Aspirin vděčí svým účinkům látce, která se vyskytuje v listech a kůře některých rostlin, například vrby, tužebníku jilmovém,.. Využívání těchto znalostí k léčebným účelům lze vystopovat až do pátého století před Kristem. Znalosti o léčivých účincích této látky při horečce a bolestech byly ale společně s úmrtím Řeka Hippokrata (460-377 let před Kristem), na dlouhou dobu zapomenuty. Znovuobjevení léčebných účinků kyseliny salicylové se přičítá anglikánskému knězi a je datováno rokem 1758. Látku, která je za léčivé účinky v rostlinách odpovědná, se podařilo získat až v roce 1820. Tehdy izolovali látku salicin - předchůdce dnešní bohaté rodiny salicylátů, ke které patří i náš zmíněný aspirin.
Léčba salicinem ale s sebou přinášela žaludeční nevolnosti a zvracení. Mnoho badatelů se snažilo zmírnit nepříznivý účinek neutralizací kyseliny alkáliemi. Podařilo se to až chemikovi jménem Charles Frederic Gerhardt. Přidal acetyl chlorid k salicylátu sodnému a svůj postup publikoval v roce 1853.
Aspirin tedy patří k nejstarším lékům. Dnes jej bereme abychom se zbavili bolení hlavy, s jeho pomocí si snižujeme riziko zánětlivého onemocnění kloubů – artritidy. Hodně je i těch, kteří aspirin berou kvůli snižování srážlivosti krve a aby jim pomohl od rizika infarktu myokardu.
Že nám aspirin zachraňuje život při vývinu poruchy zvané preeclampsia v době jejich pregnance. Nedávno jsme na Oslu psali o tom, jak Angličané u něj objevili dokonce protirakovinný efekt, který ochrání ty, jimž špatně funguje svěrač mezi žaludkem a jícnem, což se projevuje častým pálením žáhy. Mohlo by se zdát, že už na účincích aspirinu je všechno vyzkoumáno, a že už nás tento lék nemůže ničím překvapit. Opak je pravdou.
Zhruba před půl rokem přišli američtí a čínští vědci na to, že aspirin může zabránit ztrátě sluchu ke kterému dochází při léčbě antibiotikem gentamicin (gentamicin je jedno z nejpoužívanějších aminoglykosidových antibiotik). Uvedený poznatek vedl k apelaci na světovou komunitu lékařů, aby pacientům, které léčí antibiotikem, předepisovali současně aspirin.
Koncem loňského zase vědci studující rakovinu poukázali na to, že u žen, které užívaly aspirin, se vytratil zlý efekt grilovaných jídel a klesl jim výskyt rakoviny prsu. Zřejmě to souvisí s ovlivněním účinku enzymu N-acetyltransferázy. Enzymu, který má v náplni práce likvidaci heterocyklických sloučenin. Ty se v našich tělech hromadí s rostoucí oblibou grilovaných jídel a stávají se vážným rakovinotvorným problémem.
Dnes výčet účinků aspirinu doplníme o další. Aspirin si na své konto připsal další body. Tentokrát se to týká schopnosti preventivně bránit vzniku astma. Jde o zcela nový poznatek o kterém se můžete dočíst v právě vycházejícím druhém letošním čísle časopisu The American Journal of Respiratory and Critical Care Medicine. Jde o výsledky výzkumu Američanů Tobiase Kurtha a jeho pěti kolegů.
Pokus
Lékaři sledovali osoby ve věku od 40 do 84 let. Každou ze sledovaných osob pozorovali déle než 4,9 let. Šlo o velmi rozsáhlou studii v níž se ocitlo více než dvaadvacet tisíc osob. Polovina z nich užívala aspirin, druhá ne. Mezi 11 037 lidskými „pokusnými králíky“, kteří aspirin užívali, se vyskytlo 113 nových případů astma. U osob z kontrolní skupiny (místo aspirinu polykaly placebo), jich onemocnělo 145.
Statisticky vzato, podávání aspirinu snížilo riziko nově zjištěných případů onemocnění o 22 procent. Podle autorů studie to dokazuje, že aspirin je u dospělých zdravých osob schopen snížit riziko, že onemocní astmatem.
Na otázku, kterou vedoucímu projektu položil reportér kanadského veřejného media, zda by aspirin mohl také zlepšovat symptomy u pacientů u nichž nemoc již v plné míře propukla, Kurth odpověděl: „Na toto nemohou výsledky našeho pokusu dát uspokojivou odpověď, neboť to nebylo předmětem šetření. Pokud k tomu ale mám vyslovit svojí domněnku, nepředpokládám, že by aspirin mohl zpětně zvrátit astma u osob u nichž se již vyvinulo.“
S ochranným efektem aspirinu lze tedy počítat jen u zdravých lidí. I když není znám fyziologický mechanismus, jakým aspirin tohoto ochranného účinku dosahuje, autoři studie nepochybují o tom, že za tím stojí právě účinek aspirinu. K jejich přesvědčení je vede fakt, že ostatní vlivy o nichž se ví, že se na vzniku astma podepisují (kouření, věk a index hmotnosti), se jim v tomto pokusu podařilo vyloučit.
Z pohledu možné prevence proti nemoci, která v populaci postihuje asi čtyři až 11% jedinců, by se objev nového účinku aspirinu mohl stát významným zjištěním. Jsou tu ale dvě skutečnosti, které nám radost poněkud hatí. Bohužel, na rozdíl od dospělých, to s účinky aspirinu u dětí tak slavné není. U nich se preventivní vliv aspirinu stírá. Podíl těch, kterým aspirin ve věci astma v dětském věku prospěl, byl významně menší než u dospělých. Tou druhou záležitostí je již dříve pronesená zmínka o tom, že u osob které již astma mají, tak že u nich toho aspirin už moc nezmůže, nebo může i škodit. Zřejmě proto je také v opatrném duchu vedeno i závěrečné vyjádření Tobiase Kurtha: „Na to, abychom lidem mohli braní aspirinu jako preventivního opatření proti astma doporučit, tak na to je zatím brzo“.
Pramen: American Thoracic Society
Diskuze: