Někdy je až komické, jak jsou lidé posedlí mozkem, nejčastěji ve spojení s vlastní výjimečností. O velkých mozcích se potiskla spousta papíru. Existuje řada hypotéz, které vysvětlují proč ten náš je tak veliký. V třetihorách pochopitelně nesloužil ke skládání oper a přitom tak strašně žere energii, že je jen obtížně představitelné, že by původně nebyl vůbec k ničemu. I když, úplně se to vyloučit pochopitelně taky nedá.
Neotřelý a vcelku se prosazující pohled na původ bujného mozku Homo sapinens praví, že ho máme díky pohlavnímu výběru jako nástroj na řešení komplikovaných sociálních vztahů, lidsky řečeno ke zručnému lhaní a pomlouvání. Naivní autisté asi nikdy nebyli pro většinovou populaci atraktivní.
Zároveň je to celé jistě složitější a rozhodně nejde jen o velikost. Je fajn si uvědomit, že neandrtálci ho měli ještě o něco větší než my a kde je jim konec. Přesto je fenomén velikosti mozkoven stálice na badatelské obloze a každou chvíli se o tom něco napíše. Seriózních empirických dat, především od jiných zvířat, ale kupodivu zatím není moc.
Se zajímavou studií velikosti mozku u ptáků nově přichází Daniel Sol ze španělské Autonomous University of Barcelona. S týmem kolegů hledal odpověď na provařenou hádanku, proč se vlastně zvířatům vyplatí mít velké nenasytné mozky, když musí platit velkou cenu za embryonální vývoj a ještě větší za celoživotní provoz. Vycházeli přitom z již dříve vyslovené představy, že velké mozky dovolují svým nositelům lépe se vyrovnat se složitým okolním prostředím (ve vědecké angličtině známé jako cognitive buffer hypothesis).
Za tím účelem porovnali hmotnost mozku, hmotnost těla a úmrtnost u 319 populací ptáků z celkem 236 druhů polárních oblastí, mírného pásu i tropů. Ukázalo se, že průměrná roční úmrtnost ptáků docela hezky klesá s rostoucí velikostí mozku. Autoři přitom brali v úvahu různé faktory, které u ptáků ovlivňují míru úmrtnosti, jako je migrační chování, volba partnerů nebo péče o mláďata.
Výsledky nejsou zase tak překvapivé, řidiči to vlastně znají z praktické zkušenosti. Je relativně mnohem víc přejetých bažantů než strak nebo vran. Bažantí mozek není nic moc, vrány a straky mají naopak slušně vyplněné lebky. Relativně veliké mozky krom zmíněných strak a vran vlastní ještě například sovy, papoušci, terejové nebo sýkory. Na opačném konci pomyslného pořadí jsou spolu s bažanty ještě třeba kolibříci, křepelové, dropi nebo holubi.
To, že větší mozek snižuje úmrtnost se nadhazovalo už dlouho, ještě nikdo to ale neotestoval na konkrétních číslech. Ptáci byli dle autorů ideální, protože je o nich hodně vhodných a dostupných informací. A právě ptáci proto jako první úspěšně ověřují užitečnost velkého mozku jako nástroje pro lepší přežívání v přírodních populacích. Zároveň jiné studie potvrzují, že ptáci s většími mozky úspěšněji kolonizují nová území, popřípadě se lépe se vyrovnávají s proměnlivým klimatem.
Autoři hýří nadšením, že ptáci s velkými mozky jsou lépe připraveni na všelijaké změny v okolí, včetně klimatu nebo změn biotopů důsledkem činnosti člověka. Ve skutečnosti je na místě jistá skepse. Přerostlý mozek sám o sobě asi nebude klíčem k úspěšné evoluci. Jak ukazuje příklad s neandrtálci, brát v úvahu pouhou hmotnost mozků, je poněkud násilné zjednodušování. Taky je fakt, že kolem nás jsou ptáci i jiná zvěř s různě velkými mozky, což znamená, že tak extrémně závratná všepřebíjejcí výhoda to zase nebude.
Pramen: Proc. R. Soc. B. Online DOI: 10.1098/rspb.2006.3765.
Encefalizace byla složitější
Autor: Vladimír Blažek (14.01.2011)
Mozek se stále ještě vyvíjí
Autor: Jaroslav Petr (12.09.2005)
Proč máme velké mozky?
Autor: Jaroslav Petr (25.03.2004)
Diskuze:
Zephir má pravdu
deák,2007-01-23 10:26:13
ta větička na téma přejetý "bažant vs. straka nebo vrána" je nekorektní
Ale to je uplně jedno
Colombo,2007-01-23 15:52:07
sakra tohle není předmětem článku! Chcete holá fakta? Holé údaje bez jedinné souvislé věty, ať si výsledek pěkně najdete sami? Prosím, tak to tu ani nemusíte lézt, bežte si získaná data zhodnocovat jinam. Tohle je článek, to znamená, že musí mít určitou slohovou hodnotu a tento nadlehčný, ne uplně korektní, příklad patří do toho.
..a co soudruh Husak...
jara cimrman,2007-01-22 19:43:18
...jak to ze soudruh Husak je uz teda davno mrtvej???
Jen velikostí mozku to nebude
Alcedo,2007-01-22 18:40:26
O velikost mozku skutečně asi nepůjde. Pokud vím sovy žádnou velkou "inteligencí" neoplívají, stejně tak u terejů si tím nejsem tak jistý. Jde spíše o to, jak se druh vyvýjel, jak byl nucen si obstarávat potravu (krakavcovití) a jakému nebezpečí ze strany predátorů musel čelit (Dronte mauricijský-Raphus cucullatus).
Co se týče bažanta na silnici, myslím si, že zvolení tohoto druhu nebylo šťasné. Populace bažanta obecného je totiž značně zdegenerovaná umělým odchovem. Jinak pěkný článek.
dobrá,
Colombo,2007-01-22 13:16:28
tak který jiný, pěkně rozšířený příklad by jste použili vy? Nejde tu jen o kritizování, skuste něco vymyslet sami.
žádnej příklad neexistuje,
MadHawk,2007-01-22 15:32:28
prvně musíš dokázat, že je nějakej pták chytřejší než jinej. A o velikosti mozku to asi nebude.
asi fakt ne
ditom,2007-01-22 15:44:40
peknej priklad fakt nevymyslim. Muselo by se jednat o druhy s hodne podobnym zpusobem zivota, kde by jeden mel signifikantne odlisnej mozek a je uspesnejsi. POkud by se ale vyskytovaly takove 2 druhy, mely podobne (nejen) potravni niky (viz predpoklad) a ten uspesnejsi by vytlacil toho druheho.
POkud nejaky druh dokaze dlouhodobe existovat s malym mozkem (a ze jich je), evidentne mu to zas tak nevadi - v opacnem pripade by uz davno malomozci vyhynuli, protoze prostredi se menilo vzdy a vzdy bude. Otazka je, jak to bude vypadat za X let. POdle studie by molomozci casem vyhynuli..... Mozna se casem zmeni prumerna velikost mozku, ale podle me se vzdy najde dost malomozku, kterym by se investice do tak draheho organu nevyplacela.
japonské vrany
Martin,2007-01-22 15:49:43
Nedávno som videl v telke dokument, alebo skôr taký rebríček inteligencie zvierat. Boli tam vrany z akéhosi japonského mesta, ktoré sa naučili poznávať farby na semafore. Išlo o to, že položili na prechod pre chodcov orech, počkali, kým budú mať chodci červenú, lebo vtedy mohli autá prejsť a kolesami rozdrvili orechy a keď mali chodci zelenú, vrany prileteli na cestu a vyzobali vnútro orechov z rozdrvenej škrupiny. A robili to aj vtedy, keď žiadni chodci po prechode nešli, takže sa zjavne museli riadiť semaforom.
Očividně
Colombo,2007-01-22 17:12:46
jsou ptáci chytřejší a ptáci hloupější, to o malomozcích, že by měli vyhynout, je hloupost. Jde o to, že inteligence je nástroj pro přežití, dovoluje přizpůsobit se i odlišnému prostředí, proto třeba kolibříci ve městech nežijí. A to, že kolibříci nevyhinuli? Proč by měli vyhynout, inteligence není JEDINNÝ nastroj, jak se přizpůsobit prostředí, třeba takové kytky by to pak měli hodně blbé, jakto že nevyhynuli, když ani mozek nemají? He?
o to nejde
ditom,2007-01-22 17:52:27
O tohle ale vůbec nejde. Já se jen pozastavil nad srovnáním bažanta a straky z hlediska úmrtnosti na silnicích - to se podle mne opravdu nedá porovnávat. Spíš by se dalo porovnat zmíněné straky (velký mozek) a holuby (malý mozek - aspoň podle článku) - a nevím nevím, který druh je ve městech úspěšnější....
No právě
Colombo,2007-01-22 18:01:21
na každé věci se dá najít nějaká kravina, více mrtvých holubů na silnicích je proto, že holubů je prostě MNOHEM VÍC.
To, že na každém článku
Colombo,2007-01-22 18:06:04
hledáte nějakou kravinu, která je pronesena jen proto, aby článek nevypadal jako suchá dat a nějak vypadal. Tomu se milí zlatí říká hnidopišství(doufam že toto odporné slovo jsem správně napsal)
2 Colombo
ditom,2007-01-22 18:44:17
Tak teď nevím o co ti jde. Schválně mi napiš, kdy a kde projevuji ono "hnidopišství". Mě se ten článek líbí, uvedené fotky mě pobavily, výzkum mi připadá zajímavý. Jediný co jsem udělal je to, že jsem se zastal Zephira v mnohokrát zmíněné komparaci bažanta/straky. To, že má Zephir v naprosté většině příspěvky nemístné a "úplně mimo" je věc jiná, ale to sem nepatří. Howg
zephir a publikovat?
e - zephirovo svedomi,2007-01-22 04:49:46
zephir uz nikdy nikam nic neposle publikovat protoze dalsi odmitnuti tech nesmyslu (z nemainstreamove vedy, samozrejme) by jeho chory ego mohlo nalomit jeste vic
ľudský mozog
Martin,2007-01-21 20:16:18
V prípade veľkého ľudského mozgu som sa stretol aj s názorom, že jeho nárast bol zapríčinený tým, že sa naši predkovia vzpriamili. Tým sa zmenila poloha tváre vzhľadom na polohu tela, čo sa kompenzovalo nárastom časti lebky nazývanej mozgovňa (aby sme sa pri vzpriamenej chôdzi nepozerali iba na hviezdy, ale aj pred seba), a mozog takto vzniknutý priestor jednoducho vyplnil. Znie to síce uletene, ale práve pre túto uletnosť sa mi táto teória páči, bez ohľadu na to, či je pravdivá alebo nie.
?
Pepa z depa,2007-01-21 15:57:59
Velikost mozku nemusí být známkou jeho nejvyšší funkčnosti, ta závisí na kvalitě složení mozku. Každý druh má velikost mozku úměrnou možnosti úspěšného přežití v přírodě. Dokud člověk nezačal zneužívat svoji mozkovnu k narušování rovnováhy v přírodě, bylo to např pro zvířata vše O.K. Zneužití znamená pro mnohé druhy K.O.
To, že inteligentní zvířata
Colombo,2007-01-21 13:35:38
mají menší úmrtnost je celkem logické. Větší inteligence dává schopnost se rychleji přizpusobovat, což je v našem nestálém proštředí velmi důležité.
No nevím
MadHawk,2007-01-21 13:25:06
Jednak je důležité, jeslti uvažují absolutní nebo relativní hmotnost k hmotnosti těla. Taky většinou bývá větší mozek ve větším těle - např. ženy mají menší mozky a zkuste některé naznačit, že bude tedy o něco hloupější a taky bude mít větší úmrtnost - ale ve skutečnosti umírají dříve muži i se svými obrovkými mozky...
A praktické zkušenosti o přejetých bažantech? To teda o ničem nevypovídá - maximálně tak o tom, že bažant není vlaštovka a jen tak rychle neuletí před autem...
Ještě ke komentářům u obrázků - měření inteleigence u zvířátek je hodně na pováženou. Zvířátka, která nejvíce napodobují lidi ještě nemusí být nejinteligentnější...
Studie o ničem a autor článku to pěkně shrnul v posledních třech větách. Taky by mě zajímalo, jeslti sehnali pořebná data, nebo sami odchytávali ptáky a kuchali jim mozečky v rámci studie.
Jsou to jen mé názory a netvrdím, že správné, tak mě klidně opravete..
Straka obecná
Bohouš,2007-01-21 09:00:22
-se živí hmyzem,různými měkkýši apod, ale také mladými ptáčaty a drobnými savci aj masitou potravou. Velmi má ráda vejce(která vypíjí),vezme zavděk i ovocem a na poli různými plodinami a zrním. Mláďata krmí hmyzem, dešťovkami, drobnými plži a malými obratlovci, zejména mladými ptáčaty. V České republice 40 až 80 tisíc hnízdících párů, zimuje až 200 tisíc jedinců.
" vědeckej důkaz" pomocí přejetí
kapitán,2007-01-21 03:11:14
Na silnici je taky víc přejetejch zajíců než koňů - proto se říká: "Nech to koňovi, ten má na to VELKOU hlavu"
Je relativně víc přejetých bažantů než strak...
ZEPHIR,2007-01-21 00:02:47
Jestli vono to nebude tím, že straky na rozdíl od bažantů relativně víc lítaj...;-)
Jak vidno, pan Mihulka nechodí pro svý argumenty daleko.
Pozor
LaM,2007-01-21 08:28:03
Ono to zase není tak jednoduché. Straky se stěhují do měst a živí se zbytkama pohozenýma okolo popelnic a na ulicich a v parcích. Zde rizikovost střetu s auty je mnohem větší. Přesto u nich ve městech vyšší úhyny než v jejím přirozeném habitatu nepozorujeme. Při současném výskytu jiných ptáků, například pěvců, vyznívají parametry chrakterizující přežitelnost ve prospěch strak.
no jo... :-)
Pan Býček,2007-01-21 11:20:08
Ale já tam četl něco o 319 populacích ptáků z celkem 236 druhů polárních oblastí, mírného pásu i tropů.
Takže to fakt není postavený jen na přejetých bažantech, žejo, Zephire? :-)
Zde rizikovost střetu s auty je mnohem větší...
ZEPHIR,2007-01-21 12:59:53
V městě máte zase omezenou rychlost a přechody pro chodce. Straky to dobře ví, a proto se naschvál ty mrchy mazaný stěhujou do měst.
Takže to není postavený jen na přejetých bažantech
ZEPHIR,2007-01-21 13:05:38
To nic nemění na tom, že argumentovat zrovna přejetejma bažantama je pěkně ujetý... Samozřejmě tu v první řadě hrajou roli fyzický dispozice obou ptáků: straka je malá, lehká a má krátký křídla, takže je přizpůsobená zdrhat rovnou od silnice do houští. Zatímco bažant běhá většinu času po zemi, je těžkej a potřebuje k rozletu volnej prostor a tak si to při úniku před autem holt vždycky namíří přímo přes silnici.
Pokud má výklad pana Mihulky co do činění s inteligencí, pak je to inteligence pana Mihulky, nikoliv bažanta.
Zephirovi
Jana,2007-01-21 18:29:01
Zephire, vy jste opravdu nemocný. Nejsem první, která Vám to píše. Píší Vám to i na jiných diskusních forech. Musíte mít hrozný mindrák. Tolik zloby co okolo šíříte... Je mi Vás opravdu líto. Když Vám nechtějí otisknout Vaše články, zkuste je přepracovat doplnit a poslat znovu. Neutíkejte jen k laciným anonymním výpadům. Studujte a pište. Uvidíte, že až s článkem prorazíte, uleví se Vám. Nevzdávejte to. J.
Zephire, vy jste opravdu nemocný
ZEPHIR,2007-01-21 18:43:15
Ano, ano - to už jste mi přece psal(a) mockrát... Nezbývá mi než předpokládat, že máte pro změnu mindrák ze mě. To co šíříte, je přinejmenším stejnej druh patologický antipatie, navíc se neopírá o žádný věcný argumenty, jen Vaše niterný pocity.
Žádný články nikde tisknout nehodlám, k šíření svejch názorů to ostatně ani nepotřebuju - máme internet. Na druhý straně nevidím důvod, proč bych se nemohl ozvat v případě, že někdo pro svý tvrzení fabrikuje argumenty na základě zjevnejch nesmyslů, stejně jako kdokoliv jinej.
Pokud se toho např. pan Mihulka dopouští v případě přejetejch bažantů, je to spíš úsměvný a dokresluje to způsob jeho vyjadřování, ale v případě, že jde o závažnejší otázky, jako globální oteplování nebo genetický experimenty, tak tam už podobný ovlivňování veřejnýho mínění zase taková sranda není a je na místě takovejm demagogiím hned za tepla dodat protiváhu.
A že si o tom nějaký individua myslej svoje? Co je mi vlastně po tom? Moji e-mailovou adresu máte, svoje osobní výhrady mi napište do ní, tady jsou off-topic a nebudu na ně příště vůbec reagovat.
Zephire, zephire
Colombo,2007-01-21 21:41:57
ale pan mihulka nic takového netvrdí, to tvrdí studie. Mimochodem, co udělá takový bažant, když se na něj řítí auto? Pěkně se na něj usměje. Co udělá vrána? Odletí. Bažant na to měl taky času habaděj a stejně mohl kdykoliv odcupitat, proč to neudělal? BO JE BLBÝ!
Ale pan mihulka nic takového netvrdí...
ZEPHIR,2007-01-21 23:13:04
Co tvrdí p. Mihulka a co studie si může každej přečíst. Ta studie je na webu volně dostupná a slova jako pheasant ani magpie se v ní nevyskytujou.
Bažant sice neni řádnej Einstein, ale důvod proč neulítne je především ten, že má jinou únikovou strategii a na jeden zátah doletí sotva pár stovek metrů. Když ho takhle vyplašíte párkrát za sebou, je úplně hotovej, potácí se a můžete ho sebrat ze země jako bramboru. Každý vzlétnutí je na zkrátka na hranici jeho možností. Důvod, proč bažant zůstává na silnici místo vrány je, že lítá nízko a proto ho každý auto snadno srazí.
souhlas s Zephirem
ditom,2007-01-22 08:23:06
Nechci se hádat jestli má někdo příspěvky blbý nebo blbější, na to je tu dost jiných. V tomhle případě však musím s Zephirem souhlasit - srovnávat přejetý bažanty a straky mě nesedlo hned při prvním přečtení článku. Jinak článek hezký, to jo, ale v tomhle srovnání prostě s p. Mihulkou souhlasit nemůžu. Chápu to však tak, že ani on nechtěl tyhle ptáčky s naprosto jiným způsobem života přímo stavět vedle sebe - normální čtenář si to sám přebere.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
