Matka a plod si během těhotenství handlují buňky

Překvapivý výsledek přinesl výzkum výměny kmenových buněk mezi matkou a plodem. Buňky putují z mateřského organismu do plodu a naopak a jsou pak v hostitelském organismu tolerovány řadu let. Výsledný stav bývá označován jako mikrochimérismus.

Erwin Gale, University of Bristol

Tým britských a amerických vědců sledoval přítomnost mateřských buněk v organismus dětí trpících diabetem 1. typu. U pětiny zjistil poměrně vysoká množství mateřských buněk v krevním oběhu.

Tým vedený Kathleen Gillespieovou z University of Bristol a Lee Nelsonem z Fred Hutchinson Cancer Research Center v americkém Seattlu byl původně přesvědčen, že přítomnost mateřských buněk může spouštět v těle dítěte autoimunitní reakci, jejímž konečným důsledkem je zničení buněk pankreatu a následně diabetes 1. typu.  Proto byli vědci velice překvapeni, když nepozorovali žádný atak mateřských buněk na inzulín produkující buňky pankreatu dítěte. Také imunitní obrana dítěte na buňky matky nijak nereaguje. Naopak, mateřské kmenové buňky mohou vstupovat do pankreatu a diferencovat se tam na inzulín produkující buňky.

Zvětšit obrázek

Šipkou označená buňka se sice nachází v těle matky, ale pochází od syna. Nese totiž mužský pohlavní chromozom Y (zeleně).

„Původně jsme se domnívali, že v některých situacích vstupuje během těhotenství z těla matky do plodu příliš mnoho buněk a že dítě tyto buňky netoleruje, protože jsou pro něj z poloviny geneticky cizí. To by mohlo vyvolat intoleranci i k jeho vlastním buňkám v pankreatu.

 

Diabetes nepřináší jen nepříjemné píchání injekcí s inzulínem…

Tuto teorii jsme ale vyvrátili. Naopak, je možné, že mateřské buňky pomáhají regenerovat poškozenou tkáň pankreatu,“ říká jeden z autorů studie Edwin Gale z University of Bristol.

„Podle našich dosavadních znalostí je to první případ, kdy byl prokázán přímý podíl matky na tvorbě endokrinního systému dítěte,“ prohlašují autoři ve své studii.

.. ale třeba i poškození oční sítnice.

V dalším výzkumu se britsko-americký tým zaměří na kmenové buňky z mateřského organismu, které jsou zjevně schopny diferenciace na buňky pankreatu produkující inzulín. 

 „Rýsuje se možnost využít přirozeně vzniklý mikrochimérismus pro terapeutické účely,“ konstatují v článku publikovaném v prestižním vědeckém časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.

Pramen:
PNAS