze svou popularitu a získávají tím POLITICKÝ vliv a MOC díky ludem kteří jejich křiku uvěří. Pak zakážou sauny a luštěniny jako zdroj vodní páry a metanu.
Aby nedošlo k mýlce
Ccecil,2007-01-26 10:55:33
Pravděpodobně tady nikdo nechce zbytečně znečišťovat životní prostředí. To bychom byli opravdu sami proti sobě. Nikdo tady nenabádá ke zbytečnému vypouštění oxidů síry, dusíku a uhlíku do atmosféry. Na druhou stranu je poměrně hloupé vytvářet pseudoekologické limity na cosi, co ve skutečnosti na klima má minoritní vliv. Staráme se o pramen, ale řeka vedle nás nezajímá. Bylo by asi vhodnější se změnou klimatu smířit, protože ji neovlivníme, ale spíše se zaměřit na to, jak se s ní vyrovnat.
vime ze nic nevime
JD,2007-01-26 10:01:45
Vime ze nic nevime. Prime pozorovani pocasi a jeho zaznamy mame pouze nekolik malo set let. Neprime dukazy z kronik mame o par set let dal (Karel IV pestoval v polabi melouny jak bylo teplo, roku 9?? byla zima ze zamrznul Nil). O nasem vlivu na CO2 a soucasnem oteplovani vime celkem prd. Nic z toho vsak neni duvodem k optimizmu, ze muzeme delat co chceme prave proto ze vime prd. Ale soucasni "ekologiste" (ne ekologove) maji velke slovo v politice a v ovlivnovani mineni lidi. Uprednostnuji idee pred fakty a to me desi. Prave proto ze vime prd.
No mozna ano, mozna ne ...
Rejpal,2007-01-26 09:47:18
Treba je to pravda, treba ne. To ani sam pan Mihulka s urcitosti nevi, mozna by rad aby to co rika byla pravda.
Ale at uz je to jakkoliv, reknete mi jediny duvod proc by jsme meli poustet do vzduchu a vody vic sracek nez je nutne. Prece ani sam pan Mihulka si doma nehromadi odpadky, odnasi je jako slusny obcas do popelnice. No a mozna ta nase zemekoule proste tak velkou popelnici aby se tam vsechny ty sracky vesli nema.
Treba se pletu a ma, potom se vsem omlouvam.
uz zase
Kurt,2007-01-26 11:39:26
To to trvalo. Mihulka zase vypustil dalsi antizelenou propagendu. Clanky tohodle cloveka me fakt vytacej. Naprosto souhlasim s rejpalem. Nedostatek informaci o problemu neni duvod pro necinnost, kazdy by mel zacit u sebe. Kecy lidi jako je Mihulka jenom zastiraj pohodlnost lidi zacit se chovat odpovedne k prirode kolem. To je lepsi hledat miliony argumentu proc nic nedelat.
Mihulko: komu tim prospejes, co? Druhe strane? ;-)
Mam tu ale jednu kacirskou myslenku: i kdyz je ekologicka nota jen propaganda, tak presto je to prave to co je potreba, protoze nejvetsi silu ovlivnovat politicky rozhodnuti ma prave prumysl. Je potreba vybudovat silnej protipol aby se nakonef prijaly nejak rozumne kompromisni zakony, bez toho kdybyhom byli takzvane rozumni tak nas prumysl ani nebude brat vazne. Sok je nejlepsi metoda proto se rozhoupat a neco udelat. A mezitim co svet bude neco delat tak Cesi budou porad u piva kafrat.
Protipól???
Pavel,2007-01-26 12:12:40
Ona to loby proti průmyslu potřebuje být financovaná, a kdo ji financuje? Že by průmysl?
Tato takzvaná ekologická kampaň není nic jiného než konkurenční boj různých hráčů na ekonomickém trhu. Někteří ke své hře prostě zneužívají i naivní nezkušné mládí, dají jím několik jednoduchých a krásných hesel, pod vedením (pod)placených vůdců je pošlou do ulic a už se likviduje konkurence. Je mi smutno z toho, jak velká skupina obyvatel na tento ekologistický špek skáče.
odpad
rv,2007-01-26 12:36:41
no ono dost často to, co my pokládáme za odpad je pro jiné tvory prospěšné. Např. CO2 je potrava pro rostliny - více CO2 = větší výnos. Stejně organické odpady umožňují hnojení a následně zvýšení výnosů.
S mirou prosim ...
Rejpal,2007-01-26 13:42:54
Ano mate pravdu, CO2 potrebuji rostliny, NOx jsou celkem dobre hnojivo i ty PET flasky se casem v lese rozpadnou a tak muzeme pokracovat. S odstupem casu vlastne nic neni odpad. A ano zelena lobby je samozrejme financovana zase jinou stranou, ktera ma sve zajmy.
Ja sam jsem zastancem jadra a pokroku v technice vubec, nejsem zastancem biomasy ani vetrnych elektraren. Ale take vidim, ze muzeme v mnoha smerech nasich cinnosti kourit mene svinstva do prostredi a tak byla tato myslenka i minena. Doufam, ze jsem se touto uvahou nikoho nedotknul.
Mihulko: komu tim prospejes, co? Druhe strane? ;-)
ZEPHIR,2007-01-27 13:21:22
Není žádná druhá strana. Pokud se neomezíme teď, příroda se o to postará sama. Akorát to bude víc bolet.
Mr. Mihulka zjevně nedokáže vyváženě informovat o problematice, udělá i z informace, že ve špajzu žlukne máslo bulvární propagandu. Naštěstí moc tlačí na pilu a tudíž má jeho vymejvání mozků efekt právě opačnej. Jiný propagandisti jsou bohužel daleko šikovnější.
Chytrolini
muff,2007-01-26 08:34:05
Sakra vy jste schopni poprit nos mezi ocima. Jeste zacnete tvrdit ze vypousteni CO2 je bohuliba cinnost. Jasne CO2 se menilo a klima kolisalo, ale nejak zapominate ze tu nebylo 9 miliard lidi co se chcou nazrat...
Jeden výbuch sopky
Ccecil,2007-01-26 08:47:39
nebo třeba jiný geologický proces je zdrojem CO2 destkrát účinnějším než celé lidstvo dohromady za několik desítek let. Takže si nenalhávejme, že jsme nějakou obzvlášť důležitou proměnnou v rovnici oteplování.
každý by měl
dan,2007-01-26 11:08:04
Každý by měl se svojí geniální myšlenkou začít u sebe a u Vašich přátel. A proto Vám doporučuji nemít děti abychom těch 8 miliard snížili alespoň na polovinu!
A proto Vám doporučuji nemít děti...
ZEPHIR,2007-01-27 13:38:55
Nakonec proč ne, podobný rady v programech kontroly porodnosti určený pro rozvojový země o ničem jiným nejsou. I to je cesta k trvale udržitelnýmu rozvoji. Akorád že v Čechách tyhle rady nikdo šířit nemusí, tady se už porodnost snižuje sama od sebe.
Poměrně přesné
Ccecil,2007-01-26 08:02:48
V tomto případě s panem Mihulkou naprosto souhlasím. Hokejkový graf není totiž nic jiného, než odhad jak by to mělo být, když si někdo něco přeje. Ostatně není to ve vědě poprvé ani naposled a je zřejmé, že "alarmující" závěry jsou víceméně účelové a slouží k jiným cílům, než za co se vydávají. Důvod je prostý. Pravý zdroj oteplování je někde úplně jinde a není to rozhodně v historii poprvé a už vůbec vliv člověka není tak markantní. Ba právě naopak a to se někomu nehodí.
Zdroj oteplování je někde úplně jinde..
ZEPHIR,2007-01-27 14:09:32
To je docela dobře možný, nicméně ani pak to automaticky neznamená, že nemůže jít o negativní důsledek aktivit člověka.
Např. kondenzační teorie vzniku globálního oteplování jsou založený na znečistění horních vrstev atmosféry aerosoly a/nebo radioaktivitou, který urychluje kondenzaci vodních par. Nedávno se zjistilo, že přinejmenším některé noční svítící mraky jsou důsledkem mrznoucí vody vypouštěný z raketoplánů.
http://www.nrl.navy.mil/pressRelease.php?Y=2003&R=35-03r
Dokládá se to zvýšeným výskytu nočních svítících oblak, jejichž intenzita údajně vzrostla za posledních 100 let desetkrát
http://www.agu.org/pubs/crossref/2003/2003EO280001.shtml
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
